Japonsko se lednovým přistáním stalo pátou zemí, která dokázala své zařízení dopravit na Měsíc. Přistání se zdařilo s odchylkou 55 metrů od vytyčeného cíle.
Nejnovější objevy marsovského vozítka Perseverance naznačují možnou existenci termálních pramenů a gejzírů na rudé planetě – ovšem velice, velice dávnou.
„Důvodem pohyblivého začátku jara jsou přestupné roky, které v kalendáři srovnávají oběh Země kolem Slunce. 21. březen jako pevný den začátku jara stanovil koncil v roce 325,“ vysvětluje Veselý
Po první světové válce Společnost národů uvažovala o mezinárodním kalendáři, kde by každý měsíc, tedy včetně února, měl 30 dnů. Dnes si ale už nikdo nedělá iluze, že by se tento kalendář mohl zavést.
„Po vyřešení problémů s komunikací operátoři potvrdili, že Odysseus je ve vzpřímené poloze a začal posílat data. Nyní pracujeme na odeslání prvních obrázků z lunárního povrchu,“ uvedla firma.
„Vyrábíme zákopové svíčky, což jsou svíčky v plechovce, které jsou užitečné pro civilisty a vojáky,“ vysvětluje vesmírný inženýr Jan Lukačevič pro Radiožurnál.
Důkazy vlhkosti na dvou asteroidech byly už dříve objeveny při použití jiného teleskopu. Vědci si však nebyli jisti, zda hydrataci způsobila voda nebo jiná molekulární sloučenina.
„Současné vychýlení teploty Země o jeden stupeň je velký problém. Asi jako pro naše tělo – když máme teplotu o jeden stupeň vyšší, už se necítíme dobře,“ upozorňuje klimatoložka.
NASA původně plánovala pro Ingenuity 30denní misi, během které měl stroj krátce pětkrát vzlétnout. Vrtulník ale nakonec pracoval téměř tři roky a do marsovské atmosféry vyletěl 72krát.
Agentura JAXA slíbila sdělit další podrobnosti na tiskové konferenci. V živém přenosu informovala o výšce, rychlosti a poloze modulu bez lidské posádky.
„V dřívější době nebyly teploty, které klesají v noci pod -15 stupňů a zůstávající přes den pod nulou, nic neobvyklého. To je spíš taková normální zima,“ říká meteorolog.
Zajímavá je ale její kombinace s velmi chladným červeným trpaslíkem, devětkrát menším než naše Slunce, napsal list The Guardian. „Tento objev potvrzuje, jak málo toho o vesmíru víme,“ říká astrofyzik.
„I když v posledních letech, zejména díky pandemii covidu a celkovému ochlazení ekonomiky, jsme zažili i meziroční mírné snížení emise, stál se drží podstatně výš, než by bylo potřeba,“ tvrdí Trnka.
„Vidíte, jak se na nějaký problém trápící výzkumníky formuje stanovisko, které se pak snaží být uhlazeno do diplomatické formy. To aby to nikoho neurazilo,“ popsal jednání ESA vědec Petr Brož.
Indie nedávno slavila úspěšnou misi na Měsíc, stejně tak má ale šestina jejích obyvatel podvýživu. Indický stát se přitom už od šedesátých let stará o dostatečný přísun kalorií pro každého občana.
„Evropská kosmická agentura chystá misi k soustavě Didymos a Dimorphos. Až za čtyři roky doletí, budeme místo dopadu podrobně zkoumat,“ vysvětluje Petr Pravec v z Astronomického ústavu.
Změna klimatu, odlesňování, ztráta biodiverzity, množství syntetických chemických produktů včetně plastů, horší dostupnost pitné vody a rovnováha koloběhu dusíku už jsou za hranou.
Čeští vývojáři, vědci a firmy sestavili celkem sedm projektů družic, pět vědeckých a dva pro státní účely. Jsou to satelity s hmotností okolo sto kilogramů, tedy větší než jakákoli jiná česká družice.
Měsíc bude ve středu při superúplňku k Zemi úplně nejblíž, asi 357 tisíc kilometrů. „Tam, kde bude jasná obloha, bude Měsíc prakticky pozorovatelný z celé ČR,“ říká Jan Spratek z pražského planetária.
Od 13. srpna až do soboty Roskosmos hlásil bezproblémový průběh letu. Zda sobotní „nestandardní situace“ naruší harmonogram přistání nebo celkový průběh mise zatím není jasné.
„Když otevřu snímek celého zemského globu, tak vidíte jasný důkaz toho, že Země je kulatá,“ směje se vedoucí družicového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu Jindřich Šťástka.
Sonda Voyager 1 je nejvzdálenějším člověkem vytvořeným objektem od naší planety, od roku 1977 urazila 24 miliard kilometrů a navzdory jistým technickým potížím výrazně překročila svoji životnost.