Islandská spisovatelka Sigríður Hagalín Björnsdóttir o hovoří v pořadu Mozaika o svých románech Ostrov a Ohně. Fikce je podle ní nástroj zkoumání světa.
„Nechtěl jsem, aby ten sešit vypadal jako perfektní školní zápisník. Přál jsem si, aby to spíš působilo jako nějaký proud myšlenek,“ říká ilustrátor dětské knihy Lukáš Urbánek.
Kde se bere láska? Může za ni genetika? A co když je každý náš další vztah jen přesnou kopií toho předchozího? Tyto otázky si klade Štěpánka Jislová ve své nové komiksové knize.
Pokud nemáte dost peněz nebo si nechcete vzít psa s průkazem původu, jděte raději do útulku, vyzývá autor příběhu o Gumpovi. „Pes z množírny je laciná kopie,“ varuje.
Nadace Knihovny Václava Havla cenu nazvanou „Narušování klidu“ každoročně uděluje spisovatelům, kteří „čelí nespravedlivé perzekuci“ a sdílejí Havlovo odhodlání pro boj za lidská práva.
Legrace, smích a dobrá společnost možná vyvažovala tragické rané dětství. Jeho maminka Františka Sívková byla totiž sestrou Josefa Valčíka, jednoho z parašutistů zapojených do atentátu na Heydricha.
Jak se dá pohádkově zbohatnout při sbírání hub? A kdo popsal strop jedné slavné britské hospody? I na to odpovídá gastrocestopis, o který tento týden hrajeme v pravidelné knižní soutěži.
„Je to sice o literatuře, ale neděláme autorská čtení. Hlavními body jsou promítání filmů, přednášky, talk show a knižní trh. Snažíme se z toho udělat platformu pro setkávání lidí,“ říká Sichinger.
Je to až skoro neuvěřitelný příběh. Napínavé vyprávění Blanky Čílové, zasazené do souvislostí druhého a třetího odboje, sepsal novopacký rodák Daniel Polman.
„Má choť mi knihu jednou za čas nenápadně podstrčila na stůl, podíval jsem se do ní, udělal pár škrtů, a pak jsem řekl – to nemůžu, je to blbé, nejde to,“ vypráví o knize Ivan Kraus.
Ruská nezávislá novinářka a válečná reportérka Katěrina Gordějevová zachytila osudy lidí těžce poznamenaných válkou na Ukrajině. V její vlasti kniha v dohledné době nejspíš nevyjde.
Římský vojevůdce Julius Caesar chce dodat víru svým demoralizovaným bojovníkům, kteří obléhají vesnici nepoddajných Galů. Využije přitom učení nové filozofické školy s názvem Bílý kosatec.
„Věděl jsem, že budu psát o úseku života v polovině mezi pubertou a důchodem, že mě zajímá, jak na problémy středního věku reagují holky,“ přibližuje Hartl svou novou knihu.
V rozhovorové knize klade otázky herec Tomáš Novotný. Kopecká se mu svěřuje třeba s tím, že se jí někdy nechce do práce. Nejvíce pozornosti ale přitáhla pasáž, ve které přiznává, že žije se ženou.
Dvanáct let bavila dvojice Jiří Voskovec a Jan Werich publikum v Osvobozeném divadle. Pak přišla druhá světová válka a jejich cesty se rozdělily. Přes oceán si za 35 let vyměnili stovky dopisů.
Kniha Severka je z 90 procent pravda, říká Špitálníková. „Severka je osmnáctiletá dívka, v Severní Koreji tvořila smetánku a vlastně nikdy nechtěla odejít. V Jižní Koreji byla nešťastná, byla nikým.“
„Kongeniální překlad je výsledkem Ouředníkova dlouholetého zájmu o osobu, dílo a dobu Françoise Rabelaise. Zahrnuje erudici, invenci, vtip, jazykový cit a hravost,“ vyzdvihla porota.
Norský autor Jon Fosse za svůj život napsal přes dvě desítky divadelních her a mnoho básnických sbírek, esejů a románů. Porota ocenila jeho inovativní přístup k tvorbě.
„Můžu se vydat po Švýcarsku nebo do Milána, pak do Terstu a zase se vrátit do Evropy. Vydat se napříč Evropou tři dny, udělat si železniční okruh,“ popisuje Jaroslav Rudiš.
Zpěvák britské hudební kapely Queen si liboval v pompéznosti a okázalých gestech a během vystoupení sršel energií a charismatem. Jaký ale byl mimo jeviště?
Pavel Kosatík napsal novou knihu Zápasy slepého muže. Věnuje se v ní osudu nevidomého pamětníka totalitního režimu v Česku. „Byl pod velkým vlivem Jugoslávců,“ vypráví.
Francouzské nakladatelství Gallimard (galimár) se naposledy rozloučilo s Milanem Kunderou. Slavný spisovatel zemřel v létě ve věku 94 let. Při setkání zazněla hudba skladatele Leoše Janáčka.
