Zpravodaj: Část Američanů má strach, že s potraty přijde i zákaz antikoncepce a stejnopohlavních sňatků

Co se to děje ve Spojených státech?
Záleží samozřejmě, koho se zeptáš. Odpovědi jsou různé. To spektrum začíná kdesi u jásotu nad tím, že všechny životy teď budou ochráněny a potraty přestanou v Americe vraždit nevinné nenarozené děti. A táhne se to až k prohlášením, že nastupuje vláda americké verze Tálibánu, krajně pravicového křesťanského fundamentalismu, který ženám odnímá základní práva. Každopádně pokud verdikt zůstane v této podobě, tak půjde o zásadní společenskou změnu, která ze Spojených států udělá úplně jinou zemi. Je to potvrzení úspěchu Donalda Trumpa, který coby městský liberál podporující právo na potrat adoptoval pro účely své politické kariéry úplně opačný postoj. Coby vůbec první prezident v historii třeba vystoupil na tradičním pochodu pro život nebo za život tady ve Washingtonu, a hlavně ve spolupráci s republikány ovládaným Senátem splnil jeden ze svých základních slibů, který mu pomohl vyhrát volby v roce 2016. Tedy že bude dosazovat do Nejvyššího soudu takové soudce, co budou mít vůli zrušit platnost toho skoro půl století starého precedentu, který federálně chrání právo na potrat. Samozřejmě ten verdikt a to odůvodnění, které uniklo na veřejnost, ty ještě nejsou konečné, mohou se změnit, ale asi se nedá čekat, že by to bylo nějak zásadně.

Chápu to správně, že v tom americkém kontextu, lidskoprávním kontextu jsou události posledních desítek hodin poměrně dost zásadní.
Dá se to tak říct. Verdikt je z února a definitivní bude asi tak za dva měsíce. Ale pokud budeme brát tedy moment, kdy to uniklo na veřejnost, tak ano. Je to záležitost posledních desítek hodin a bezprostředně se to týká desítek milionů Američanek. Podle dat žije většina Američanek v reproduktivním věku ve státech, kde by právo na potrat okamžitě zrušili či výrazně omezili při zrušení toho precedentu z případu Roeová vs. Wade, který v americkém systému právo na potrat od roku 1973 chrání. Je to asi polovina amerických států, ale reálně jich ovládají republikáni ještě víc a záleželo by to pak na zákonodárcích daných států, jak to s umělými potraty bude dál. Ono už se to děje, ten impulz ostatně vyšel coby testovací balónek jakýsi právě od republikány ovládaných států, které své zákony upravily v minulých letech. Tím dali Nejvyššímu soudu podnět, aby se precedentem Roe versus Wade zabýval. Takže to, o čem se tady bavíme, je vlastně verdikt Nejvyššího soudu, jestli stát Mississippi má právo zavést zákaz potratů od 15. týdne stáří plodu. A možná se můžeme pomalu učit jméno nového precedentu, tedy Dobbs vs. Klinika v Jacksonu.

A jméno toho zatím platného potratového precedentu je tedy Roeová versus Wade z roku 1973. Jak to s ním vlastně je?
Podle něj americká ústava zaručuje právo žen na potrat od chvíle, než je plod schopný přežít mimo dělohu. A státy toto nesmějí zakazovat federálně. Naopak není daná horní hranice. Takže Spojené státy vlastně patří mezi jednotky zemí světa třeba s Čínou nebo Severní Koreou, kde teoreticky není žádný limit, do kdy během těhotenství je umělý potrat legální, ale 43 států takovou hranici určilo. Sedm amerických států žádné časové omezení pro interrupce nemá, aspoň tedy ne stanovenou zákonem. Ale zároveň platí, že jen jedno procento umělých potratů se ve Spojených státech děje po 21. týdnu těhotenství. A pokud ano, bývá to z důvodů jako poškození plodu nebo ohrožení života matky. Teď je tedy ve hře omezení, které by samozřejmě nejvíc dopadlo podle všech dostupných dat na chudé Američanky, které nemají snadnou možnost zajistit si bezpečnou interrupci v jiném státě nebo dokonce v jiné zemi, což se dělo před přijetím precedentu Roeová vs. Wade. A mezi chudými je třeba například více afroameričanů, takže omezení potratů někteří zařazují mezi prvky systémového rasismu, ale to by samozřejmě bylo na samostatný pořad.

Mimochodem také se bavíme, a už jsme několikrát zmínili to, že byl zveřejněn dokument – draft verdiktu Nejvyššího soudu Spojených států serverem Politico. Víme, zda je ten dokument, který tedy unikl na veřejnost, pravý? Potvrdil někdo jeho pravost?
Víme to. Docela záhy to potvrdil předseda Nejvyššího soudu Roberts. Zároveň také oznámil, že zahajuje vyšetřování úniku. Samozřejmě teď se tady v Americe horečně spekuluje o tom, kdo a proč právě teď tuto informaci vypustil a předal magazínu Politico. Jestli to byl třeba spolupracovník některého z liberálních soudců, který chtěl spustit jakýsi alarm, co se chystá, nebo jestli to byl třeba naopak některý ze spolupracovníků konzervativního soudce, aby bylo těžké už na tom něco změnit, protože by to bylo vnímané jako úspěšný zásah veřejného mínění do práce soudců.

Jakou reakci únik návrhu na zrušení práva na potrat vyvolal u veřejnosti? Viděl jsem záběry protestů před Nejvyšším soudem.  Sám si natáčel na protestech v Západní Virginii. To znamená, že ty protesty už se přelévají i mimo hlavní město.
Reakce byla okamžitá a velmi emotivní, i když jak víme, dalo se to dříve či později čekat. Ostatně i to, že to sice je šok, ale ne úplně neočekávaný, mi některé z protestujících řekly. Mě ta zpráva zastihla na cestě z natáčení na americkém středozápadě. Byl jsem v Morgantow. To je město univerzitní, docela malé, asi třicetitisícové město v Západní Virginii. Tam se sešlo před budovou soudu asi 100 lidí. Některé ženy, které tam přišly, tak byly samozřejmě naštvané. Nechápaly, jak se může historie vrátit o 50 let zpět. Proč by měl někdo jiný rozhodovat o jejich tělech. Mluvil jsem třeba i s obětí sexuálního násilí, která se obávala, že i v takových případech bude teď umělý potrat zakázaný. Uvažovala dokonce, že se bude muset ze Západní Virginie odstěhovat do některého z liberálnějších států. Takže dá se říct, že ženy to vnímají jako ztrátu jednoho ze základních ženských práv. Jako skok 50 let zpátky do doby, kdy si ženy v Americe třeba nesměly zakládat ani bankovní účet. Bojí se, že současné mladé ženy na tom budou v tomto ohledu teď hůř než generace jejich matek, takže proto to spoustu lidí vidí jako tmářství a autoritářskou snahu kriminalizovat rozhodování o vlastním těle, snahu zasahovat do soukromí. A do hry teď vstupuje i možnost, že budou nelegální i potraty po znásilnění nebo incestu. Na druhé straně pro bojovníky proti potratům z řad třeba amerických evangelikálů a dalších je to splněný sen několika generací. Mluvil jsem o tom před časem, když se Nejvyšší soud tohoto případu ujímal s protipotratovou aktivistkou z Virginie s Laurou Echevarriovou.

A pro tyto lidi je to naopak moment, na který po změnách v Nejvyšším soudu čekali, a slaví ho jako chvíli, kdy plod má nárok na ochranu a život. To bylo vidět ostatně i u budovy Nejvyššího soudu tady ve Washingtonu, kde se kromě zastánců práva na potrat sešli k demonstraci i jeho odpůrci.

Jaké jsou politické reakce? Vyjádřili se k tomu už někteří z amerických politiků, třeba i prezident Joe Biden?
To samozřejmě byla dramatická a okamžitá vlna reakcí. Demokraté v Kongresu, ti vydali prohlášení, že pokud je informace pravdivá, tak konzervativní soudci podle nich roztrhali ústavu, lhali při svém schvalovacím procesu a vydali rozhodnutí, které patří k nejničivějším v moderní historii. Šéf demokratické nejtěsnější většiny v Senátu Chuck Schumer také oznámil, že Senát bude hlasovat o zákonu, který už prošel sněmovnou a který by ochranu potratů specificky chránil.

