Z neustálého bombardování věřiteli byl Jakub brzy psychicky na dně. „Měl jsem pocity, že nemusím být na tomhle světě, že můžu zemřít. Rodiče se mnou nebudou mít problémy, mně se uleví,“ vzpomíná.
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda už dříve ruské úřady označily za „zahraničního agenta“, to je termín, který používají pro osoby a organizace, které jsou podle jejich názoru pod zahraničním vlivem.
Mrtví civilisté, zničená města, masové hroby. Tak, jak se chová Putinův režim dneska na Ukrajině, tak se choval už před dvaceti lety v Čečensku, připomíná šéf Člověka v tísni
„Podporujeme hlavně ty, kteří o své domovy částečně nebo úplně přišli, ale přesto se chtějí vrátit domů,“ říká starosta zdevastované obce v Mykolajivské oblasti.
E-mail obviňuje neziskové organizace z okrádání Čechů. Lidé jsou dle něj jen zdrojem peněz, které se „mají vyždímat a rozdat všude po světě“. Jejich představitelé pak peníze prý používají i pro sebe.
„Tady budeme vyměňovat vodní věž. Byla ne úplně zničená, ale byla prostřílená, takže nešla používat. My ji vyměníme, takže to bude znamenat stabilní vodu pro hodně lidí,“ popisuje Štefan.
Ivana začala žít s partnerem v patnácti, když otěhotněla. Má proto dokončenou jen základní školu. Když porodila podruhé těžce nemocného a otec zmizel za mřížemi, byla na všechno sama.
„V kuchyni je to teď taky těžké. Méně nám pomáhají, je těžší sehnat suroviny,“ naráží kuchařka Olha na pokles zahraniční i místní podpory humanitárním organizacím.
Jde o pozůstatek doby, kdy si mohly firmy před rokem 2016 účtovat za úvěr klidně desetinásobek částky. „Kdybychom udělali tlustou čáru po roce 2016, dluhy by narůstaly mnohem méně,“ říká odborník.
Hana Dvořáková obdržela z rukou prezidenta republiky vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti vědy. Co jí přinesla spolupráce s Antonínem Holým při výzkumu antivirových látek?
Podle Jánského je agenturní zaměstnání zcela legitimní formou zaměstnání, která umožňuje firmám být flexibilnější. Velká regulace ze strany státu jim ale podle něj škodí.
„75 893 Kč/měsíčně z tvých daní,“ pobírají devětačtyřicetiletá prababička, třiatřicetiletá babička, patnáctiletá matka a malý dvouletý synek,“ říká koláž, která se šíří po sociálních sítích.
Předchozí Milostivá léta se týkala exekucí, které vymáhali soudní exekutoři. To letošní se vztahuje na úroky a penále z neuhrazeného sociálního pojištění i daní.
Na místě pomáhala třeba Diecézní charita Brno, Člověk v tísni nebo ADRA. Peníze mohli lidé čerpat také ze Státního fondu podpory investic. Od úderu ničivého tornáda jsou to v sobotu přesně dva roky.
Člověk v tísni by chtěl pomáhat i na levém břehu Dněpru, ten ale okupují Rusové. „Chtěli bychom tam pomáhat, ale nikdo nás tam nepustí," vysvětluje Petr Štefan z organizace Člověk v tísni.
Přichází sem hlavně mládež, která zde má zdarma k dispozici počítače a programy. Děti sem chodí také proto, aby byly spolu a nežily jen ve virtuální realitě.
Podzemní třídy jsou jako ty „opravdové“, jenom nemají okna. Nechybí tabule, stupínek, učitelský stůl, hračky nebo plédy, protože dětem může být ve sklepě zima.
Dohromady dluží vlastně málo, něco přes 150 tisíc korun. Největší dluh, zhruba polovinu, má za sociální a zdravotní pojištění, které za ni neplatil majitel stánku, ve kterém si přivydělávala.
„Jen něco málo přes 20 procent dětí se naučí česky pouhou přítomností ve škole česky. A také je nedostatečná znalost češtiny stále bariérou vstupu na pracovní trh," říká Klára Šimáčková Laurenčíková.
Některé domácnosti šetřit nemohou, protože jim zkrátka na uspoření peníze nezbývají. Finanční rezervu si vůbec nemůže tvořit devět procent respondentů.
Symptomy deprese nebo úzkosti v průzkumu v březnu uvádělo 16 procent dotazovaných, což je nejvíc za uplynulý rok. Mezi lidmi, kteří mají příjmy nižší než výdaje, uvádí příznaky skoro každý druhý.
„Veškerá lidská síla nebo finanční prostředky se soustředí do toho hlavního, což je zachování Ukrajiny jako takové. To se odráží na všem,“ popisuje Jan Mrkvička v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Ve středu večer byl zahájen 25. ročník filmového festivalu Jeden svět s lidskoprávní tematikou. Cenu Homo Homini dostal od člověka v tísni venezuelský aktivista Javier Tarazona.
Exekutor Podkonický čelí kárné žalobě, kterou na něj podal ministr spravedlnosti. „Na řadu exekucí byla složena jedna koruna a dodatečně se zjistilo, že ji složil zástupce věřitelů,“ říká Daniel Hůle.
