Velkých uhelných elektráren v Česku funguje desítka. Celkově může spalování uhlí na elektřinu podle dostupných dat z roku 2020 asi za 24 megatun oxidu uhličitého ročně.
„Víme, že přibližně 35 % emisí je ze zasněžování, 35 % příprava sjezdovek, 20 % je provoz lanovek a zbytek je většinou ve vytápění budov," vysvětluje profesorka Ulrika Pröbstlová-Haiderová.
Zájemci se mohou bezplatně registrovat až do úterý 24. ledna včetně. Během daného týdne pak cestují do práce takzvaně bezmotorově, tedy pěšky nebo na kole.
Firmy, pokud vypouštějí oxid uhličitý, si kupují certifikáty znečištění, což je má motivovat k tomu, aby ho produkovali méně. Nyní se má počet práv na znečištění snižovat rychleji, než se plánovalo.
Za téměř čtyři desetiletí bylo zničeno devatenáct procent brazilského deštného pralesa - především kvůli rozšiřování chovu dobytka, které je podněcováno budováním nových silnic.
„Jak jsme viděli u předchozích turnajů, tak infrastruktura vybudovaná pro mistrovství světa, nebo dokonce pro olympiádu, nemá posléze žádné využití,“ říká Khaled Diab z organizace Carbon Market Watch.
O jakých legislativních návrzích může Česko z pozice předsednické země rozhodovat? Například o opatření Fit for 55, jeho obsah vysvětluje server iROZHLAS.cz v krátkém seriálu.
„V posledních letech české lesy procházejí kůrovcovou kalamitou bezprecedentního rozsahu. Příčiny, které k ní vedly, jsou dlouhodobější a ‚pracovalo‘ se na nich desetiletí,“ popisuje expert Lněnička.
V roce 2020 lidská činnost vypustila více než 34 miliard tun oxidu uhličitého - pokud jsou tedy prognózy správné, oceány by mohly zachytit víc než polovinu ročních globálních emisí skleníkových plynů.
Produkce ekvivalentu CO2 vzrostla podle Eurostatu v zemích EU meziročně o šest procent, v Česku o osm. Největší podíl měl na emisích zpracovatelský průmysl a výroba elektřiny.
V českém tisku se ve čtvrtek dočtete, že starostové a Liberecký kraj se společně rozhodnou o tom, jak si rozdělí 844 milionů korun. Peníze dostalo Česko od Polska jako kompenzaci za Turów, píše Právo.
Rekordy v produkci skleníkových plynů padaly v některých oblastech Sibiře, hlavně Jakutska. V jeho okolí zaznamenali letos nejvíce emisí od počátku měření, tedy od roku 2003.
Zvláště silné požáry, často podporované klimatickými změnami, pak po celém světě uvolnily do ovzduší 1,76 miliardy tun skleníkových plynů, dvakrát více, než kolik za rok vypustí Německo.
Když zemře strom, kmen začne tlít a uvolňovat uhlík nashromážděný během života v biomase. Na rozpadu se podílí řada organismů a velký vliv má i teplota nebo vlhkost.
Podobných zařízení odčerpávajících skleníkový plyn přímo ze vzduchu je v současnosti podle Mezinárodní energetické agentury po světě asi patnáct a dohromady ročně zadrží zhruba 10 tisíc tun CO2.
V českém tisku se v pátek dočtete, že nově registrované vozy v Česku vypouštějí skoro nejvíc oxidu uhličitého ze zemí Evropské unie. Hůř už je na tom jenom Slovensko, píše deník E15.
Hlavní cestou je podle panelu razantní snížení nebo úplné zastavení produkce všech skleníkových plynů. Kromě opakovaného CO2 se na znečištění ovzduší výrazně podílí také methan.
Podle několik set místních měření v různých oblastech pralesa v letech 2010 až 2018 vědci došli k závěru, že východní Amazonie už teď vypouští více oxidu uhličitého, než kolik ho zadrží.
Jedním z nejkontroverznějších témat volebního programu je otázka ceny emisních povolenek pro oxid uhličitý. To je skleníkový plyn, jehož vypouštění vede k oteplování klimatu.
Vědci mají ale i dobré zprávy: podle nových studií má klima menší setrvačnost než podle starších odhadů. Případný útlum emisí skleníkových plynů by tak mohl rychleji zvrátit nárůst průměrných teplot.
Růst oxidu uhličitého byl nižší než v předchozích letech, zatímco v případě metanu tomu bylo naopak. Jeho koncentrace tak byla nejvyšší přinejmenším od roku 2003.