Příběh šestnáctiletého chlapce, který byl šéfredaktorem časopisu Vedem, básníkem, romanopisce i začínajícím filozofem, je dnes jednou z klíčových připomínek zrůdností 2. světové války.
„Vzhledem k agresi proti svobodné a nezávislé Ukrajině nebyli představitelé Ruské federace pozváni k účasti na letošní připomínce výročí osvobození Osvětimi,“ řekl mluvčí muzea Piotr Sawicki.
Vyšetřovatelé tvrdí, že žena musela vidět a především cítit téměř stále přítomný pach z krematorií spalujících mrtvé. Obhajoba tvrdila, že se nepodařilo dostatečně prokázat, že o zvěrstvech věděla.
Poslankyně ANO Andrea Babišová napsala na facebooku o Janu Farském, že by „toho jelimana poslala na 14 dnů do koncentráku“. Příměr odmítl také šéf hnutí Andrej Babiš, podle kterého se měla omluvit.
Hana Lustigová přišla na svět 20. června 1924 v židovské rodině v Praze. Vyrůstala s o dva roky mladším bratrem Arnoštem (pozdějším spisovatelem) v Libni.
Konečně. Česko bude mít po desítkách let čekání důstojné pietní místo obětí romského holokaustu. Proč jsme na demolici bývalého vepřína v Letech museli tak dlouho čekat?
Společnost je zvyklá na ctnostné vypravěče historie, říká Anna Hájková: „A když vypravěč ctnostný není, tak se musí kát. Mám často pocit, že lidé nemají rádi ambivalentní a komplexní dějiny.“
Dosud neznámé deníky jedné z lidických žen se podařilo najít jejím příbuzným v Lidicích. Napsala je hned po válce jako vzkazy své malé dceři. Doufala, že i ona přežila a brzy se znovu setkají.
Obžalovaný popírá, že v koncentračním táboře vůbec pracoval. Tvrdí, že v inkriminovaném období působil v zemědělství v Meklenbursku-Předním Pomořansku.
Rozner koncentrační tábor před lety označil za „neexistující pseudokoncentrák“. Podání žaloby umožnilo, že Rozner v loňských volbách neobhájil místo ve Sněmovně, a přišel tak o poslaneckou imunitu.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Před válkou žila v Pardubicích židovská rodina Wernerova. Tatínek prodával gumové podpatky. Maminka se starala o osmiletou Lenku a desetiletého Pavla. Přečtěte si další z Příběhů 20. století.
Okolí nenápadné vesnice Chelmno nacisté od 8. prosince 1941 proměnili ve vyhlazovací tábor. Přijížděly sem nejen transporty Židů z Polska a protektorátu Čechy a Morava, ale také Romů a Sinthů.
Ceny Paměti národa, kterými společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů 20. století, ve středu v Národním divadle dostaly čtyři osobnosti.
Ravensbrück měl v komunistické historiografii zvláštní postavení právě proto, že tam byly vězněné manželky pozdějších vysoce postavených komunistů, kteří po únoru 1948 ovládli Československo.
V den vyhlazení obce, 10. června 1942, byl s ostatními lidickými dětmi a ženami převezen do kladenského gymnázia, kde jej nacisté společně s Hanou Špotovou a Dagmar Veselou vybrali k poněmčení.
Už dva roky od jmenování musel Josef Beran čelit další totalitě - tentokrát komunistické. Někdější předseda vlády a pozdější prezident Klement Gottwald měl podle Šebka k Beranovi zvláštní vztah.
28. září 1941 v poledne začalo v protektorátu Čechy a Morava platit stanné právo, které stálo život stovky českých vlastenců. Stanné soudy rozhodovaly o osudech tisíců lidí.
Nařízení podepsal 1. září 1941 tehdejší šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti Reinhard Heydrich, který se stal o necelý měsíc později také zastupujícím říšským protektorem.
Pamětníci, politici, a s nimi i skauti v Terezíně uctili památku obětí nacistické perzekuce. Při příležitosti 76. výročí osvobození je Památník Terezín celou neděli zdarma přístupný taky veřejnosti.
S pokusy s jedovatým plynem jako prostředkem pro vraždění začal nacistický režim už na podzim 1939. Prvními oběťmi přísně tajného programu s názvem T4 byli pacienti psychiatrických klinik.
„Od ledna přicházejí zprávy o tom, že režim zřizuje koncentrační tábory, ve kterých jsou lidé označováni do skupin podle barevných značek,“ přibližuje Pavel Havlíček.
Čtyřicet snímků pořízených za druhé světové války v terezínském ghettu ukrývá takzvané Album GT. Fotografie pocházejí z pozůstalosti rozhlasového redaktora Milana Weinera.