Velké průmyslové firmy varují před dalším růstem cen energií. Zhorší to naši schopnost konkurovat, říkají a poukazují na schválený program pomoci v sousedním Německu, v přepočtu za 300 miliard korun.
Prahu navštívila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přijela na summit věnovaný Green Dealu. Během návštěvy jednala s premiérem Fialou o českém přechodu na bezemisní zdroje.
Co přinesla úterní návštěva předsedkyně Evropské komise v Česku? Má český premiér pravdu, že se zatím nepodařilo nasměrovat členské země EU k inovacím?
Na opravy domů česká vláda určila desetinu z 500 miliard korun, které do roku 2030 dostane na dekarbonizaci z Modernizačního fondu Evropské unie, tedy z výnosů z emisních povolenek.
„Za vašeho předsednictví v Evropské unii jste sehráli klíčovou roli ve schválení Fit for 55, což je hlavní pilíř Green Dealu,“ ocenila v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Od pracující matky sedmi dětí přes post německé ministryně obrany až k pozici šéfky unijní exekutivy, taková je její bilance. Životní cestu Ursuly von der Leyenové přibližuje web iROZHLAS.cz.
Počáteční vysoké náklady na zelenou transformaci přitom byly zřejmé od začátku, ale politici o nich nemluvili. Přenechali tak pole působnosti populistům, kteří přitom žádné lepší řešení nemají.
Evropská unie chce motivovat členské státy, aby se při zadávání veřejných zakázek na dodávky vojenského materiálu spojovaly do skupin. Cílem je, aby státy netlačily vzájemnou konkurencí cenu nahoru.
Zelená levice a PvdA se rozhodly spojit síly v předčasných volbách, které jsou naplánované na 22. listopadu, a to ve snaze zastavit pokles podpory levicových stran. Nyní jsou obě strany v opozici.
Z Evropské komise by mohli odejít Margrethe Vestagerová a Frans Timmermans. Kromě kariérních ambicí může být důvodem také styl vedení Ursuly von der Leyenové, soudí šéfredaktorka serveru Euractiv.
„V oblasti ochrany životního prostředí – nebo chcete-li Green Dealu – přichází největší možnosti proměny české ekonomiky v takovou, která bude vyšší přidanou hodnotu vytvářet,“ míní Jan Juchelka.
Rafaj ve funkci vystřídá Jaroslava Hanáka, který v čele svazu skončí po 12 letech. Nový prezident byl zvolen ve druhém kole 60 procenty hlasů, ve kterém porazil bývalého premiéra Mirka Topolánka.
„Energetická ekonomika se proměňuje, ať už se snažíme, nebo ne. Pokud máme alespoň cíl vybudovat udržitelnou infrastrukturu, máme šanci ji posunout správným směrem,“ říká právník Nick Caleb.
Škrtání podpory obnovitelných zdrojů má být součást konsolidačního balíčku, který ve čtvrtek jako soubor opatření pro ozdravení státních financí představila vláda.
Mirek Topolánek, Bohdan Wojnar, Jan Rafaj a Miroslav Palát kandidují na pozici prezidenta Svazu průmyslu a dopravy. Jaké jsou podle nich největší problémy a nejdůležitější priority českého průmyslu?
Evropská komise propočítala, že by se měla pro účely projektu měla uvolnit podpora v řádu asi 19 miliard korun. Peníze však ještě nikdo reálně nepřislíbil.
Podle analýzy, kterou vypracoval britský letecký sektor, se ceny letenek budou zvyšovat minimálně o 10 až 20 procent, a to už v nejbližších letech. Lidi od cestování to ale zřejmě neodradí.
„Unie má už některé sankce předpřipravené. Měly by se týkat hlavně lidí spojených s ruským režimem, jde o další sankční seznam na zákaz vycestovat,“ popisuje Zdechovský.
„Poptávka po oceli v budoucnosti nezmizí. Poptávka tady pořád bude. Ať už si vezmeme válku na Ukrajině, tak Česko má silný obranný průmysl, který potřebuje hodně oceli,“ tvrdí Urban.
„Je přirozené bát se něčeho, o čem nemám dostatek informací. Naší odpovědností je vysvětlit, proč tyto kroky děláme a jak ovlivní naši budoucnost,“ popisuje ministr životního prostředí Petr Hladík.
„Finanční sankce dopadly na Rusko drtivě. Zejména, když se podíváte na čísla o přímých zahraničních investicích, které ekonomika typu Rusko potřebuje,“ tvrdí ekonom Pavel Hnát.
Česko se před třemi lety přihlásilo k programu Zelená energie. Ale při pohledu na české výsledky lze označit Green Deal za pouhou hračku politiků, případně nástroj energetiků na čerpání dotací.
Kolik budeme za elektřinu platit v dalších letech? A z čeho se u nás bude vyrábět elektřina v budoucnosti, aby jí bylo dost, byla levná a spolehlivá? Hostem Radiožurnálu byl šéf ČEZ Daniel Beneš.
„Vedli jsme svatý boj s CO², nedívali jsme se nalevo napravo. A úplně jsme zapomněli, že je třeba brát v potaz, že to taky musí někdo zrealizovat,“ vysvětluje premiérův poradce.
„Míra, nakolik jsou respondenti spojeni s fosilní ekonomikou – ať už profesně, nebo svým životním stylem – má vliv na větší skepsi, s jakou přistupují k transformaci ekonomiky,“ upozorňuje výzkumník.
„Shoda na tom, že klimatická změna je problém, je jasná,“ vysvětluje analytička agentury STEM Jitka Uhrová s tím, že je tento postoj ke změně klimatu v české společnosti relativně pevně ukotvený.
Česko pokládá evropské ambice stanovující o 50 procent méně pesticidů na unijních polích do roku 2030 za přehnané. Během svého předsednictví tak chce tempo snižování zpomalit.
Pod dojmem války na Ukrajině, nedostatku plynu a rostoucích cen energií se řada našich politiků a komentátorů snaží téma ochrany klimatu z veřejné debaty vytěsnit. „Green Deal posuňme dýl,“ říkají.