Většina pozměňovacích návrhů pochází od opozičních poslanců. Navrhované přesuny peněz představují téměř deset procent plánovaných výdajů rozpočtu, které mají činit 2,19 bilionu korun.
Velké průmyslové firmy varují před dalším růstem cen energií. Zhorší to naši schopnost konkurovat, říkají a poukazují na schválený program pomoci v sousedním Německu, v přepočtu za 300 miliard korun.
Stanjura uvedl, že sice ve čtvrtém čtvrtletí přijde po nevýrazných výkonech z předchozích kvartálů oživení ekonomiky, celoročního růstu ale země přesto nedosáhne.
Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Pokud by chtěl balíček vetovat, má na to lhůtu 15 dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal.
Česko nemá co nového nabídnout – infrastruktura je stále mizerná a trh práce vyčerpaný. Přechod na vzdělanostní ekonomiku, o které politici i ekonomové tak rádi hovořili, se vytratil do ztracena.
„V tom prvním čtení vláda neudělala vůbec nic, jen si vyslechla naše argumenty a pan ministr Stanjura řekl, že to je pro něj potvrzením, že jde správnou cestou. Vysmál se nám,“ říká Havlíček.
Vládní úsporný balíček zavádí pro zaměstnance odvod na nemocenské pojištění. Mění odvody živnostníkům. Nově má navíc vzniknout i limit pro lidi, kteří mají uzavřených více dohod o provedení práce.
Už ve středu v podvečer si poslanci odhlasovali, že budou moci v případě potřeby prodloužit schůzi i přes půlnoc. Debata před posledním, lednovým, hlasováním o nedůvěře trvala víc než 25 hodin.
Součástí předvolebních slibů podle něj bylo, že se daně budou měnit jen jednou ve volebním období. Od prezidenta nezjišťoval, zda aktuálně projednávaný konsolidační balíček podepíše.
Na první pohled to vypadalo jako pohádka. Stát škrtne zlé dotace a český rozpočet se dostane do kondice. Nejvíc chtěla vláda škrtat v dotacích na energii.
Ministerstvo financí oznámilo pokles schodku státního rozpočtu. Od srpna se snížil o 13,9 miliard. Schodek za tři čtvrtletí je zatím nejnižší od začátku pandemie covidu na jaře 2020.
Portfolio vybraného viceprezidenta určuje prezident Evropské investiční banky. Tím je v současnosti Němec Werner Hoyer, jemuž vyprší druhý mandát na konci tohoto roku.
„Poctivě řeknu, že s přílišnou pozitivní odezvou se to nesetkalo,“ řekl pro iROZHLAS.cz ministr zemědělství Marek Výborný. Chce se ještě poradit, zda by se vyplatilo vznést oficiální dotazy státům EU.
„Nic si nenamlouvejme, energetická krize zdaleka není vyřešena. Mohou přijít nové otřesy a my na to chceme být co nejlépe připraveni,“ nastínil ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN).
Nedostatek míst ve školách, dlouhodobé podfinancování a špatné pracovní podmínky učitelů a dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků – to jsou některé z problémů českého školství.
Druhé čtení trvalo zhruba 17 hodin a provázela ho kritika ze strany opozice. Vládě má umožnit v příštím roce snížit schodek rozpočtu o 97 miliard korun a do roku 2025 celkem o 150 miliard korun.
Národní rozpočtová rada také upozornila, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).
V preambuli prohlášení vlády Petra Fialy se píše: „Chceme, aby české rodiny měly kde bydlet a aby děti měly dobré vzdělání, které je dobře připraví na měnící se moderní svět.“ Jaká je však realita?
Nejenom zvyšující se návrhy státního schodku na příští rok, ale také dodání návrhu ministerstvem financí vládě pár minut před vypršením termínu názorně dokazují, že se rozpočet rodí těžko.
Jen pár hodin před začátkem nového školního roku dostali učitelé od vlády další nepochopitelný vzkaz. V novém návrhu rozpočtu na rok 2024 má ministerstvo školství na platy o 7,8 miliardy méně.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to řekl v pořadu televize Otázky Václava Moravce. Už dříve přitom pro Český rozhlas uvedl, že bude usilovat o snížení celkové částky
V koalici je podle premiéra naprostá shoda na postupu při dalším projednávání balíčku ve Sněmovně. Detailní soupis navržených změn poskytne ve čtvrtek ministerstvo financí.
Ministerstvo financí navrhuje účinnost zákona od 23. prosince. Důvodem je skutečnost, že v tento den vyprší limit pro převedení evropské směrnice do národního práva členských zemí Evropské unie.
Body bude dál probírat na jednání vládní pětikoalice. To je plánováno na středu. Na úterním jednání takzvané tripartity se tak zástupci vlády nerozhodli, zda návrhy změn přijmou.
