Tuzemské ministerstvo financí je podle Dvořáka příliš optimistické, když očekává už příští rok růst kolem dvou procent. Analýzy Oxford Economics předpovídají růst HDP za rok 2024 jen 0,8 procenta.
„Zájem mírně klesl oproti loňskému roku. Podle některých zdrojů až o třetinu. Některé restaurace říkají, že večírky sice mají, ale je jich o něco méně,“ shrnuje Stárek z Asociace hotelů a restaurací.
Údaje ruského statistického úřadu Rosstat zveřejněné 1. listopadu ukazují obrovský nárůst cen některých potravin oproti roku 2022. V případě zelí o 74 procent, pomerančů o 72 a okurek o 47 procent.
Inflace v zemích Evropské unie klesá, v Česku je ale stále téměř nejvyšší ze všech členských zemí. Podle ekonoma Mojmíra Hampla mohou za podstatnou část tuzemské inflace politické chyby.
Odhady mise MMF jsou v souladu s listopadovou prognózou ČNB. Ohledně letošního roku jsou mírně optimističtější než aktuální prognóza ministerstva financí.
„Stávkovat bude například více než padesát procent škol a bude to celodenní stávka,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu předseda konfederace Josef Středula.
Všechny prognózy se shodují v tom, že letos na tom ekonomika bude hůře, než byla očekávání, s nimiž jsme do tohoto roku vstupovali, nicméně příští rok už zase bude dobře.
Ekonomika Polska mezičtvrtletně vzrostla o 1,4 procenta. Pomaleji rostlo Maďarsko a ještě pomaleji Slovensko. Česká republika je ve skupině jediná, která mezičtvrtletně vykázala hospodářský pokles.
Z těch firem, které navyšovat mzdy budou, přidají přibližně čtyři z deseti v průměru o 3,1 procenta až pět procent. O více než pět procent se mzdy zvednou ve 23 procentech firem.
Stanjura uvedl, že sice ve čtvrtém čtvrtletí přijde po nevýrazných výkonech z předchozích kvartálů oživení ekonomiky, celoročního růstu ale země přesto nedosáhne.
Znovunastartování ekonomiky podle Michala Skořepy brání nízká spotřeba domácností, které šetří daleko více než ty na západě kontinentu, mimo jiné kvůli nárůstu cen energií.
Optimistické vyhlídky má i Česká národní banka, která začíná uvažovat o opětovném zvýšení úrokových sazeb. „Měnová politika má být vpřed hledící,“ říká ekonom Mojmír Hampl.
Přestože v USA zpomalil růst mezd, tak stále stoupá o něco rychleji než inflace, čímž zvyšuje kupní sílu. Neklesající spotřeba tak napomáhá americké ekonomice.
Petr Fiala se chválí za to, jak razantně se zvedly výdaje na obranu a rozjely nákupy včetně amerických supersoniků F-35. Avšak přesně to Babiš tepe coby nezodpovědnou investici.
Prostý občan změnu k lepšímu nevidí, ceny zůstávají na zhruba stejné úrovni jako byly dosud. Jako kdyby se abstraktní úvahy o makroekonomice o celé míle vzdálily od reality, ve které žijeme všichni.
V srpnu došlo ke zhoršení vývoje v českém maloobchodu, obchodníci jsou na tom opět nejhůř v Evropské unii, maloobchodní tržby zklamaly, meziroční propad zesílil.
ržby obchodníků klesají už šestnáct měsíců v řadě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Podle ekonomů jsou důvodem i obavy Čechů ze zhoršení ekonomické situace.
Většina peněz z padlé Sberbank se má věřitelům vrátit letos. Podle některých trvá proces výplaty dlouho. „Z každé miliardy při inflaci nad 10 procent zmizí ročně více než 100 milionů,“ říká advokát.
Odhad letošního růstu slovenské ekonomiky banka zhoršila na rovné jedno procento z dříve předpokládaných 1,4 procenta. V Polsku letos očekává růst HDP o 0,6 procenta.
Ministr zopakoval, že kabinet v připravovaném rozpočtu na příští rok počítá se snížením sumy na platy o dvě procenta. Ve svém resortu chce navýšit výdělky díky odměnám a snížení počtu pracovníků.
Během inflační krize, kterou vyvolaly hlavně dopady ruské agrese proti Ukrajině, se jasně ukázalo, že koruna ani trochu nefunguje jako brzda proti inflaci, právě naopak.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) už má jasno, kdo může za vysoké ceny potravin. S jeho závěry ale nesouhlasí zemědělci, potravináři ani obchodní řetězce.
Meziroční inflace v srpnu zpomalila na 8,5 procenta. Takzvaná jádrová inflace je stále nad třemi procenty. To podle guvernéra Aleše Michla neumožňuje nyní snížit sazby.