„Mají rádi trofej na stěně. Chtějí mít doma kožešinu, jsou to sběratelé. Často jsou to bohatí, vlivní lidé, podnikatelé. Je to pro ně koníček,“ popisuje pytláky Mináriková z organizace Alka Wildlife.
Čechy s mrtvou medvědicí v autě zajistila policie ze Žiliny specializovaná na environmentální kriminalitu. Ve voze podle zveřejněných fotografií našla i loveckou pušku.
Luskouni patří mezi nejpašovanější savce světa kvůli svým keratinových šupinám. Ročně je upytlačeno desítky tisíc kusů zvířat. V lidské péči jsou ale chováni jen v pěti institucích na světě.
Poznat pachatele podle lidské DNA už dnes není pro kriminalisty nic výjimečného. Věda je zavedla ještě dál. Při odhalování zločinu nově používají i DNA rostlin a zvířat.
Dobrovolná a profesionální stráž Českého rybářského svazu zaznamenala zvýšený počet pytláků. Vodní plochy namátkově kontroluje, pokuta může být až 30 000 korun.
„Občas bývalé pašeráky využíváme i k tomu, aby vyprávěli, jaké je sedět dva roky ve vězení, a tím od toho odradili děti i jejich rodiče,“ říkají o své práci zoologové Tomáš Ouhel a František Příbrský.
„Vzděláváme lidi, stavíme záchranné centrum pro zvířata z černého trhu. Spolupracujeme s farmáři a zaměstnali jsme několik bývalých pytláků,“ říká o své práci v Indonésii terénní zoolog Příbrský.
Hospodářské noviny uvádějí, že pražský magistrát chce kontrolu nad prodejem městských bytů. Deník E15 zase píše o tom, že poptávka po domech a velkých bytech v blízkosti Prahy slábne a ceny stagnují.
„Pytláctví je hlavní hnací silou úbytku populace slonů savanových a pralesních ve střední Africe,“ vysvětluje Arthur F. Sniegon - třinecký rodák, biolog a zakladatel organizace Save Elephants.
V českém tisku se ve čtvrtek dočtete, že zájem o rekvalifikační kurzy je rekordní. Rekvalifikací na úřadech práce prošly v první polovině letošního roku téměř čtyři tisíce lidí, píše deník Právo.
Cestovní ruch do přírodních rezervací přináší ekonomikám subsaharské Afriky dohromady ročně v přepočtu asi 750 miliard korun. Mnoho lidí tak teď kvůli koronaviru přišlo o obživu a živí se pytláctvím.
Incident se podle agentury Interfax stal v ruské pobřežní ekonomické zóně, kde cizí plavidla nesmějí bez povolení lovit. Pohraniční stráž zabavila dva severokorejské škunery a 11 motorových člunů.
Tanzanii se ale daří i rozkrývat sítě překupníků rohoviny a slonoviny. Často jsou do ní zapojení Číňané, kam zvířecí materiál putuje kvůli tradiční medicíně nebo i na výrobu dekorací.
Na počátku 20. století se počet slonů v Africe odhadoval na několik milionů, poslední údaj Mezinárodního svazu ochrany přírody z roku 2016 hovoří jen o 415 tisících jedinců.
Dja (Kamerun)||Daniel Mrázek, and|Příroda|FOTO uvnitř
„Práce strážců přírody je nebezpečná. Pytláctví se dělá pro peníze, a ne malé. Pokud pytlák veze kořist značné hodnoty, je schopný se bránit i se zbraní v ruce,“ říká strážce přírody Stephane.
Počet nosorožců zabitých pytláky v Jižní Africe klesá. Podle vládních statistik bylo od ledna do srpna letošního roku ilegálně ulovených asi o čtvrtinu nosorožců méně, než za stejné období loni.
REPORTÁŽ (Video v článku). Brutalita pytláků nosorožců nezná mezí, rohy jim odsekávají i zaživa. Některá zvířata přesto tyto útoky jako zázrakem přežijí. Příběh jednoho z nich zachytil v Jihoafrické republice zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš. Osmiletý samec Sanya se s rozpáranou hlavou toulal buší ještě dva týdny, než se mu dostalo pomoci. Rány se hojí zázračně rychle, přesto ještě nemá vyhráno.
Ochránci přírody v lesích a na loukách stále častěji nacházejí těla mrtvých dravců, především vzácných orlů a luňáků. Pytláci je hubí otrávenou návnadou. Jen vloni usmrtili víc než třicet ptáků. Podle ministerstva životního prostředí nelegálního zabíjení volně žijících zvířat v posledních letech přibývá.
Dva losi, kteří se objevili tento týden v Brně, mohli rozšířit asi dvacítku těchto savců žijících v jižních Čechách na Lipně. Samice a její mládě ale zanedlouho po odchytu uhynuly. Nejsou v posledních letech jedinými velkými živočichy, kteří doplatili na budování nejrůznějších bariér v krajině, jako jsou silnice nebo rozšiřující se zástavba. Na silnicích umírají i rysi, šakali, vlci nebo vydry. Na vyhubení losů se podílejí i pytláci.
Několikrát do měsíce se na Českolipsku, v okolí Břehyňského rybníka, prochází takzvané vlčí hlídky. Jsou to skupiny proškolených nadšenců a milovníků přírody z celé republiky, kteří tu sledují pohyb vlků. Právě v okolí Národní přírodní rezervace Břehyně - Pecopala je největší populace vlků u nás. Přítomnost hlídek může často odradit i pytláky.
Přes padesát kilogramů nosorožčích rohů spálí v neděli v zoologické zahradě ve Dvoře Králové. Jde o rohovinu ze zásob samotné zoo a dále potom nosorožčí rohy, které zabavili čeští celníci. Kampaň chce upozornit veřejnost, že situace nosorožců ve volné přírodě je kritická. Hranici zapálí osobně Tony Fitzjohn, který se celý život věnuje ochraně afrických zvířat.