Vzhledem k mezinárodním podmínkám je podle ministerstva zapotřebí zabezpečit provozní důvěryhodnost francouzského jaderného arzenálu. Střela nenesla jadernou hlavici a dopadla do severního Atlantiku.
Nejmenovaní američtí činitelé uvedli, že zástupci USA a Číny se sejdou v pondělí a půjde o první takovou schůzku od doby, kdy byl americkým prezidentem Barack Obama.
Cvičení přes videokonferenci přihlížel prezident Putin, který si také vyslechl hlášení ministra obrany Sergeje Šojgua. Ten uvedl, že „pod Putinovým vedením“ Rusko nacvičilo masivní odvetný úder.
Írán už pohrozil Izraeli, že pokud podnikne Tel Aviv pozemní invazi do Pásma Gazy, Teherán se také zapojí do konfliktu, a to na straně palestinské organizace Hamás.
Předseda Dumy Vjačeslav Volodin dříve prohlásil, že Rusko zruší svou ratifikaci CTBT kvůli nezodpovědnému přístupu Spojených států ke globální bezpečnosti. USA smlouvu podepsaly, ale neratifikovaly.
O Vrabelově odvolání proti čtyřměsíčnímu podmíněnému trestu, který dostal za tvrzení o českých plánech použít jaderné zbraně proti Rusku, bude nyní rozhodovat pražský městský soud.
Vyzbrojení námořnictva jadernými zbraněmi je naléhavým úkolem, konstatoval Kim. A přislíbil, že námořnictvu předá další plavidla vybavená taktickými jadernými zbraněmi.
„Obvykle nejlepší způsob, jak úplně odpálit most, není udělat do něj díru, ale zasáhnout infrastrukturu,“ popisuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz americký generál ve výslužbě.
Kyjev, který zahájil protiofenzívu s cílem získat zpět území dobytá Moskvou, prohlásil, že má v úmyslu získat zpět i Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014.
Není jasné, jestli ke shromážděným davům civilistů a vojákům promluvil i severokorejský vůdce, státní média však podle agentury AP shrnula projev severokorejského ministra obrany Kang Son-nama.
Varování čínského prezidenta podle FT naznačuje, že Peking má z války obavy, přestože Putin loni v říjnu ujišťoval, že taktický jaderný úder by neměl „politický ani vojenský smysl“.
„Nemám co říci na téma žádných jednání tohoto druhu. Tak či onak, prostě nehovoříme o rozmístění našich jaderných zbraní, a tedy s tím teď určitě nezačnu,“ řekl Kirby na tiskové konferenci.
Američtí představitelé se až tak neobávají použití jaderných zbraní kremelským režimem, jako spíš propadu Ruska do chaosu a s tím spojené ztráty kontroly, a to i nad jeho jaderným arzenálem.
Nejpravděpodobnější scénář války je zamrzlý konflikt, myslí si Nina Tannenwaldová. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz mluví o tom, že Rusko první pocítí únavu z bojů a v ten moment se konflikt zastaví.
„Chceme učinit kroky, které zviditelní odstrašování, a to pravidelným vysíláním strategických prostředků, včetně návštěvy americké jaderné ponorky v Jižní Koreji, což se nestalo od raných 80. let.“
„Rusko musí zvážit možnosti, aby zajišťovalo záruky bezpečnosti pro Bělorusko jako svého spojencem, jako země, se kterou jsme v nejvíce pokročilé podobě integrace,“ uvedl Peskov.
Lukašenko v pátek vyzval k okamžitému příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Varoval Ukrajinu před zahájením očekávané protiofenzivy a prohlásil, že to by znemožnilo jednání mezi Moskvou a Kyjevem.
Existuje jen málo potvrzených charakteristik mobilních mezikontinentálních balistických raketových systémů Jars, poznamenává Reuters. Tyto rakety mají údajně dolet až 12 000 kilometrů.
Rusové oznámili stavbu jednoho skladu, lze tak očekávat, že se bude rozmisťovat jednotky, maximálně nižší desítky kusů taktických jaderných zbraní, popisuje bezpečností expert.
„Rusko by mělo dodržovat všechny mezinárodní závazky k nešíření jaderných zbraní, aby se neumisťovaly jaderné zbraně do dalších zemí,“ prohlásil Lipavský po jednání se Stoltenbergem.
„Ukrajina očekává od Británie, Číny, Spojených států a Francie účinné kroky, které Kremlu zamezí provádět jaderné vydírání,“ uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Ruský prezident zdůraznil, že Moskva krokem neporuší žádné dohody o nešíření jaderných zbraní a podle agentur poukázal na to, že Spojené státy rozmístily jaderné zbraně na území svých spojenců.
Stále častěji se v Jižní Koreji objevuje názor, že by měla země vyvíjet vlastní jaderné země. To je v rozporu s oficiální politikou Washingtonu, který usiluje o denuklearizaci poloostrova.
Ruský prezident Vladimir Putin pracuje s hypotézou, že si lidé na Západě řeknou: „Aha, oni jsou tak šílení, že nakonec jaderné zbraně použijí, radši toho necháme“ a NATO přestane podporovat Ukrajinu.
V Íránu byl objeven uran obohacený na hodnotu 83,7 procenta. Hodnota, která je nutná k výrobě atomových zbraní je jen trochu vyšší, necelých 90 procent.
O případném obnovení účasti na dohodě, kterou Rusko uzavřelo s USA v roce 2010, může rozhodnout opět prezident. Zákon už byl zveřejněn, a nabyl tak účinnosti.