Do hnědých popelnic se většinou nesmí házet živočišný odpad, jako třeba zbytky vařených potravin. Každý druh bioodpadu se totiž rozkládá jinak a v kompostárnách by to mohl být problém.
V pořadu Českého rozhlasu Plus Pro a proti diskutují vedoucí oddělení recyklace z ministerstva životního prostředí Jan Maršák a odbornice na toxické látky z organizace Arnika Nikola Jelínek.
Podle právničky Venduly Zahumenské dohoda signatáře reálně k ničemu nezavazuje. „Takže závazná je jenom do té doby, dokud budou sami chtít tuto dohodu dodržovat,“ konstatuje.
„Hlavním argumentem Komise pro ústupky je zjednodušování prostoru pro zemědělce. Podle nás ale právě v daném ohledu není zjednodušování na místě,“ říká Václav Zámečník.
„V USA mají přísnější limity už nějakou dobu a auta tam nejsou nijak dražší než v Evropě. Není tam žádné přelomové řešení, jde jen o to, vyladit stávající technologie,“ říká Michal Vojtíšek z ČVUT.
„Na světě je extrémní nespravedlnost. My si tady žijeme jak na obláčku v komfortu s tričkem za 20 korun, zatímco ho ušil někdo v bídě, špíně a bez přístupu k pitné vodě,“ kritizuje Rozárie Haškovcová.
Gigafactory nedaleko chráněné krajinné oblasti na Karvinsku má opět blíž k možné realizaci. V pořadu Pro a proti diskutují starosta Bohumína Petr Vícha (SOCDEM) a Petr Očko z CzechInvestu.
Právě na základě posouzení EIA polské ministerstvo životního prostředí prodloužilo povolení pro fungování hnědouhelného dolu, který kritizují ekologové, až do roku 2044.
Klimatická změna se projevuje i v letošní sezoně, zejména v nížinách začínají fenologické fáze u rostlin o tři týdny dříve, což je činí zranitelné vůči pozdním mrazům.
Obojživelníci, kteří při svém putování na zábrany narazí, pak pokračují podél plachty, dokud nespadnou do připraveného kyblíku. Odtud je dobrovolníci odnesou k nejbližší vodní ploše.
Oxid uhličitý by se primárně izoloval ze vzduchu, poté by se proměnil do kapalného stavu a následně uložil do skulin v podzemí například v místech, odkud se již dříve těžila ropa či zemní plyn.
„Je tu spousta lokálek, do kterých se nasypaly peníze, ale nikdo tam nejezdí. Peníze pak chybí na modernizacích a hlavních koridorech,“ kritizuje expert Jan Sůra ze serveru zdopravy.cz.
„Začalo to sloučením několika životních situací a pocitů. Scénář vznikal především v době covidové, všichni si najednou uvědomili, že naše existence je křehká,“ popisuje téma snímku Sucho Sláma.
Pokud nejsou malé tlakové nádoby od laků na vlasy, deodorantů nebo repelentů prázdné, při dalším zpracování může hrozit výbuch. Jak se to stalo třeba loni v areálu Pražských služeb.
Evropská unie si nechala spočítat, že v současnosti navrhované tempo zelené transformace bude po roce 2030 vyžadovat každoroční investice 1,5 bilionu eur. To je asi sedmnáct českých státních rozpočtů.
Jednadvacetiletou Thunbergovou v říjnu zatkla policie společně s desítkami dalších účastníků demonstrace u hotelu, který hostil energetickou konferenci s účastí těžařů ropy a plynu.
Za 32 let zaplatil stát za odstraňování starých ekologických zátěží už víc než 60 miliard korun, tempo likvidace je ale stále pomalé. Vyplývá to z pondělní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Přestalo být v kurzu popírat změnu klimatu jako takovou. Ti, kdo se snaží brzdit ochranu krajiny před suchem nebo ochranu měst před vlnami horka, mají nové strategie. Ve světě i v Česku.
Česká města využívají pro hromadnou dopravu stále víc ekologičtějších vozů. Nejvýraznější změny jsou patrné v Praze, kde se po padesáti letech od zrušení rozšiřuje trolejbusová síť.
„V téhle oblasti běží spousta skvělého výzkumu. V čem ale spočívá asi největší výzva, je spolupráce napříč vědeckými obory,“ řekla v rozhovoru pro Český rozhlas termální fyzioložka Hilde Færeviková.
Podle Alexandra Vondry (ODS) připomíná tvrzení Grety Thunbergové, že jí kromě boje za klima jde o změnu systému, válku vedenou ve stylu Lenina či pseudonáboženství.
Keňa ||Alžběta Jurčová|Zprávy ze světa|Svět ve dvaceti minutách
Hlavním argumentem, proč zálohování PET lahví a plechovek bude pozitivní vývoj třídění odpadu, je podle Surého ekonomická motivace. Drahovzal ale vnímá jako naivní představu.
„Změna klimatu neznamená jenom, že v průměru bude tepleji, ale že se posunou klimatické parametry extrémního počasí, že se s ním budeme potkávat častěji,“ upozorňuje Miroslav Trnka z Akademie věd.