Vrah, který zastřelil dva mladé lidi v Bratislavě, za sebou nechal manifest nenávisti vůči LGBTQ komunitě a Židům. „Když se podíváte na různé druhy extremismu, tak se shodnou na jedné věci: to, že Žid je nepřítel. Když nenávidíte Židy, budete nenávidět i jiné skupiny lidí. A to je ten důvod, proč se tady na ten problém musíme podívat celostně," říká Katharina von Schnurbeinová, koordinátorka Evropské komise pro boj proti antisemitismu.

Praha/Brusel 6:00 13. listopadu 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Proč potřebuje Evropská unie bojovat proti antisemitismu?
To, co dělám teď, má tři hlavní cíle: zjistit jaké jsou potřeby židovských komunit v Evropě, definovat současný antisemitismus a navrhnout legislativu na potírání antisemitismu a implementovat ji.

Když jsem v roce 2015 začínala, tak jsme toho o evropských Židech věděli jen málo. Nevěděli jsme, s čím se potýkají, jak různé komunity vnímají antisemitismus, neznali jsme jejich postavení ve společnosti, jak moc jim jednotlivé státy pomáhají.

Jeden z problémů byl, že neexistovala jednotná definice antisemitismu, tedy nebylo zjevné, co přesně je antisemitismus. Existuje více druhů antisemitismu. Od toho tradičního rasistického, který vedl k holokaustu, pak máme islámský a křesťanský antisemitismus a také konspirační mýty, které jsou čím dál tím důležitější, jak jsme viděli například během pandemie, kdy lidé nosili Davidovu hvězdu.

Tito lidé se přirovnávali k obětem holokaustu jen kvůli očkování během pandemie. Tím zcela dehonestovali a trivializovali události druhé světové války. Konspirační mýty jsou čím dál tím častější a nebezpečnější.

Radikalizace často začíná konspirací. Konspirace samy o sobě nejsou protizákonné, ale když sedíte ve svém obýváku a čtete si o tom, že Židi posílají muslimy, aby nahradili bílé Evropany a pak si na základě toho řeknete, že je čas zabít všechny Židy… Tohle se přesně stalo s teroristou, který chtěl v roce 2019 v Halle v Německu zastřelit lidi v synagoze na Jom kipur, nejvyšší židovský svátek. Ten člověk se nedostal dovnitř, ale zastřelil dva jiné lidi: ženu a náhodného muže v tureckém kiosku, protože když nenávidíte Židy, tak pravděpodobně nenávidíte i jiné skupiny lidí.

Antisemitismus je úzce spojený s misogynií a rasismem. Proto je potřeba antisemitismus vnímat v širším kontextu nenávisti a radikalizace.

Dalším příkladem antisemitismu jsou například odmítači holokaustu, tedy lidé, kteří tvrdí, že se holokaust nestal nebo že nebyl tak dramatický, a nejsou schopni přijmout fakta a často nemají morální kompas.

Další druh antisemitismu je spojen s nenávistí Izraele. Jasně že můžete kritizovat politiku Izraele, ale když srovnáváte konflikt mezi Izraelem a Palestinou s třetí říší, tak znovu trivializujete, co se v rámci třetí říše stalo. 

Během eskalací mezi Izraelem a Gazou jsou často protesty před synagogou i v Česku, ale čeští Židé přece nejsou zodpovědní za to, co dělá izraelský stát. Tohle všechno je součástí té definice antisemitismu. To byl jeden z mých prvních cílů: ujistit se, že víme, o čem tu mluvíme, když používáme slovo antisemitismus.

V prosinci 2019, zhruba deset dní po nástupu do funkce, měla Ursula von der Leyenová (předsedkyně Evropské komise – pozn. red.) důležitý proslov o antisemitismu. Proto jsme minulý rok vydali strategii, která poukazuje na to, co je antisemitismus, zaměřuje se na různé druhy útoků včetně těch, které se dějí online. 

Víte, je jedna věc navrhnout evropskou legislativu, ale je strašně důležité, aby se implementovala nejen na národní, ale i na regionální a městské úrovni. Když se to nestane, tak se situace Židů v jednotlivých městech nikdy nezmění. Proto je klíčové, aby do těchto projektů byla zapojená i jednotlivá města.

Před pár týdny jsme byli svědky vraždy dvou mladých lidí v Bratislavě. Vrah za sebou nechal manifest, který byl plný nenávisti nejen vůči LGBTQ komunitě, ale také Židům. Jak moc se antisemitismus překrývá s nenávistí vůči jiným minoritám?
Vražda v Bratislavě byla tragická. Soucítím s rodinou a oběťmi. A ano, nenávist vůči Židům je často spjatá i s jinými druhy nenávisti. Hlavní londýnský rabín, dnes již zesnulý Jonathan Sacks, říkal, že to začíná u Židů, ale nikdy to tam nekončí. Když se podíváte na různé druhy extremismu: levicový, pravicový, islámský, tak se shodnou na jedné věci: to, že Židé jsou nepřítel. Takhle to vždycky bylo. Když nenávidíte Židy nebo vůči nim máte předsudky, tak pravděpodobně budete nenávidět i jiné skupiny lidí. A to je ten důvod, proč se tady na ten problém musíme podívat celostně.

