V letech 2022 až 2023 zavraždili navrátilci z války 76 lidí. Dalším 18 lidem způsobili těžkou újmu na zdraví, která vedla k úmrtí. Při dopravních nehodách, které zavinili, zemřelo dalších 11 lidí.
Emmanuel Macron v projevu na pařížské Sorbonně mluvil o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. EU se podle něj musí zbavit obranné závislosti na USA a zesílit vazby na Británii.
Jeden z příspěvků zobrazoval nápis „Ne válce“ na černém pozadí, na druhém byl znak holubice. Herečka v něm vyzývala úřady, aby „dosáhly takových kompromisů, které by zastavily zabíjení lidí“.
Estonsko se letos stane první evropskou plně digitální zemí. Veškerá státní správa je digitalizovaná. Proto je od roku 2011 součástí Estonské ligy obrany také jednotka kybernetické obrany.
Podle Reuters jde o další ze série trestů, které ruská pravoslavná církev uvalila na duchovní, jež považuje za sympatizující s ruskou opozicí anebo podle ní dostatečně nepodporovali válku na Ukrajině.
V Rusku jsou k dostání výrobky firem, které oznámily odchod ze země po začátku invaze na Ukrajinu. Společnosti vytvořily síť alternativních dodavatelských řetězců. Týká se to i firem Apple či Samsung.
Ivanov zůstane ve vazbě přinejmenším do 23. června, stejně jako další podezřelý a náměstkův známý Sergej Borodin. Oba jsou obviněni z přijetí úplatku ve zvláště vysoké výši, uvedla agentura Interfax.
„Na pozadí hospodářské recese a rostoucí inflace byli Ukrajinci vystaveni nenávistným projevům, obtěžování a zločinům z nenávisti,“ uvedla Amnesty International o situaci uprchlíků v Česku.
Britský list The Guardian popisuje, že Rusové za deset dní postoupili přibližně o pět kilometrů severozápadně od Avdijivky a údajně v neděli vstoupili do obce Očeretyne.
Západní obranný průmysl by se měl přesunout na podobnou válečnou úroveň jako ten ruský. Situace podél frontové linie by se tak mohla stabilizovat, a ruské síly by nedosáhly na velké územní zisky.
„Hmatatelná změna by měla být na bojišti okamžitá. První je samozřejmě i dopad na morálku ukrajinských vojáků,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Jakub Lepš (TOP 09) z Newyorské univerzity v Praze.
Ruská vláda rozhořčeně reaguje na sobotní schválení balíku vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 60,8 miliardy dolarů (1,44 bilionu korun) v americké Sněmovně reprezentantů.
„Situace na frontě se bude pravděpodobně nadále zhoršovat, zvlášť pokud ruské jednotky zesílí útoky, aby využily omezené doby před příchodem nové americké pomoci,“ píše se ve zprávě ISW.
Někdy jsou i dva měsíce celá věčnost. Přesně tak to teď zažívají ukrajinští vojáci na frontě. Kvůli zoufalému nedostatku dělostřelecké munice se před útoky ruského vojska nemohou bránit už teď.
„Ukazuje to další způsob, jakým konflikt na Ukrajině mění samotnou povahu moderního válčení,“ komentuje pro deník The New York Times americký analytik Can Kasapoglu.
Spojené státy jsou největším zahraničním vojenským podporovatelem Kyjeva, podle údajů Pentagonu mu od začátku války poskytly vybavení v hodnotě 44,2 miliardy dolarů (1,05 bilionu korun).
Podle Izvestijí její válečný zpravodaj zahynul v ukrajinské Záporožské oblasti, jejíž část Rusko okupuje. Jeho poslední reportáž se věnovala ruskému pohledu na dronovou válku s Ukrajinou, dodal deník.
Ukrajina v posledních týdnech zintenzivnila své útoky na Rusko. Kyjev slíbil, že v odvetě za rozsáhlé ruské bombardování ukrajinského území přenese boje na ruské území.
„Co se týče sjednocení opozice, nedávné demonstrace ukázaly, že není složité se sjednotit kolem dobrého kolektivního dění. To je hlavní zdroj jednoty,“ řekla Julija Navalná pro časopis Time.
Za zákazem prý stojí ruská tajná služba FSB, která tvrdí, že v zahraničí by mohli být zatčeni a vydáni na Západ. Neoficiálně se pak Kreml bojí také možného zběhnutí či vynesení státních tajemství.
Ruské střely zasáhly v pátek Oděskou oblast. Poškodily přístavní infrastrukturu, mimo jiné i zařízení patřící Ukrajině a Singapuru. Při útoku byl zraněn jeden člověk.