Díky sobotní silné erupci na Slunci by v neděli večer a v noci mohla být vidět i z Česka polární záře, která je v nižších zeměpisných šířkách vzácná, míní vědci.
„Důvodem pohyblivého začátku jara jsou přestupné roky, které v kalendáři srovnávají oběh Země kolem Slunce. 21. březen jako pevný den začátku jara stanovil koncil v roce 325,“ vysvětluje Veselý
Se silou 15 megatun trinitrotoluenu byla vodíková nálož Bravo asi tisíckrát silnější než atomová bomba shozená na Hirošimu v srpnu 1945. Přesto ji o pár let později překonali Sověti s bombou Car.
Po první světové válce Společnost národů uvažovala o mezinárodním kalendáři, kde by každý měsíc, tedy včetně února, měl 30 dnů. Dnes si ale už nikdo nedělá iluze, že by se tento kalendář mohl zavést.
Důkazy vlhkosti na dvou asteroidech byly už dříve objeveny při použití jiného teleskopu. Vědci si však nebyli jisti, zda hydrataci způsobila voda nebo jiná molekulární sloučenina.
Zajímavá je ale její kombinace s velmi chladným červeným trpaslíkem, devětkrát menším než naše Slunce, napsal list The Guardian. „Tento objev potvrzuje, jak málo toho o vesmíru víme,“ říká astrofyzik.
Jev jako první viděli lidé ve státě Oregon na severozápadě USA, pak přišly na řadu pozorovatelé v amerických státech Nevada, Utah, Nové Mexiko a Texas. Jev bude patrný také v zemích Střední Ameriky.
Čeští vývojáři, vědci a firmy sestavili celkem sedm projektů družic, pět vědeckých a dva pro státní účely. Jsou to satelity s hmotností okolo sto kilogramů, tedy větší než jakákoli jiná česká družice.
Jejím úkolem bude studovat takzvaný sluneční vítr, tedy proud částic vycházejících vysokou rychlostí ze Slunce, které mají velký vliv i na planetu Zemi. Způsobují totiž ionizaci atmosféry.
Sonda Voyager 1 je nejvzdálenějším člověkem vytvořeným objektem od naší planety, od roku 1977 urazila 24 miliard kilometrů a navzdory jistým technickým potížím výrazně překročila svoji životnost.
Průměr exoplanety je asi 4,7krát větší než průměr Země. LTT9779b obíhá blízko hvězdy - blíže, než je vzdálenost Merkura od Slunce. Díky slunečnímu záření je teplota na povrchu asi 1800 stupňů Celsia.
Pokud se slunci vystavujeme delší dobu a bez jakékoliv ochrany, může to být rizikové, říká Monika Arenbergerová z pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
V pátek 16. června vyjde Slunce v Česku nejdříve. „Spočítat přesně okamžik východu slunce nebo západu slunce není vůbec jednoduché,“ řekl v rozhovoru ředitel Hvězdárny a planetária v Brně Jiří Dušek
Noční svítící oblaka budou pozorovatelná v červnu a v červenci mezi 22. a 24. hodinou nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou vždy na severu, případně severozápadě nebo severovýchodě.
Sobotní teploty byly za hranicí teploty letního dne. Nejvíce stupňů bylo v Tuhani na Mělnicku, vysoké teploty meteorologové naměřili i na Zlínsku, Litoměřicku nebo v Ústí nad Labem.
V dubnu se v Británii vyrobilo také rekordní množství energie ze slunce. Elektřina ovšem pokrývá jen 18 procent celkových energetických potřeb ostrovního státu.
Zatmění bude pozorovatelné jen v Indickém a Tichém oceánu nebo u pobřeží Austrálie. Na cestu za tímto úkazem se vydal i mezinárodní tým vědců včetně těch z Brna. Říkají si The Solar Wind Sherpas.
V úterý publikovala NASA Astronomický snímek dne fotografii s názvem A Multiple Green Flash Sunset (Vícenásobný zelený záblesk západu Slunce). Autory jsou Čech a Slovák.
Venuše se v průběhu posledních 1,5 miliardy let proměnila z oceánského světa na žhavý skleník. Lepší pochopení této změny je podle vědců důležité při chápání minulosti i budoucnosti naší planety.
„Můžeme říci, že hlavní složky nebo přísady neutronových hvězd jsou interakce hadron-hadron. A to je to, co studuji já. Úplné základy, chcete-li,“ říká fyzička.
Vědcům se poprvé v historii podařilo získat z jaderné fúze víc energie, než do ní vložili. Je to důležitý krok na cestě k elektrárně, která bude vyrábět čistou elektřinu bez radioaktivního odpadu.