Prigožinův vliv slábne. Začal boj o jeho život – politický a možná i ten skutečný

Ruská armáda v bitvě o Bachmut záměrně využívá žoldáky Wagnerovy skupiny jako „potravu pro děla“. Jejich zakladatel Jevgenij Prigožin začíná chápat tvrdá fakta kremelské politiky – nezáleží na tom, jak užitečný jsi byl včera, ale na tom, jak užitečný můžeš být zítra, popisuje britský politolog a odborník na Rusko Mark Galeotti v článku pro britský týdeník Spectator.

Tento článek je více než rok starý.

Svět ve 20 minutách Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin na Ukrajině, záběr pořídila jeho cateringová firma

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin na Ukrajině, záběr pořídila jeho cateringová firma | Foto: Concord Press Service | Zdroj: Reuters

Rusové vloni zoufale potřebovali vojáky. Ukrajina vyhlásila všeobecnou mobilizaci, ale Vladimir Putin ji v Rusku z politických důvodů nechtěl a oznámil v září jen částečnou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Jeho generálové však neměli tolik mužů, kolik potřebovali. Zákony nabídky a poptávky v politice stejně jako v ekonomice znamenaly, že ten, kdo vojáky měl – jako například Prigožin – mohl požadovat vysokou cenu.

Skutečnou měnou v Rusku není rubl, ale vliv a beztrestnost. Prigožin toho plně využil: jednak proto, aby se pokusil rozšířit své impérium, ale i kvůli svým pověstným vendetám.

„Skutečnou měnou v Rusku není rubl, ale vliv a beztrestnost.“

Usiloval o větší svobodu při svých kšeftech v Africe a začal útočit na gubernátora Petrohradu Alexandera Běglova, se kterým má spory už od roku 2019.

Prigožin vs. Šojgu

Nejpozoruhodnější však je, že Prigožin zahájil tažení i proti ministrovi obrany Sergeji Šojguovi a náčelníkovi hlavního štábu armády Valeriji Gerasimovi.

„Možná si Prigožin dělal naděje, že se stane ministrem obrany... “

Prvním náznakem konfliktu byla nejrůznější popichování na sociálních sítích nacionalistů, která se dala snadno popřít, ale rychle se z nich vyvinuly přímé útoky. Šojgu a Gerasimov byli obviňováni z neschopnosti, obstrukcí, a dokonce i vlastizrady.

„Navzdory dlouholetým vztahům s Putinem, není Prigožin jeho přítel.“

Na bitevním poli se wagnerovci často považovali za jednotky, kterým nevydávají rozkazy profesionální polní velitelé, což podrývalo válečné úsilí. Možná si Prigožin dělal naděje, že se stane ministrem obrany, ale z velké části se tak choval i kvůli osobní mstě.

Ruská mobilizace však vygenerovala dalších 300 tisíc vojáků a „tržní hodnota“ wagnerovců začala klesat.

Prigožin proto naverboval na 40 tisíc odsouzenců z ruských věznic. Slíbil jim amnestii, ale v praxi je používá jako lidskou munici. Díky nim se udržel v čele snahy o zajištění zoufale potřebného vítězství v Bachmutu a ochránil skutečně zdatné a profesionální členy své skupiny.

Podcenil ale Kyjev i Šojgua. Prigožin očekával, že Bachmut padne dřív a on si za to připíše zásluhy, Ukrajinci ale vzdorují dál.

V květnu až 30 tisíc nových wagnerovců? Prigožin naznačil plány. Tvrdí, že denně verbuje až 800 lidí

Číst článek

Neodhadl ani Šojgua, který působí v politice déle než Putin. Je to lstivý a nelítostný manipulátor, který nejraději pracuje ze zákulisí. V září propustil ministerského náměstka Dmitrije Bulgakova, který měl na starosti logistiku a byl považován za Prigožinova člověka na ministerstvu obrany.

Wagnerova skupina tak ztratila přímou cestu k přísunu munice a zbraní a začala být závislejší na Šojguovi. Ten potom přesvědčil Kreml, aby Prigožinovi zakázal verbování v pracovních lágrech. V lednu byl pak z pozice hlavního polního velitele sesazen generál Surovikin, který měl s Prigožinem dobré pracovní vztahy, a nahradil ho Gerasimov.

Putin rád poskytuje určitou nezávislost politickým podnikatelům, kteří krouží kolem jeho dvora, pokud slibují výsledky, ale stejně tak rychle je odstraňuje, když je nepředloží.

Navzdory dlouholetým vztahům s Putinem není Prigožin jeho osobním přítelem ani blízkým spojencem a je postradatelný. Bojuje o politický život a možná i o ten skutečný.

Boje u Bachmutu

U Bachmutu se však Prigožin vzdát nemůže, a tak profesionální armáda wagnerovce využívá a vysává na maximum. Posílá je do nejhorších bojů ve zničených ocelárnách AZOM, a až padnou, vstoupí tam sama a přisvojí si vítězství.

Prigožin je rovněž nucen přiznat, že je závislý na Šojguovi. Jeho zahořklé stížnosti, že Wagnerova skupina nedostává dostatek střeliva, jsou v podstatě přiznáním slabosti.

Kvantita u Rusů nahrazuje kvalitu. Západní technika ale není všemocná, míní Petráš z Univerzity obrany

Číst článek

Asi polovina žoldáků z řad vězňů už byla vyřazena z boje, a Prigožin tak musí nasazovat své lepší vojáky. Navíc potřebuje další, protože bez nich nemá co nabídnout.

Otvírá teď náborová střediska ve 42 městech po celém Rusku. Konkuruje tím sice řádné armádě, ale vzhledem k tomu, že se v zemi množí zprávy o vysokých ztrátách a špatných podmínkách ve Wagnerově skupině, zřejmě moc branců nesežene.

Prigožinův sestup není jen ukázkou toho, jak končí drsná a agresivní politika. Naznačuje také, že vojáci jsou považováni za méně naléhavý problém, i když má ruská armáda i další problémy, počínaje potížemi přizpůsobit se realitě na bojišti a konče stále větší závislostí na rezavějící sovětské výzbroji.

Prigožin bude muset rychle najít nový způsob, jak být Kremlu užitečný, soudí Mark Galeotti.

Celý Svět ve 20 minutách si poslechněte v audiozáznamu. Připravily Gita Zbavitelová a Tea Veseláková.

Gita Zbavitelová, Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme