komunismus

Láska: Simon ústavním soudcem? Nebudu ho volit kvůli přístupu k odškodňování, zavání komunismem

Praha| 27. 9. |Lukáš Matoška, esta |Zprávy z domova |Pro a proti

Některými senátory zpochybňovaný adept na ústavního soudce Pavel Simon Českému rozhlasu řekl, že zatím neslyšel žádný argument, kvůli kterému by se kandidatury měl vzdát.

Praha| 17. 9. |Adam Drda |Společnost |Příběhy 20. století

S maminkou jsem byla ‚nejšťastnější‘ dítě. Příběh Elišky Fořtíkové, která vyrůstala v dětských domovech

Narodila se v Berlíně, kde při náletu zemřeli její otec a bratr. Starala se o ni matka, ale Eliška bývala často sama a o hladu. Ve třetí třídě se poprvé dostala do dětského domova, domu hrůzy.

Praha| 17. 9. |Ivana Chmel Denčevová |Životní styl a společnost |Měsíc s majorem Zemanem

30 případů majora Zemana? Dobré filmové řemeslo se bohužel dostalo do vleku lží, připomíná historik

Domácí nepřátele podporoval, podle tehdejšího našeho totalitního vedení státu, hlavně ten zlý imperialistický Západ. Ve stejném duchu postupovali i tvůrci politického seriálu 30 případů majora Zemana.

Brno| 16. 9. |Ivan Holas |Životní styl a společnost

Varhany jí rodiče koupili jen pár dní před měnovou reformou. Příběh Aleny Veselé, rektorky a virtuozky

Zavření vysokých škol pocítila celá rodina – otec byl penzionován, Alena nemohla studovat chemii a přihlásila se na konzervatoř. A začátkem roku 1944 byli oba rodiče zatčeni gestapem.

Praha| 13. 9. |Hana Slívová, Tomáš Pilát |Film |Rozhovor

Je to příběh o rodině, popisuje režisér filmu Bratři, který je příbuzným Mašínů. Snímek zabojuje o Oscara

Režisér Tomáš Mašín dokončil po deseti letech příprav film o Mašínech nazvaný Bratři. Jejich příběh podle něj rezonuje mužskou odvahou. Zároveň ale za ním vidí i hodně ženské statečnosti.

Praha| 12. 9. |Marie Veselá, kac |Historie

Vězeňská služba pátrá po příbuzných politických vězňů z Pankráce, chce pro ně uspořádat pietu

V areálu pankrácké věznice našli historikové vězeňské služby místo, kam dozorci odkládali ostatky desítek politických vězňů. Teď vyzývají příbuzné, aby se ozvali. Na Dušičky se bude konat rozloučení.

Praha/Los Angeles| 12. 9. |Martin Hrnčíř, Kristina Roháčková, kac |Film |Aktualizováno

Bratři zabojují o Oscara. Do filmových cen vyšle Česko kontroverzní příběh Mašínových

Film natočil režisér Tomáš Mašín, vzdálený příbuzný bratrů Mašínových. Snímek vypráví o období mezi lety 1950 a 1953, kdy režim rodině zabere majetky a mladí bratři se rozhodnou k odporu.

Jiří Sequens podporoval komunistickou stranu nejen seriálem o majoru Zemanovi

Praha| 9. 9. |David Hertl |Televize |Portréty

Sequens natočil dvacítku celovečerních filmů a inscenací, několik filmů dokumentárních a dva seriály. Na stříbrné plátno převedl ikonické zpracování atentátu na Reinhrada Heydricha (Atentát, 1964).

Praha | 27. 8. |Daniela Tollingerová |Zprávy z domova

Termín prodloužen. Stanovisko k práci soudce Fremra za komunismu vypracují historici do konce září

„Oslovili jsme Kancelář prezidenta republiky s tím, že bychom chtěli více času – nebo jestli vůbec pro ně má smysl zprávu připravovat. Řekli jsme si, že ano,“ popisuje historik Petr Hlaváček.

Praha| 25. 8. |Lucie Korcová |Historie

‚Slyšíte střelbu.‘ Když Sověti roku 1968 obsadili rozhlas v Praze, převzala vysílání krajská studia

Navzdory snaze okupantů o přerušení vysílání se ho podařilo pracovníkům rozhlasu udržet. Když se pražský rozhlas 21. srpna na pár minut odmlčel, převzalo vysílání plzeňské studio.

Praha| 21. 8. |hnn, dno |Zprávy z domova |Aktualizováno

Rusko se od okupace v roce 1968 nezměnilo, měli bychom si to připomínat, řekl před rozhlasem Pavel

„To, že vám někdo pomůže získat svobodu, ještě neznamená, že vám ji chce ponechat,“ prohlásil před budovou Českého rozhlasu prezident Petr Pavel.

Praha| 20. 8. |Petr Honzejk |Komentáře |Komentář

Cože? Normalizační komunista Pavel chce odsuzovat okupaci v roce 1968?!

Po deseti letech k výročí okupace promluví český prezident. Na Hradě od letoška naštěstí sedí člověk, který si aktuálnost historie staré 55 let, na rozdíl od svého předchůdce, uvědomuje.

Praha| 19. 8. |Karolína Koubová, Anna Rychnovská |Historie |Pro a proti

Nepodepsat moskevský protokol byla povinnost, nikoli statečnost, říká ke Kriegelovi John Bok

Máme Františka Kriegela dnes vnímat jako bojovníka za demokratizaci poměrů v zemi, nebo jako strůjce zločinného komunistického režimu?

Praha| 18. 8. |Kateřina Perknerová |Komentáře |Komentář

Minulost nejen Fremrova

Soudce Robert Fremr se před dvěma týdny díval na svou předlistopadovou justiční etapu úplně jinak než nyní. Před senátory uvedl, že nesoudil politické kauzy. A zřejmě byl o tom skutečně přesvědčen.

Historik Hlaváček o kauze soudce Fremra: Do konce prázdnin bude stručná zpráva, později možná i kniha

Praha| 10. 8. |Věra Štechrová, kac |Zprávy z domova |Rozhovor

„Možná nejdůležitější otázkou nikoli pro nás, ale třeba pro Senát nebo pro prezidenta je, jestli pan Fremr neuvedl při slyšeních v Senátu senátory a senátorky v omyl,“ přibližuje historik.

Praha| 8. 8. |Petr Král, mga |Historie |Rozhovor

Historik Tomek: Soudy s emigranty před rokem 1989 byly velmi formální, režim se bránil odlivu mozků

Podle dokumentů z archivu, na které poukázali senátoři Hilšer a Kordová Marvanová, měl kandidát na ústavního soudce Robert Fremr podepsat asi sto rozsudků za emigraci.

Dobříš| 1. 8. |Tomáš Maleček |Zprávy z domova

,Potřebovali hrdiny.‘ Dobříš přesune památník rudoarmějce, nezemřel při bojích, ale po pádu z auta

„Lovili ryby granáty, hodně pili, neovládali dopravní předpisy a prostředky, takže jich tu hodně zahynulo. Komunisté si vybrali hned toho, který zahynul jako první,“ vysvětluje historik.

Praha| 25. 7. |Ivana Chmel Denčevová |Historie |Jak to bylo doopravdy

Komunisti chtěli, aby ženy pracovaly stejně jako muži. To ale není emancipace, tvrdí historik

Po únorovém převratu 1948 se naplno dostala do veřejného prostoru i žena v pojetí komunistickém, tedy „v pokrokovější variantě ženství´, což představovalo plné zařazení do pracovního procesu.

Praha| 22. 7. |Adam Drda |Historie |Příběhy 20. století

‚Nejvíc mi vadilo týrání a ničení mých dětí.‘ Příběh Drahomíry Šinoglové a její rodiny

Jan Šinogl vytvořil pro svou ženu Drahomíru úkryt ve velkých akumulačních kamnech. StB ji tak nenašla. A aby se vyhnula zatčení, dorazila na vyšetření o těhotenství v přestrojení za starou ženu.

Praha| 17. 7. |Barbora Tachecí, arych |Společnost |Osobnost Plus

Zvyšování odolnosti vůči nejistotě chrání nejen naše zdraví, ale i demokracii, říká psychiatr Horáček

„Když se ale svět dostane do komplikované situace, jako je například pandemie nebo válka, dokonce i lidé, kteří mají průměrnou úroveň tolerance nejistoty, začnou nejistotu prožívat.“

Praha| 1. 7. |Ivan Holas |Historie |Paměťová stopa

Desetiletí vysněná emigrace skončila po pár týdnech. Jediná svoboda byl pro ‚Pátrače‘ tramping

Pochází z Brněnska a ve svých čtrnácti letech začal trampovat. Právě zlovolná šikana lidí hledajících svobodu alespoň v přírodě a události Pražského jara jej vedly k rozhodnutí emigrovat.

‚Máme okno na dvůr, kde se popravuje.‘ V novém dokumentu promluví pamětnice o věznici na Cejlu

Brno| 20. 6. |Lucie Korcová, kac |Historie

Za války sloužila brněnská věznice na Cejlu jako ženská věznice gestapa, po únoru 1948 tam komunisti věznili a popravovali odpůrce režimu.

Praha| 12. 6. |ČTK |Historie

iRozhlas

komunismus v textech na iROZHLASU