Je to až skoro neuvěřitelný příběh. Napínavé vyprávění Blanky Čílové, zasazené do souvislostí druhého a třetího odboje, sepsal novopacký rodák Daniel Polman.
Za roli „přisluhovače západních imperialistů a zrádce národa“ dostal 18 let ve vězení, jeho otec 25. Součástí jejich trestů bylo propadnutí veškerého majetku a ztráta občanských práv.
Znala se rodina Mašínů s Miladou Horákovou? Plánovali bratři své činy dopředu? A jak vypadal útěk odbojové skupiny do Západního Berlína? Server iROZHLAS.cz srovnává film Tomáše Mašína s realitou.
Film Bratři neselhává v dramatickém líčení útěku. Ale i velmi dramatické filmy dokážou nabídnout hutnější potravu pro přemýšlení, než je hrdost na nositelství odkazu, píše Pavel Sladký.
Režisér Tomáš Mašín dokončil po deseti letech příprav film o Mašínech nazvaný Bratři. Jejich příběh podle něj rezonuje mužskou odvahou. Zároveň ale za ním vidí i hodně ženské statečnosti.
Film natočil režisér Tomáš Mašín, vzdálený příbuzný bratrů Mašínových. Snímek vypráví o období mezi lety 1950 a 1953, kdy režim rodině zabere majetky a mladí bratři se rozhodnou k odporu.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ
Mnozí odbojáři, kteří bojovali proti komunismu a strávili mnoho let ve vězení v 50. letech, mají dnes přes 90 let. Umírají v době války, v nejistotě způsobené inflací a razantním zvyšováním cen.
Zapomenutým hrdinou studené války je Bedřich Lorenz. Kurýr západních zpravodajských služeb zemřel při přechodu našich hranic a Státní bezpečnost po delší době rozkryla síť jeho kontaktů.
Praha ||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Že dějiny nejsou černobílým soubojem dobra a zla, ale nekonečnou paletou šedých odstínů dobrých i špatných událostí a osobností, to dokazuje příběh Vladimíra Pekelského.
Praha||Mikuláš Kroupa, Marta Edith Holečková|Historie|Příběhy 20. století
V létě 1948 se v obcích Moravskoslezských Beskyd necítili komunisti a udavači StB bezpečně. Šířila se zvěst, že v horách se utábořili zbojníci, kteří přepadají soudruhy a likvidují je.
Hasilův život inspiroval filmaře i spisovatele. V roce 2001 představila režisérka a scenáristka Kristina Vlachová snímek Zpráva o Králi Šumavy, o 11 let později vyšla kniha Návrat Krále Šumavy.
Rodinu naložili do auta a vyrazili směrem k Brnu. Než vjeli do města, všem zavázali oči, teprve později se dozvěděli, že skončili v nechvalně známé vyšetřovně StB v Příční ulici.
Jankowski býval oslavovaný jako farář protikomunistického hnutí Solidarita, ale necelých deset let po své smrti čelí nařčením, že zneužíval nezletilé chlapce a dívky.
Ocenění za boj proti komunistickému režimu dnes dostane dalších sedm mužů, z toho dva in memoriam. Jejich zásluhy a aktivní zapojení do takzvaného třetího odboje původně ministerstvo obrany neuznalo. Žadatelé ale uspěli u etické komise, ke které se odvolali.
Za více než rok, kdy platí zákon o protikomunistickém odboji, převzaly skoro tři stovky lidí ocenění za účast ve třetím odboji. Dnes jich přibylo dalších osmnáct, mezi nimi například chartistka Dana Němcová nebo písničkář Jaroslav Hutka. Premiér a zároveň pověřený ministr obrany jim předal pamětní odznak.
Jméno písničkáře Vladimíra Veita si lidé většinou spojují se sedmdesátými lety minulého století a s písničkářským sdružením Šafrán, kam patřili mezi jinými také Vladimír Merta, Jaroslav Hutka či Vlasta Třešňák, a které úřady po vzniku Charty 77 zakázaly. Veit odešel v roce 1980 do exilu na nátlak komunistické STB, které vadila jeho písničkářská činnost i opoziční aktivity. Dnes mu ministr obrany předal ocenění za účast v protikomunistickém odboji.
Přesně před rokem začal platit zákon o odboji a odporu proti komunismu. Za uplynulých dvanáct měsíců byl status odbojáře přiznán 223 lidem. Dvojnásobný počet žádostí o uznání odbojové činnosti ministerstvo obrany zamítlo. Konfederace politických vězňů je ráda, že zákon existuje, má však vůči němu i výhrady. Vadí jí například dlouhé čekací lhůty.
V Maďarsku je dnes státní svátek, země si připomíná revoluci z roku 1956 proti totalitě sovětského typu. Jednu z klíčových rolí v ní sehrál Maďarský rozhlas. O 55 let později, tedy v těchto dnech, prošli místa, kterými kráčela historie, i studenti kalvínského gymnázia v Budapešti. V rámci netradiční hodiny dějepisu se přesvědčili například o existenci protiatomového bunkru v sídle rozhlasu.
Protikomunistický odbojář Ctirad Mašín byl večer našeho času pohřben s vojenskými poctami v americkém Ohiu. Při posledním rozloučení mu udělil in memoriam vojenské vyznamenání Zlatá lípa ministr obrany Alexandr Vondra.
Senátoři podpořili návrh zákona o protikomunistickém odboji. Nevyhověli tak návrhu ústavně právního výboru, který chtěl předlohu vrátit poslancům s pozměňovacími návrhy. Zákon teď míří k prezidentovi. Mimo jiné přiznává účastníkům boje proti komunismu jednorázový příspěvek 100 000 korun, jejich pozůstalým pak polovinu. Navíc by měl těmto lidem podprůměrný důchod vyrovnat na průměrný.
Pietní vzpomínkou dnes lidé na Ďáblickém hřbitově uctí památku popravených politických vězňů, účastníků třetího odboje. Akce se zúčastní také ministr obrany Alexandr Vondra.
Účastníci protikomunistického odboje by mohli dostat ocenění sto tisíc korun, pozůstalí po nich pak poloviční částku. V případě, že by měli odbojáři podprůměrný důchod, byl by jim dorovnán. Počítá s tím návrh zákona o protikomunistickém odboji, který dnes i s některými úpravami, které navrhli sociální demokraté, schválila drtivá většina přítomných poslanců. Komunisté neuspěli s pokusem zamítnout zákon jako celek.