Samota. Někteří ji vyhledávají, jiní se s ní musí vypořádat, i když nechtějí. Mladí, staří. V Česku je lidí žijících o samotě čím dál víc. Proč? O čem to vypovídá?
Osmdesátistránková zpráva federálního úřadu má zvýšit povědomí o tom, že osamělost představuje i zdravotní riziko a může zdravotní systém stát miliardy dolarů ročně.
V téměř čtyřech českých domácnostech z deseti žije jediný člověk, nejvíc v zaznamenané historii. Páry a úplné rodiny tvoří necelou polovinu domácností, samoživitelky a samoživitelé desetinu.
Herečka Tereza Ramba bude tváří nového filmu, který vzniká podle knihy Michaely Duffkové Zápisník alkoholičky. „Když jsem si přečetla scénář, tak jsem se skoro pozvracela,“ přiznává.
Stávající podoba chalupy je stará necelých 200 let, v polovině 19. století vznikla z dřevěné budovy kamenná. „Na půdorysu, kde teď žijeme tři, jich tehdy bylo 12,“ říká Zuzana.
„Zjistili jsme, že to pomáhá nejen starším lidem. Teď v době, kdy je spousta lidí zavřených doma, má komunikace s druhými ještě větší smysl. Vznikají krásná přátelství,“ říká iniciátorka projektu.
Osamělost je jedním z největších zdravotních rizik. Británie kvůli tomu založila ministerstvo osamělosti. Může to znít úsměvně, ale osamělost je rizikem i v Česku, jak říká datový novinář Jan Boček.
Samota zvyšuje riziko úmrtnosti o polovinu, jde o rizikový faktor silnější než alkohol nebo obezita. „Osamělost není diagnóza, proto ji nesledujeme,“ říká ministerstvo zdravotnictví.
Ze zprávy lékařky ruského ministerstva zdravotnictví vyplývá, že nepracující ruští důchodci ve srovnání se svými pracujícími vrstevníky mnohem více pijí a dvakrát častěji propadají depresím.
Sedmdesátiletá Yvona Nechvátalová si přála vlastní digitální tlakoměr. Jako bývalá doktorka by si ráda měřila tlak sama na pokoji v Domě důstojného stáří v Brně. Přání jí splnilo Ježíškovo vnouče.
Senioři s odlišnou sexuální orientací musejí ve stáří řešit nemalé problémy. Většinou nemají děti a tedy ani nikoho, kdo by se o ně postaral. O své orientaci navíc nemluví, protože ji často museli celý život skrývat. Ukázal to vůbec první průzkum v Česku mezi gayi, lesbami a pracovníky v sociálních službách, který zpracovala organizace Proud.
