„Lidský svět se jeví jako množina malých egoistických nesouvisejících koulí trusu, které se občas vzruší a kopulují, každá po svém, z čehož vyplývá existence dalších koulí trusu, tentokrát maličkých.“
„Kniha dní je také knihou lidí, artefaktů, básní. Každý den by snadno vydal na samostatný titul. Někdy životopis, někdy román,“ říká o knize překladatel Ondřej Prokop.
Hostem Radiožurnálu byla herečka Milena Steinmasslová, která patří k uznávaným českým umělkyním. Známá je svým důrazem na krásu jazyka i rolemi v Ranči u Zelené sedmy nebo Ulici.
Architek Ernst Wiesner v budově uplatnil tehdy nevídaná řešení – zeleň na střeše nebo obří světlík nesoucí denní světlo do prostor, kam se nedostalo okny.
„Pracuje se, když dítě spí. Jakmile se mu začnou klížit oči, všechno kolem něj odpadá a já vytahuju knihu nebo sedám k počítači a vůbec mi nevadí, že byt vypadá příšerně,“ přiznává spisovatelka.
Jaké příběhy skrývají biblické postavy jako Salome, Máří Magdaléna nebo Ester? To odhalují knižní Hebrejky, o které si můžete zahrát v pravidelné soutěži serveru iROZHLAS.cz.
V českém překladu vychází Ukrajinské a ruské sešity. Život a smrt pod sovětskou vládou. Přeložil je Nikola Repin: „Kniha přináší zkušenost ukrajinského hladomoru. Násilí je pojítkem Ruska.“
Thunbergová uvádí každou z podkapitol vlastním textem alarmujícího charakteru. Upozorňuje na nečinnost politiků tváří v tvář vědecky podloženým prognózám vývoje. „Buďte na obtíž, buďte otravní,“ radí.
„Chtěl jsem se podívat na období v Einsteinově kariéře a zjistit, jak to vypadalo ve chvíli, kdy neotřásal celou Zemí, ale pracoval coby obyčejný vědec,“ říká autor knihy Michael Gordin.
Proč lidé umírají, proč chodí k volbám a proč je svět někdy nespravedlivý? I na to se ptají děti dospělých a ti někdy nemají po ruce odpověď. S tím jim teď může pomoci kniha politoložky Anny Durnové.
Téma Povolžského hladomoru bývá v ruské literatuře do značné míry opomíjeno, přitom jde o jeden z největších hladomorů v novodobé historii. Nejznámější román, který o něm pojednává, je z roku 1927.
„Na prvním místě mě mezi letošními knihami zaujal Kov od Karla Veselého,“ říká publicistka Klíčová. Básník Torčík považuje za favority české literatury Skutečnou cestu ven a Den byl pro mě krátkej.
Kniha Kokrhání kohoutů, pláč psů je obžalobou občanských válek. Trauma momentu, kdy se příslušníci jednoho politického či etnického uskupení snaží vyvraždit jiné lidi, se otisklo do dalších generací.
„Kapitulace je podepsána, šeříky voní. Je po válce, ale svět už nikdy nebude jako dřív,“ píše ve své nové knize 1945: Léto běsů spisovatel Miloš Doležal.
Za pozornost stojí podle amerikanistky Ulmanové Ben Lernerova Topecká škola nebo třeba Klára a slunce od Kazua Ishigury. Překladatelka Šotolová upozorňuje na Annie Ernauxovou a Marysu Condéovou.
„Když si to člověk znovu prožije, tak to nic příjemného není. Hlavně, když máte pocit, že se toho za těch 20 nebo 30 let moc nezměnilo,“ říká Banga o své nové knize Skutečná cesta ven.
Od cestovních deníků Tomáše Brolíka po časosběr Ondřeje Soukupa, reportáže v knize Chleba z minového pole zachycují zemi, kde se válčí, region po regionu. Editorkou knihy je Marie Iljašenko.
V televizi jsme sledovali emoční výlevy v reality show VyVolení, s kamarády klábosili prostřednictvím ICQ a krátili si volnou chvíli hraním hada na tlačítkovém telefonu značky Nokia. Pamatujete?
V Neděli odpoledne vypráví příběh Teodora, jeho podivínské matky a otce, který v neděli odchází z bytu. „Největším problémem rodinných vztahů je nedostatek komunikace a sebereflexe,“ říká Hanišová.
„Myslím, že poezie je poměrně vitální. A když se o ní pořád píše jak o popelce, tak to je klišé, které všichni přebírají. To není potřeba dělat,“ tvrdí Petr Borkovec, nový básník města Prahy.
Kniha sleduje příběh falešných islamistických útoků na Moskvu a další ruská města, které spustily ruskou invazi do Čečenska. Naplánovaná akce FSB měla za cíl dosadit Putina na post prezidenta.
Monika Zgustová prožila dvojí exil: první, když v 16 letech odjela s rodiči přes Indii do Spojených států, a druhý, když se po několika letech studií sama rozhodla odjet z Ameriky do Španělska.