Emmanuel Macron v projevu na pařížské Sorbonně mluvil o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. EU se podle něj musí zbavit obranné závislosti na USA a zesílit vazby na Británii.
Vyslání vojáků ale není tak jednoduché – je k němu potřeba souhlas Ukrajiny i českého parlamentu. Pokud by ale měli jet, bylo by to pod patronátem NATO a navzdory ruské agresi.
V pařížské nemocnici v pátek odpoledne zemřel 15letý hoch, kterého ve čtvrtek krátce po vyučování nedaleko školy ve městě Viry-Châtillon napadla skupinka maskovaných lidí a surově ho zbila.
Na střeše nově otevřeného plaveckého areálu v Saint-Denis jsou solární panely a vytápění je z více než 50 procent napájené z obnovitelných zdrojů díky biomase.
Poté, co Macron přitvrdil své postoje vůči Kremlu, sklidil paradoxně kritiku také od těch, kdo francouzské angažmá na Ukrajině podporují: jeho slova se podle nich neshodují s reálnou mírou podpory.
„Nečelíme velmoci. Rusko je středně silnou mocností, která má jaderné zbraně, ale jejíž HDP je mnohem menší než u Evropanů, nižší než Německa a Francie,“ řekl Macron v rozhovoru s deníkem Le Parisien.
Krajně pravicové skupiny a politici ve Francii se postavili proti tomu, aby populární zpěvačka černé pleti Aya Nakamurová na olympijských hrách zazpívala píseň šansoniérky Edith Piaf.
Zelenskyj v rozhovoru také zopakoval, že jeho země v tuto chvíli nežádá o vyslání vojáků NATO na ukrajinské bojiště. „Vaše děti na Ukrajině nezemřou,“ řekl francouzským médiím.
Francie se stala první zemí na světě, která zapsala práva na potrat do ústavy. Změna konstituce se od soboty promítá do francouzského právního systému.
Úvaha Západu o vojenské přítomnosti na Ukrajině se u hlav států nesetkala s pochopením. „Byla to zásadní chyba,“ komentuje následné negativní komentáře politiků historik Jan Rychlík.
Macron by podle senátora Fischera měl více myslet na domácí politiku a vysvětlovat, proč je pomoc Ukrajině důležitá, protože její podpora u veřejnosti upadá.
Petr Pavel se s Macronem shodl na tom, že jedinou cestou je pokračovat v podpoře Ukrajiny. Podle české hlavy státu mají prezidenti stejný pohled na možnosti vývoje situace i na možné způsoby řešení.
Tomáš Pojar, poradce Petra Fialy pro národní bezpečnost, se v pondělí spolu s premiérem účastnil schůzky evropských prezidentů a předsedů vlád, které do Paříže sezval francouzský prezident Macron.
Robert Hur ve zprávě o vyšetřování Bidenova zacházení s utajovanými dokumenty mimo jiné uvedl, že jednaosmdesátiletý prezident je „postarší muž s dobrými úmysly a chatrnou pamětí“.
Od ruské invaze na Ukrajinu uplynuly skoro dva roky. Podle novinářky francouzského deníku Le Monde Sylvie Kauffmannové Západ přehlížel varovné signály, řekla to v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Americký prezident Joe Biden podruhé během jednoho týdne prohlásil, že na summitu v roce 2021 mluvil s evropským lídrem, který už byl tou dobou nejen mimo úřad, ale také po smrti.
Zařazení bylo schváleno za bouřlivého potlesku poslanců. Návrh podpořilo 493 zákonodárců, proti jich bylo 30. Úpravu ústavy podpořili téměř bezvýhradně zástupci vládního tábora i opoziční levice.
Novela imigračního zákona počítá například se zavedením migračních kvót. Pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je novela jednou z nejdůležitějších legislativ jeho druhého funkčního období.
Posty si udrží někteří ministři: Bruno Le Maire zůstane ministrem hospodářství, Gérald Darmanin ministrem vnitra a Éric Dupond-Moretti ministrem spravedlnosti. Obranu dál povede Sébastien Lecornu.
Attalovým prvním úkolem bude získat si respekt v nové pozici a projít tvrdými vyjednáváními o složení kabinetu a setrvání klíčových ministrů, uvádějí komentátoři.
Élisabeth Borneová stála v čele francouzské vlády téměř dva roky. Podařilo se jí prosadit kontroverzní důchodovou reformu i novelu migračního zákona. Prezident Macron chce dát vládě nový impulz.