Nemůžete říct, jsme tu pro Židy, ale nemáme rádi muslimy. Mnoho nenávisti je dnes směřováno vůči muslimům a Židé se s tím často svezou. Co se týče lidských práv, tak pokud se to děje v mezích zákona, tak by všichni lidé měli mít právo a svobodu na to plně žít a oslavovat tradice, svátky a hodnoty, které jim jsou blízké.

Zmiňovala jste konspirační teorie, kde jinde se ještě tato nenávist rodí?
Antisemitismus je více než 2000 let starý, je tu s námi dlouho a co je na něm specifické, je to, že v rámci rasistických útoků se většinou na marginailizované lidi díváte svrchu a hodnotíte nějakou skupinu lidí jako méněcennou, například méně vzdělanou. U antisemitismu figuruje stejný předpoklad, ale také jiný: presumpce superiority, tedy, předpoklad, že všichni Židé jsou bohatí, chamtiví nebo že mají ultimátní moc, třeba i nad médii. Nic z toho samozřejmě není pravda, je to konspirace a hrozba demokracii, protože jestliže si myslíte, že nás tajně ovládá nějaká skupina lidí, která nebyla nikým zvolená, a přesto to tu nějakým způsobem ovládá, tak máte velmi nízkou víru v demokracii. To je, proč je extrémně důležité se zaměřit i na tyto aspekty antisemitismu. Antisemitské útoky jsou rizikem především pro Židy, ale také pro nás pro všechny.

Mluvila jste o rozdílných problémech jednotlivých židovských komunit v Evropě. Můžete to rozvést?
Francie má největší židovskou komunitu, žije tam zhruba 450 tisíc Židů. V Česku je ta komunita opravdu malá, jen dva tisíce lidí. Lidé si často neuvědomují, jak malé jsou židovské komunity ve východní a střední Evropě. Z těchto zemí je největší v Maďarsku a v Německu, což je zapříčiněné hlavně migrací lidí z bývalého Sovětského svazu v 90. letech.

Co se hrozeb týče, nenávist se nyní šíří čím dál tím rychleji skrz internet. I v zemích, jako je Česko, kde je naštěstí jen velmi málo fyzických útoků jak na osoby, tak na židovské památky. I tady těch útoků přibývá, hlavně online. To může být hodně nebezpečné, protože online nenávist vede k radikalizaci.

V Česku bylo 1128 antisemitských útoků v roce 2021, přitom v roce 2018 jich bylo jen 347. Dříve to bylo tak, že těch útoků bylo více, když se vyhrotila situace mezi Izraelem a Gazou, ale dnes jich je hodně pořád.

A kde na internetu se tyto nenávistné výroky nejvíce šíří? Na kterých sociálních sítích?
To záleží hodně na popularitě jednotlivých sociálních sítích v jednotlivých zemích. Z toho, co víme, tak na větších sítích jako třeba Facebook, Instagram a Twitter jsou antisemitské útoky často nahlašované a moderované. To je i díky evropské legislativě ohledně projevů nenávisti, kde platí, že to, co je ilegální v offline světě, je ilegální online. Vidíme, že na sítích, kde podobná mediace neprobíhá, jako třeba na Telegramu, jsou antisemitské útoky velmi časté.

Když mluvíte o mediaci nenávisti na sociálních sítích, přemýšlím nad Elonem Muskem, který nedávno převzal Twitter a je známý svými názory o tom, že by se obsah sociálních sítích moderovat neměl. Myslíte, že se na Twitteru pod jeho vedením bude koncentrovat nenávist?
Zatím je moc brzo cokoliv predikovat. Z naší strany jsme konzistentní v tom, že nenávist není svoboda slova. Twitter se musí řídit evropskou legislativou, která projevy nenávisti netoleruje.

Součástí propagandy ruského prezidenta Vladimíra Putina je narativ kolem nacifikace Ukrajiny. Má to něco společného s Židy? Když mluvíme o nacismu my Evropané, většina lidí si nejspíš vybaví třetí říši a holokaust.
Myslím, že Putin vychází ze sovětského narativu, že nacisté jsou nepřátelé. Proto rámuje Ukrajince jsou nacisty. A v jeho podání je úplně jedno,že prezident Ukrajiny přišel o svou rodinu během holokaustu.

Z našeho průzkumu vychází, že v měsících, které předcházely ruské invazi na Ukrajině, došlo k 400procentnímu nárůstu použití slova „nacista“ z kremelských zdrojů. Jde o naprosto systematickou propagandu. Nemyslím si, že je náhodou, že jedna z prvních raket, která dopadla na Kyjev, dopadla poblíž židovského památníku.

Také víme, že bezpečí Židů v Rusku je ohrožené, protože kdykoliv máte společnost, kde jsou porušovaná základní práva jako svoboda slova, tisku, náboženství, tak práva menšin jdou ještě víc do kopru než práva jiných skupin.

