Podle ukrajinského velení u Avdijivky pokračují intenzivní boje a za posledních 24 hodin ukrajinští obránci odrazili tři desítky ruských útoků na obou křídlech obrany města.
„Po analýze vzniklé situace se velení (ruského) uskupení Dněpr rozhodlo přesunout vojska na výhodnější pozice východně od Dněpru,“ uvedla původně podle portálu Meduza ruská státní tisková agentura.
Podle prvních zpráv bylo u holčičky diagnostikováno zranění hlavy a její stav je středně těžký. Lékaři jí poskytují potřebnou pomoc a bojují o život matky, uvedl ministr.
„Chlapci byli v jednotce, která byla zajata na začátku března. Byli neustále zasypáváni různými druhy zbraní, každý den byli pod cílenou palbou. Nemohli se dostat z kruhu,“ vypráví matka Ivanky.
Armáda podnikla v noci na sobotu už několikátý pozemní výpad do Pásma Gazy od teroristického útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, její sobotní akce je ale zatím nejrozsáhlejší a stále pokračuje.
Cílem „razie v centrálním sektoru Pásma Gazy“ za podpory dronů byli podle izraelské armády členové Hamásu a jeho velitelství či odpalovací rampy protitankových střel.
„Bylo to těžké, protože máte svůj oddíl a očekává se, že budete motivovat lidi k boji, ale váš postoj je opačný,“ popisuje v rozhovoru začátek války dezertér z ruské armády.
Jordánsko, kde žijí už více než dva miliony palestinských uprchlíků, a Egypt mají obavy z přílivu dalších běženců. Považují takový vývoj za možné ohrožení své národní bezpečnosti.
„V Gaze zbývá voda, elektřina a pohonné hmoty na 24 hodin,“ a pokud nepřijde pomoc, lékaři budou jen „vystavovat úmrtní listy,“ uvedl v pondělí regionální ředitel WHO Ahmad Mandharí.
Podle odborníka na zbraňové systémy a munici Františka Krejčíře z Univerzity obrany v Brně je dosavadní bombardování masakrem civilistů. Invaze by měla tyto ztráty snížit.
Co motivovalo útoky, kdo za nimi stojí a proč přišly zrovna teď? Web iROZHLAS.cz odpovídá na nejpalčivější otázky týkající se aktuálního dění na Blízkém východě.
Mezi mrtvými jsou vojáci i civilisté. Byli přítomni velitelé syrské armády a vysoce postavení představitelé ministerstva vnitra. Syrská vláda útok připisuje „teroristickým organizacím“, píše AFP.
Petrosjanová je jednou z přibližně 120 000 etnických Arménů, jejichž svět se obrátil vzhůru nohama poté, co Ázerbájdžán minulý týden spustil bleskovou ofenzivu.
Uvedl to americký Institut pro studium války (ISW), který překonaná opevnění označil za sérii nejlépe připravených opevnění rozmístěných jako součást téměř souvislého pásu protitankového příkopu.
Na podzim 2020 Ázerbájdžán získal kontrolu nad částí Náhorního Karabachu a přilehlými okresy, které do té doby ovládali Arméni. Boje si vyžádaly životy asi 6700 lidí.
Zatlačení Rusů o jednotky kilometrů je podle mluvčí výsledkem úspěšných útočných operací. „Ale objektivně bychom potřebovali vyčistit třicetikilometrový pruh, aby to mělo nějaký účinek,“ uvedla.
Na tržnici pod širým nebem na jižním okraji Chartúmu v neděli dopadly drony. Exploze zabily nejméně 30 lidí, ale není jasné, zda útočila súdánská armáda, nebo povstalecké jednotky.
„Pokud se bavíme o východní Evropě, kterou budeme muset… Samozřejmě to bude trvat delší čas,“ říká ruský generál ve videu. Na otázku, zda je Ukrajina pouze mezistupeň, odpověděl „Ano. Nejspíše.“
„Není to první případ na ruské politické scéně, kdy se Vladimir Putin rozhněval na někoho, kdo vykazoval nízkou loajalitu nebo nízkou poslušnost,“ popisuje Jan Šír z Univerzity Karlovy.
Pro řadu Ukrajinců zosobňuje Jevgenij Prigožin a jeho žoldnéři esenci zla Putinova režimu. Zpráva o údajné smrti vůdce Wagnerovy armády Prigožina byla na prvních místech ukrajinského zpravodajství
„Na deokupovaných územích Kupjanského okresu Charkovské oblasti začíná povinná evakuace obyvatelstva,“ oznámila ve čtvrtek na telegramu místní vojenská správa, která zmiňovala ruské ostřelování.
Jednání se účastnili zástupci čtyř desítek zemí, včetně Indie, Číny nebo Brazílie. „Všechny delegace podpořily územní celistvost Ukrajiny,“ hodnotí jednání náměstek ministra zahraničí Jan Marian.