„Připojení k NATO je dobré pro Švédsko, dobré pro stabilitu celého severu a pro bezpečnost celé naší Aliance,“ přivítal Švédsko do aliance generální tajemník Jens Stoltenberg.
Podle politického geografa Jana Kofroně Česko vstupem do NATO získalo nejsilnější možné bezpečnostní záruky, řekl to v pořadu Českého rozhlasu Plus Chyba systému.
Úvaha Západu o vojenské přítomnosti na Ukrajině se u hlav států nesetkala s pochopením. „Byla to zásadní chyba,“ komentuje následné negativní komentáře politiků historik Jan Rychlík.
Česko v mimounijních státech lokalizovalo 500 000 kusů dělostřelecké munice ve standardní ráži NATO a dalších 300 000 kusů v sovětské ráži. Do financování se zapojilo zatím patnáct států.
„Budeme bránit každý centimetr čtvereční členských zemí Severoatlantické aliance. Stejně jako evropské země stojí za Spojenými státy,“ zdůraznil americký velvyslanec Bijan Sabet.
Švédský premiér Ulf Kristersson připomněl, že ke švédskému vstupu do NATO vedla ruská invaze na Ukrajinu, a prohlásil, že aliance je nyní silnější než kdykoli dříve.
„Cokoliv jiného než ruská porážka totiž znamená, že se jim ta agrese vyplatila. Povzbudilo by to Putina, že si může dělat cokoliv,“ upozorňuje Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Vysoké ceny ropy, obcházení sankcí a státní investice poskytují Rusku dostatek zdrojů, aby mohlo bojovat na Ukrajině ještě nejméně další dva roky se stejnou intenzitou jako nyní.
Posílení společné obrany EU mělo již v minulosti mezi jednotlivými členskými státy své odpůrce i zastánce. Řada unijních zemí včetně Česka dlouhodobě odmítá budování unijní obrany.
Musk sklidil kritiku poté, co na X napsal, že nechápe existenci NATO po rozpadu Varšavské smlouvy. Ta byla podle Muskem důvodem vzniku Aliance. Uživatelé sociální sítě mu vysvětlili, že jde o nesmysl.
„O údajné americké doktríně ‚Steel Rose‘, která by dokonce měla mít dopad na brannou povinnost v ČR, nikdo nikdy v NATO neslyšel,“ vyvrací Matti Tetřev, mluvčí Stálé delegace České republiky při NATO.
Když před více než rokem vrcholila v České republice prezidentská předvolební kampaň, jedním z nezapomenutelných výroků Andreje Babiše, jednoho z volebních favoritů, se stal ten o zachování míru.
Vzpomínky na komunistickou povinnou vojnu jsou dodnes ve společnosti tak traumatické, že od vojenského výcviku odpuzují i mladší generace. Přitom armáda je dnes už jinde.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, šéf české armády Karel Řehka nebo německý ministr obrany Boris Pistorius varují, že není možné spoléhat na to, že Rusko nezaútočí na některou ze zemí Aliance.
Chemické vojsko podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost bojových jednotek armády. Kromě toho také pouze částečně plní některé cíle sil NATO.
Evropa si velmi nerada začala zvykat na to, že deštník rozprostřený Američany je věcí minulosti. Pominuly už důvody pro to, aby se evropské země valně nestaraly o vlastní bezpečnost.
„Situace na bojišti zůstává mimořádně obtížná. Cíl prezidenta Putina ovládnout Ukrajinu se nezměnil a nic nenasvědčuje tomu, že by se připravoval na mír,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg.
Trump podle politického geografa Jana Kofroně zjevně nevěří myšlence, podle které je „výhrou“ pro Západ jakákoli demokratická země na světě, která poté posiluje i všechny ostatní.
Bill Clinton byl prezidentem USA mezi roky 1993 a 2001. Do Prahy přiletí v polovině března. V hlavním městě byl již několikrát. Poprvé přijel už v roce 1970, tehdy jako čtyřiadvacetiletý student.
Veiko-Vello Palm velí nedávno vzniklé Estonské divizi. Jeho země sdílí s „problémovým sousedem“ Ruskem skoro třísetkilometrovou hranici a má v paměti opakovanou okupaci Sovětským svazem.
Strategický bombardér Tu-160M je modernizovanou verzí letounu Tu-160 z dob studené války. Ten měl původně sloužit v případě jaderné války k přepravě zbraní na dlouhou vzdálenost.
Na úterním armádním shromáždění náčelník generálního štábu Karel Řehka označil za svou hlavní prioritu bojeschopnost armády. Výsledek války na Ukrajině podle něj předznamená svět, v jakém budeme žít.
Maďarská vládnoucí strana Fidesz navrhla, aby parlament hlasoval o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance. Podle šéfa poslaneckého klubu Mátého Kocsise strana tento krok podpoří.
Zrušení základní vojenské služby před dvaceti lety znamenalo i konec odvodů. Armáda ovšem dnes nemá přehled o lidech, kteří by v případě krize byli schopní vojenské služby.