Pak je tu další aspekt, a to je distorze holokaustu a bagatelizování jeho dopadu skrz to, že ruská propaganda nazývá Ukrajince nacisty. Bojovat proti nacistům je samozřejmě správné, ale Putin toho naprosto zneužívá a vytrhá tyto historické události z kontextu.

Hnutí bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa „Make America Great“ je známé svými antisemitskými útoky. V Americe vzrostly antisemitské útoky o 34 procent od roku 2020 do roku 2021. Jaká je situace ve Spojených státech ve srovnání s Evropou?
Nemám přesná data ze Spojených států, tedy mohu komentovat pouze to, co vím. Jak v Americe, tak v Evropě jsou antisemitské výroky častěji vyjadřovány a lidé se nestydí říkat je nahlas, výroky, které by ještě několik let zpět byly neakceptovatelné.

To jde ruku v ruce s rostoucí společenskou polarizací a narativem „když nejdeš se mnou, tak jdeš proti mně“. Tedy to, že se koukáme na „ty druhé“ jako někoho nepřijatelného. Například při demonstracích v Charlotsville zaznívalo „Židi nás nenahradí“. Tohle ukazuje, jak nebezpečné je krmit konspirační teorie.

Útočník v Pittsburghu, který zabil jedenáct členů židovské komunity, také vycházel z antisemitických narativů. V Evropě máme výhodu přesně definovanými pravidly ohledně projevů nenávisti.

Máme také monitorovací centra, která boří dezinformace a aktivně proti nim bojují skrz šíření faktů. Evropská občanská společnost je v tomto ohledu velmi aktivní například skrz reportování projevů nenávisti. Státní autority také trestají projevy nenávisti, které se dějí online. S čím zatím úplně bojovat neumíme, je vzrůstající amplifikace projevů nenávisti skrz algoritmy na sociálních sítích, z tohohle pohledu potřebujeme být v rámci EU více aktivní.

Myslíte, že vyšší tolerance konspiračních teorií je důvod, proč se lidé nestydí říkat antisemitské výroky nahlas?
Myslím, že v době války, pandemie, inflace, energetické krize je potřeba to na někoho svést. Když se ohlédneme do historie, například na černou smrt, tak za to vždy nesli vinu Židé. Myslím, že to je jedním z důvodů, proč antisemitské útoky narůstají. Proto je hrozně důležité lidi vzdělávat.

Dělala jsem seminář o antisemitismu ve škole mého syna. Dala jsem dětem obrázky různých Židů z celého světa, někteří měli jarmulku, jiní měli jinou barvu kůže, někdo pracoval v supermarketu, někdo v bance. Pak jsem se ptala dětí, kdo z těchto lidí jsou Židé a kdo ne. Děti se podle nejrůznějších kritérií rozhodovaly, jestli osoba na fotce je Žid, nebo není. Na konci jsem jim vysvětlovala, že všichni ti lidé, které vidí na fotkách, jsou Židé. Že jsou Židé, kteří jezdí na kole, pracují v obchodě, jiní, kteří pracují v bance. Myslím, že musíme učit o diverzitě židovské komunity, protože už i malé děti mají osvojené stereotypy.

Kromě toho bychom měli podporovat pestrost židovských tradic a komunit tak, aby lidé hlásící se k judaismu mohli žít životy podle vlastních tradic a hodnot a nemuseli se obávat nenávistných útoků.

Kromě vzdělávání, jak jinak se ještě můžeme antisemitismu postavit čelem?
Židovské komunity jsou dnes malé, a to hlavně v důsledku holokaustu. My,jako státní autority máme zodpovědnost podpořit židovské komunity v tom, aby mohly žít podle svých vlastních hodnot. To může vypadat třeba tak, že se postaráme o židovské hřbitovy, o které se často nikdo nestará. V rámci komise jsme začali posílat přání na svátek Roš Ha-šana, dovolujeme kolegům, aby si vyměnili prázdniny, aby mohli být s rodinou na svátky, které slaví oni. Když se tohle normalizuje, tak pak nebude divné, když vám kolegové řeknou „zítra nebudu v práci, protože slavíme náš svátek“. Tohle samozřejmě neplatí jen pro Židy, ale i jiné skupiny, jako například muslimy. Minulý rok zapálila prezidentka Ursula von der Leyenová svíčku na Chanuku, židovský festival světla, v Evropské čtvrti v Bruselu. I symbolické činy jsou důležité, protože poukazují na to, že judaismus je mezi námi, ve veřejném prostoru a je to normální součást života.

Musíme zajistit, že antisemitismus nebude tolerován, bude potrestán, být si vědomi našich předpojatosti. Máme mít pevně daná kritéria, která definují antisemitské chování, a to zahrnuje i ty konspirační mýty. Je důležité si připomínat například důležitost holokaustu pro vznik Evropské unie. Měli bychom se vzdělávat o historii, abychom opravdu zajistili, že se to už nikdy nestane, a měli morální kompas, když se v současné době děje genocida, jako například současná ruská agrese na Ukrajině.  

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít