Mistři severské krimi známí jako Lars Kepler píšou pod novým pseudonymem Alex Ahndoril. A tentokrát nepůjde tolik o mrazivou atmosféru, jako o to uhádnout, kdo to udělal.
Hajao Mijazaki je žijící legendou světové animace. Je pověstný svou pracovitostí, ale také uzavřeností. Sestavit o něm biografii tak nebylo pro Napierovou vůbec jednoduché.
V pravidelné soutěži hrajeme o knihu, ve které se režisérka a spisovatelka Andrea Sedláčková vydává po stopách nekonvenční umělkyně, prochází desítky archivů, policejních záznamů a deníků.
Prostředí, která si vybírám, nechci patetizovat, mým záměrem je do obrovského množství představ, které máme a které se nesou mediálním prostředím, přinést něco, co klišé naruší, říká dokumentaristka.
Krátce před polednem dne 11. února 1986 přešel Jaroslav Javorský přes Glienický most mezi Postupimí a Západním Berlínem. Stal se tak účastníkem první „veřejné výměny špionů“ mezi Východem a Západem.
Poeovo muzeum ukazuje mnoho předmětů z jeho života. A to včetně jeho dětské postele, kde se mu možná zdály první strašidelné sny – inspirace jeho pozdějších hororových povídek.
Knižní prvotina rusistky Aleny Machoninové rekonstruuje osudy Heleny Frischerové, české Židovky a předobrazu postavy Ri z románu Moskva-hranice od Jiřího Weila.
„Bylo by velice snadné sepsat o něm knihu, v níž by se do omrzení opakovalo: ‚Pak se Mijazaki zavřel do studia a usilovně pracoval‘,“ píše v předmluvě knihy japanoložka Susan Napierová.
Básník Ivan Blatný prožil většinu života v exilu, a přesto, že stále psal, jeho básně končily v odpadkovém koši. Setkání s ošetřovatelkou v blázinci se pro něj stalo osudným.
Literární velikán, intelektuál i obránce románu. Francouzská média po smrti slavného spisovatele nešetřila superlativy. Hold Milanu Kunderovi vzdal i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Román Těla od Kláry Vlasákové řeší emancipaci, mateřství, pocit vlastní užitečnosti nebo generační spory. „Pocit neužitečnosti je pro člověka, zvlášť v současné době, zásadní,“ popisuje spisovatelka.
Výzkumníci z Valencijské univerzity zjistili, že dlouhodobé čtení tisku šestkrát až osmkrát zvyšuje schopnost porozumět textu oproti jeho čtení v digitální formě.
Autorem výpravného komiksu je filmařův velký fanoušek, Francouz Amazing Améziane. Vytvořil – po obsahové i výtvarné stránce – unikátní dílo, ke kterému neměl Tarantino žádné připomínky.
„Sledujeme nejen imaginárně, ale skutečně červenou nit, která se line celou knihou. