Jak se zorientovat ve spletitých vztazích mezi jednotlivými politickými subjekty, které se sejdou v příštím slovenském parlamentu? iROZHLAS.cz přináší nejpravděpodobnější scénáře povolebních koalic.
„Označil bych to za docela zajímavý národní socialismus, čímž nemyslím nacismus v Hitlerově provedení. Ale třeba něco, co jsme znali z české politiky v první polovině 20. století,“ říká politolog.
Server iROZHLAS.cz přináší přehled politiků, kteří v jednotlivých stranách kryjí záda lídrovi, často jsou přitom v lecčems radikálnější než mnohdy dlouholetý předseda.
Slovenská předvolební kampaň je letos obohacena o dva marketéry, kteří skončili ve službách Andreje Babiše. Marek Prchal pomáhá pravicové Sasce, Marek Hanč levicovému Hlasu. Ani jednomu se nedaří.
Ficův Smer a Progresivní Slovensko v čele s Michalem Šimečkou se s největší pravděpodobností porvou o vítězství v předčasných parlamentních volbách. Jde přitom o největší poražené minulých voleb.
Podpora Smeru-SD, který například kritizuje dodávky zbraní bránící se Ukrajině, stoupla na 20,1 procenta z předchozích 18 procent. Na druhém místě s 19,1 procenta skončilo PS.
Šimko jako jediný ze členů úřednické vlády premiéra Ódora, která nastoupila do úřadu v polovině května a má dovést zemi do zářijových předčasných parlamentních voleb, byl v minulosti ministrem.
Popularita Smeru-SD bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica, který například odmítá vojenskou pomoc bránící se Ukrajině, stoupla z červnových 19,6 na 20,6 procenta.
Na druhém místě skončila se 14,1 procenta strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD), kterou po odchodu ze Smeru-SD založil v roce 2020 bývalý premiér Peter Pellegrini.
iROZHLAS.cz přináší přehled pravděpodobných kandidátů, z nichž někteří už své úmysly potvrdili, jiní váhají nebo zatím mlží. Jaká je jejich podpora, je zatím nejasné.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v nejnovějším rozhovoru s bruselským webem Politico varovala, že nové politické uspořádání po blížících se volbách by mohlo ohrozit pokračování podpory Ukrajině.
Expremiér Robert Fico v čele radikalizovaného Smeru míří k vítězství v zářijových volbách. „Nevidím důvod nevěřit tomu, co Fico říká. Dvoří se Orbánovi, může jít jeho cestou,“ říká sociolog.
Pellegrini se velmi snaží působit dojmem slušného a moderního levicového politika, na tom ostatně už v minulosti sbíral politické body. Občas se ale ani on nezdráhá zabrnkat na populistickou strunu.
Od posledních parlamentních voleb z konce února 2020 bude mít Slovensko už třetí vládu. Slovenská sněmovna už letos v lednu rozhodla, že nové volby se uskuteční 30. září.
„První poselství je práce, druhé poselství je chléb a třetí poselství je mír,“ Robert Fico slibuje vyšší mzdy a důchody, levnější potraviny a zastavení dodávek zbraní pro Ukrajinu.
Zatímco v začátcích se inspiroval západními levicovými proudy, dnes je z Roberta Fica radikální národovec, kterého žene touha po pomstě i snaha získat skrze vládní moc opět ochranu před zákonem.
Sběr dat Medianu probíhal od 1. února do 5. března, z toho důvodu tak ještě nezachytil podporu nové strany Demokraté, kterou vede premiér Eduard Heger.
Slovensko čekají v září parlamentní volby, politická scéna je ale rozdrobená. „Fragmentovaná je demokratická i populistická scéna. Je to postavená na osobnostních antipatiích,“ říká Paulína Tabery.
Nestranný pozorovatel by zajisté řekl, že se v Bratislavě potkali dva přátelé, Petr Pavel a Zuzana Čaputová. Lidé, kteří sdílejí podobné hodnoty a vnímají politiku jako službu veřejnosti.
„Za vyšší podporou Smeru lze hledat i skutečnost, že disponuje více rozhodnutými voliči a zároveň má větší volební jádro než Hlas,“ uvádí výzkumníci v tiskové zprávě k modelu.
Politoložka a socioložka Soňa Szomolányi v rozhovoru popisuje stav slovenské politiky ve volebním roce. Varuje před návratem expremiéra Roberta Fica. „Chce přátelské vztahy s Ruskem,“ říká.
Předčasné volby čekají Slováky nejspíš až v září, stranické spektrum do nich jde ale tak roztříštěné jako snad nikdy předtím. Ve tamních reáliích hrají hlavní roli politici a jejich ega.
Prezidentka Čaputová dříve dala do konce ledna politickým stranám čas na to, aby prosadily konání nových voleb. V opačném případě by jmenovala úřednický kabinet.
Slovensko je po čtvrtečním pádu vlády v patové situaci. Poslanci se nemůžou dohodnout na nové parlamentní většině, zároveň ale není dostatek hlasů na změnu ústavy, která by umožnila předčasné volby.
Slovensko se topí v táhlé politické krizi, kterou svou konfrontační náturou rozpoutal expremiér Matovič. Parlament je zablokovaný, vláda přišla o většinu, je ohrožen rozpočet. Budou předčasné volby?
„Jít v tomto momentu před parlament a dát si deklarovat důvěru, to rovnou mohou podat demisi. Do nejbližších voleb by Slovensko bylo v agonii a neuměli bychom přinést žádná opatření,“ řekl Heger.