V pondělí měli politici hovořit například o předčasných odchodech do důchodu u náročných profesí, všechny strany si podle Pavla měly vzájemně dodat podklady. ANO je nedodalo.
Zprávu o vývoji doby dožití a důchodového systému píše ministerstvo práce každých pět let. Podle nynějších pravidel by vláda měla důchodový věk upravit tak, aby byli lidé v penzi čtvrtinu života.
Loni skončil důchodový systém v dosud nejvyšším schodku – téměř 73 miliard korun. „Dnešních 73 miliard by okolo roku 2050 mohlo být až pět procent HDP – přes 400 miliard korun,“ varuje Mojmír Hampl.
„Jak se má třicetiletý člověk dívat na to, když něco končí u Ústavního soudu? To v lidech nevyvolává důvěru,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... pro Český rozhlas Dvojka Richard Hindls.
Ministerstvo vnitra navrhuje, že by někteří policisté či hasiči nemuseli odcházet v 65 letech, jak je to teď, ale uniformy by mohli nosit až do 70 roků. Vyplývá to z návrhu změn ve služebním zákoně.
Důchodovou reformu podle ekonomky Matesové brzdí opoziční strany, které vedou politiku nulové tolerance. „Na důchodové reformě se musí domluvit politické spektrum alespoň většinově,“ uvádí.
Nejvyšší důchodovou dávku v takzvaném prvním pilíři systému penzí pobírají důchodci v Norsku. Češi si v absolutním srovnání vedli nadprůměrně s částkou překračující 16 000 korun.
„Buď by se měly odvody vymazat úplně, anebo se sníží odvody a zároveň bude růst důchod. Potřebujeme motivovat lidi, aby zůstali v práci,“ říká sociolog Prokop k nové důchodové reformě.
Návrh na třináctý důchod, který zvýší celkový důchod o zhruba osm procent, podpořilo 58,2 procent voličů. Předběžné průzkumy před referendem přitom naznačovaly, že přijetí bude jen těsné.
Bylo by proto dobré v Poslanecké sněmovně hledat pro Jurečkovu reformu co největší shodu. Není vyloučené, že ač to vypadá, že vláda si úkol z programového prohlášení splní, bude to jenom na chvíli.
Podle demografů by navrhované navyšování znamenalo rozkolísání důchodového věku. Roli by hrály epidemie či jiné události, které by měly vliv na úmrtnost.
Připravovaný návrh je podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) uprostřed. Řekl to po tripartitním jednání novinářům. Podrobně chce záměr představit tento týden.
„Nosím talár 40 let, soudil jsem násilníky, zloděje, lupiče i vrahy. Ale nikdy jsem nedostal tolik urážlivých, nenávistných, výhrůžných projevů jako za poslední týden,“ řekl soudce Josef Baxa.
Opozice vládní opatření kritizuje s tím, že kvůli rychlému schválení novely zneužila stav legislativní nouze a zasáhla do očekávání penzistů. Podle ekonoma Petra Zahradníka šlo ale o potřebný krok.
Návrh na zrušení zkrácené valorizace penzí podali poslanci ANO. Domnívají, že důchodci měli vzhledem k inflaci nárok na výraznější nárůst penzí. Vláda ale zvolila úspornější variantu.
Novela počítá s pokračováním zvyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, s nižším výpočtem nových penzí či se zavedením minimálního důchodu ve výši 20 procent průměrné mzdy.
Pokud projde návrh důchodové reformy, bude se věk odchodu do důchodu určovat podle průměrné doby dožití. A to tak, aby člověk pobíral penzi v průměru 21,5 roku.
Česko čeká v roce 2024 množství změn. Od úprav daní, přes eDoklady po zvýšení rodičovského příspěvku nebo zdražení dálničních známek. Server iROZHLAS.cz přináší výběr nejdůležitějších novinek.
Na neřešení problému nízkých disidentských penzí upozornil nedávno signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád.
Opatření počítají hlavně se zvýšení některých daní a zdravotních odvodů, dále správních a soudních poplatků, s opětovném zavedení zvláštní bankovní daně a s oslabením druhého důchodového pilíře.
„To není jenom díky tomu, že my jsme drželi hladovku. To je díky tomu, že nás spousta lidí podporovala,“ uvedl John Bok na dotaz novinářů, jaký má pocit z toho, že vláda vzala protest disidentů vážně.