Čeští skláři podnikají v Německu. Přilákala je prestiž i peníze
Čeští skláři odcházejí do zahraničí a do Čech už raději jen prodávají. Podnikání v Česku je totiž tak složité, že je jednodušší usadit se třeba v Německu. Je to blízko, živnost si tam založíte za pár eur a ještě za svoji práci dostanete víc peněz. S takovou vidinou šli za hranice dva jihočeští skláři, kteří sice bydlí na české straně Šumavy, ale huť si postavili v Německu.
„Tuto techniku zná jen několik málo lidí na světě,“ ukazují s jistou nostalgií Václav Sobotka a Pavel Filo skleněnou misku na nožičce. Právě s ní totiž v Německu začínali. Dnes už toho umějí mnohem více. V huti o velikosti tanečního sálu se třpytí stovky výrobků – vánoční dekorace, svícny, šperky, ale také autorský design.
„Devadesát procent jsme sami vymysleli. Naší konkurencí je Čína, a proto děláme originály, pořád nové výrobky, aby lidé viděli, co děláme my, lenorští skláři,“ vysvětluje Pavel Filo.
Oba se vyučili v jihočeském Chlumu u Třeboně a začali ve sklárně v Lenoře. Poté však dostali šanci v Německu. Tam je lákala jistější práce, prestiž, ale také peníze.
„Díky tomu, že jsme uměli všechno, jsme se zapracovali mnohem rychleji než ostatní,“ říká k tomu Václav Sobotka.
Uživíme se a děláme, co nás baví, tvrdí
Dva skláři ze Šumavy dojíždějí do Německa každý den – hodinu tam a hodinu zpátky. Dnes už nejsou zaměstnanci, ale majitelé. Sklárnu založili v příhraničním městečku Mauth před čtyřmi lety, paradoxně v době ekonomické krize.
„První rok byl těžký, v roce 2010 se to začalo zvedat,“ zdůrazňuje Václav Sobotka. „Jenom postavení pece stojí půl milionu. Všechno, co jsme měli, jsme dali do firmy. Nejsme milionáři, ale uživíme se a děláme, co nás baví,“ uvažuje Pavel Filo.
„Přišli jsme na německý obecní úřad, zaplatili 15 eur a otevřeli podnik. Naši kamarádi v Čechách neměli firmu ani po roce. My jsme jen přišli na úřad a mohli jsme začít pracovat,“ zdůrazňuje výhody podnikání v Německu.
Pro Aljašku vyráběli tučňáky
Aby zůstali originální a uspěli v tvrdé konkurenci, pracují jen na malých zakázkách do 100 kusů. Žádná sériová tovární výroba jako v Číně. Kupci to prý dokáží ocenit, a tak práce šumavských sklářů putuje z Německa do celého světa.
„Máme zboží v Austrálii, Americe, Číně, celé Evropě, na Aljašce,“ vyjmenovávají. „Pro Aljašku jsme vyráběli tučňáky. Kdo by to řekl?“ usmívá se Václav Sobotka s tím, že vyrábějí i pro české zákazníky. „České Budějovice, Praha, Liberec. Je to pro nás pocta,“ tvrdí Pavel Filo.
Výrobky z Německa jsou asi o pětinu dražší, než když by je Václav Sobotka a Pavel Fila vyráběli v Česku, a to kvůli dražším energiím. Přesto se jim daří a příští rok chtějí koupit halu, kterou mají zatím jen v pronájmu. Pokud se dílo podaří, splní si i malý sen – v šumavské Lenoře otevřou alespoň malou ukázkovou pec.