Rekordní teploty zapříčinily, že ovocné stromy a řepka začaly kvést o měsíc dřív a všechny naráz. Teplotní výkyvy mají vliv i na vývoj včel. Je jich málo, což může ovlivnit letošní úrodu ovoce.
K blednutí dochází, když koráli kvůli vysoké teplotě vypudí řasy, které jim dodávají život a barvu. Pokud je tento jev vážný a trvá dlouhou dobu, mohou koráli uhynout.
Ovocné stromy letos rozkvetly o měsíc dřív než obvykle. „Ten aktuální stav je o něco málo horší, než byly průměrné výstupy globálních modelů,“ řekl pro Radiožurnál klimatolog Radim Tolasz.
Průměrná globální teplota za posledních 12 měsíců je rovněž nejvyšší v historii měření. Byla o 0,70 stupně Celsia vyšší než průměr mezi lety 1991 až 2020.
„Klima se mění tak dramaticky a tak rychle, že se budeme muset připravit na to, že naše příroda, i způsob, kterým žijeme a jakým fungujeme, velmi utrpí,“ popsal klimatolog Aleš Farda.
Tání ledovců, vysušování půdy, prachové bouře a extrémní formy života. To vše už podvacáté zkoumali vědci z Masarykovy univerzity na ostrově Jamese Rosse u Antarktidy.
„Nižší polohy Beskyd a Šumavy, Českomoravská vrchovina, Krušné hory. To jsou jednoznačně nejvíce ohrožené lokality na našem území,“ shodují se hydrometeorologové Martin Pecha s Tomášem Fryčem.
Poslední dekáda byla nejteplejší v historii. Podle vědců vše nasvědčuje tomu, že za to mohou emise produkované lidskou činností. Jak souvisí s ekonomickým rozvojem?
Zjistili, že medvědi v létě používali dvě hlavní strategie. Někteří stále jen odpočívali, aby šetřili co nejvíce energie. Většina se snažila plavat, aby nalezli potravu. Obě strategie ale selhaly.
„Rok 2023 se svou průměrnou roční teplotou umístil na 1. až 2. místě za 249 dosavadních roků od roku 1775, spolu s rokem 2018,“ konstatovali meteorologové.
„Poté do konce roku a na začátku roku příštího nás bude doprovázet o něco chladnější počasí s týdenními hodnotami teplot kolem průměru,“ uvedli meteorologové.
„I když v posledních letech, zejména díky pandemii covidu a celkovému ochlazení ekonomiky, jsme zažili i meziroční mírné snížení emise, stál se drží podstatně výš, než by bylo potřeba,“ tvrdí Trnka.
Česko každoročně zažívá kolem 80 dní, kdy se teploty vyšplhají o pět a víc stupňů nad dlouhodobý průměr. Před půlstoletím to bylo 40 dní, v nadcházejícím desetiletí to má být 100 až 140 dní za rok.
Doprava se podílí na emisích skleníkových plynů Česka 16 procenty, osobní automobilová sama o sobě víc než 9 procenty. Na té jsou závislí hlavně lidé na venkově s horší dostupností hromadné dopravy.
V dětství dnešních šedesátníků byly Vánoce pod sněhem až dvakrát pravděpodobnější, než jsou dnes. Nejde jen o estetický problém: sněhu je méně i po zbytek zimy, voda pak po oblevě v krajině chybí.
Od roku 1961 se světová teplota zvýšila o 1,2 °C, ale oblasti se oteplují různě rychle. V České republice vzrostla průměrná roční teplota za šedesát let o dva stupně.
Teploty překonávají rekordy jak na pevnině, tak v oceánech, „což může mít ničivé dopady na ekosystémy a životní prostředí,“ varovala Mezinárodní meteorologické organizace.
Planeta se nyní v důsledku lidské činnosti otepluje o více než 0,2 stupně Celsia za jedno desetiletí a emise skleníkových plynů dosahují bezprecedentní úrovně.
Klíšťat přibývá, protože jich kvůli mírnějším zimám tolik nezahyne. Změna klimatu ale hlavně způsobuje, že se klíšťata dostávají i do oblastí, kde dřív nebyla.
V dubnu byla družicově naměřena historicky nejvyšší průměrná povrchová teplota v historii. Klimatologové očekávají stoupání teplot i v květnu a červnu kvůli jevu El Niño.
Nedostatek sněhu a vysoké teploty v Rakousku v minulých týdnech podnítily debatu o možném zániku lyžování. Jak se skiareály připravují na budoucnost v době klimatické krize?
V celém Česku v těchto dnech převládají teploty nad nulou. Teplé počasí probouzí vegetaci i některé druhy živočichů. Mírné zimy podle odborníků ale příliš příznivé nejsou.
„Všechny čtyři teplejší roky než 2022 se vyskytly v posledních deseti letech a byly to roky 2018, 2019, 2014 a 2015,“ uvedli meteorologové. Na Silvestra ale padl pražský prosincový rekord.
Za 60 let se průměrně podzimní teploty zvýšily každé desetiletí o 0,2 stupně Celsia, což odpovídá nárůstu teploty o 1,2 stupně, upřesnil klimatolog hydrometeorologického ústavu Pavel Zahradníček.