To je ale spíš takové performativní, aby musel každý senátor voličům ukázat, na které straně stojí, protože potřeba je 60 hlasů ze 100, nikoli jen prostá většina. Pokud se tedy demokrati nezbaví procedury, kterou někteří demokrati už při jiných hlasováních ale nebyli ochotní obětovat. Zajímavé je to u republikánů. Ti hlavně kritizovali únik informace jako takový a obvinili demokraty z podkopávání Nejvyššího soudu, byť tedy stále samozřejmě nevíme, kdo informaci vynesl. Někteří republikáni ale rozhodnutí slaví a vítají otevřeně, včetně kandidátů pro podzimní volby. Třeba jeden z hlavních republikánských favoritů pro volby guvernéra státu Pensylvánie dal najevo, že pokud bude zvolen, tak bude usilovat o zákaz potratů i v takovém státě, který nepatří mezi silně republikánské a konzervativní. A naopak třeba republikánská senátorka Colinsová, uvedla, že ji při osobním rozhovoru i při slyšení v otázce potratů obelhali dva Donaldem Trumpem navržení soudci, pro které při tom schvalovacím procesu hlasovala. Prý s vědomím, že tento precedent zachovají, ale teď zrušení práva na interrupci naopak podporují. A ptal jsem se i na prezidenta Bidena. Ten připomněl, že Bílý dům u Nejvyššího soudu v tomto případu argumentoval proti zákazu umělých potratů a že pokud vejde v platnost, bude proti tomu Bílý dům bojovat, ale že ochrana práva na potrat bude v takovém případě na zákonodárcích, a tím na podzim i na voličích. A ty se snažila rovnou mobilizovat i viceprezidentka Kamala Harrisová, která má právo na potrat jako dlouhodobé téma a vystoupila s projevem.

Když se vrátíme ke zveřejněnému dokumentu, co z něj vyvozují právníci, skutečně může mít tak vlastně nedozírné dopady? 
Právníci samozřejmě čtou celé odůvodnění soudce Samuela Alita. Je to tedy první návrh odůvodnění verdiktu. Upozorňují třeba na takové detaily, jako že se tam Alito odvolává na to, že potraty nejsou součástí tradice. Cituje i Mathewa Hale, to byl soudce v Anglii 17. století. Mimo jiné se angažoval v čarodějnických procesech a schvaloval třeba znásilnění v rámci manželství. A také to odůvodnění pracuje s termínem práva na soukromí, které zaručuje 14. dodatek americké ústavy. A podle některých ústavních právníků to, jak je to odůvodnění sepsáno, pokládá do budoucna základ také k možnému zákazu antikoncepce nebo sňatků stejnopohlavních párů či lidí z různých etnik. Soudce Samuel Alito, který to uniklé odůvodnění psal, v něm argumentuje, že právo na potrat ústava nezaručuje, ale že u těch zmíněných dalších situací – antikoncepce, sňatky stejnopohlavních párů apod. - tam je to prý jiné, protože nejde o potenciální život. Každopádně obavy části společnosti tu jsou, že se konzervativní soud u potratů nezastaví a že může vzniknout ve spolupráci s republikány v kongresu a v Bílém domě budoucnu třeba i situace, kdy, pokud jde o potraty, tak že budou zakázané v celé Americe.

Víme, na jakou stranu, tedy proti nebo pro potratovou, je teď spíš nakloněna široká veřejnost ve Spojených státech? Dělaly se nějaké průzkumy?
Průzkumy se dělají samozřejmě průběžně, dlouhodobě, kontinuálně. Teď jich hodně přibylo. Tady hodně záleží na tom, jak přesně je ta otázka položena. Ale vztah Američanů k potratům dlouhodobě zkoumají třeba výzkumy veřejného mínění Gallupova institutu. Ten je dělá skoro 50 let od zavedení precedentu Roeová versus Wade a ptá se na základní otázku a na postoje Američanů. A ty jsou podle jeho dat celou dobu vlastně poměrně konzistentní. Zvlášť během posledních 10 let naprostá většina Američanů chce legální přístup k umělým potratům, ovšem jen přibližně čtvrtina až třetina za jakýchkoli podmínek. Polovina Američanů by umělé potraty nechala povolené pouze za určitých podmínek. A pro úplný zákaz umělých potratů je podle těch dat Gallupova institutu asi pětina Američanů. Víceméně to potvrzuje i to množství průzkumů, které se objevují teď v posledních hodinách. Zrušení precedentu má v nich podporu okolo 30 procent. To je samozřejmě ta zmíněná, trochu jinak formulovaná, otázka než u průzkumů Gallupu.

Může toto dění týkající se potratů nějakým způsobem ovlivnit kongresové a guvernérské volby na podzim? Může to posílit demokraty, republikány?
Zaznamenal jsem takový bonmot, že toto rozhodnutí je snem republikánských voličů. Tedy minimálně jejich části a noční můrou republikánských stratégů, protože, jak známo, republikánští politici dlouhodobě ukončení právo na potrat podporují a jimi dosazení soudci to teď uvádějí tedy do praxe. Hodně lidí si myslí, že to podzimní volby ovlivnit může. Má to samozřejmě, jak jsme viděli, velký mobilizační potenciál. Na druhou stranu někteří stratégové demokratů jsou opatrní nebo skeptičtí, že by to přebila motivace jejich potenciálních voličů jít volit a ochránit tak právo na potrat, že by to přebilo třeba vliv současné inflace na rozhodování voličů na podzim. Pro republikány je to v mnoha případech na seznamu tří nejdůležitějších volebních témat, tedy to téma potratů, to je tradiční věc. A navíc demokrati mají teď Bílý dům. Mají, byť těsnou, tak většinu v obou komorách kongresu. A i když reálně zřejmě nic nezmůžou, tak může u jejich potenciálních voličů zavládnout jakýsi dojem, že byli u moci, ale nic politicky proti tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu nepodnikli nebo nedokázali účinně podniknout.

A když to teď vezmeme ještě trochu zeširoka. Jak to celé zapadá do nějakého směřování USA v posledních letech? Je to exces, je to výjimka, co se teďka děje v Americe? Nebo si prostě musíme upravit obrázek o Spojených státech, který jsme doteď měli?
Asi by nás to překvapit úplně nemuselo. Spojené státy přijímají třeba velmi silné protipotratové zákony v mnoha republikánských státech v poslední době právě s vidinou toho, že tento precedent bude zrušený. Podobně třeba vznikají zákony zaměřené proti LGBT komunitě. Republikáni zakazují třeba i knihy ve školních knihovnách ve snaze, jak říkají, ochránit děti před negativními vlivy, prosazují také volební zákony, které činí obtížnější volit některým menšinám, chudým lidem, často Afroameričanům nebo tělesně postiženým. To vše se může projevit u těch letošních voleb na podzim, kdy budou takové zákony poprvé v platnosti. A nesmíme asi, pokud jde o nějaký širší obrázek, zapomínat, že to, co teď definuje americkou společnost a stav demokracie, je i to, že většina republikánů v kongresu i desítky milionů jejich voličů odmítly uznat všemi úřady a soudy potvrzený výsledek prezidentských voleb z roku 2020. Většina republikánů hlasovala proti certifikaci i poté, co došlo k tomu násilnému útoku na Kapitol. Ačkoli i podle dostupných nahrávek v soukromí mluví jinak, tak veřejně je pro většinu vysoce postavených republikánů víc než cokoli jiného v současné době zásadní pro politické přežití loajalita Donaldu Trumpovi, který čelí mimo jiné vyšetřování pro pokus o volební podvod ve státě Georgia nebo své role při násilném přepadení Kapitolu při schvalování volebních výsledků. Takže toto je nějaký širší kontext toho, co teď probíhá ve Spojených státech.

A ať už tedy bude ten verdikt Nejvyššího soudu extrémnější nebo méně extrémní, ale bude takový, že se zruší precedent z roku 1973, tak co to bude znamenat pro Spojené státy? Co pak nastane?
Určitě nastane snaha na to reagovat legislativně, ale pokud dojde k tomu, že precedent padne a právo na potrat nebude chráněné tímto způsobem a bude omezované výrazně, tak určitě bude tady více strachu třeba i mezi lékaři, kteří už to vyjadřují a někteří už v té realitě v některých státech žijí. Podle vědeckých výzkumů to také zvýší třeba úmrtnost těhotných nebo matek při porodu, která je ve Spojených státech už tak vysoká na vyspělou zemi. A na druhou stranu život plodu bude chráněný tak, jak si část společnosti dlouhodobě přeje.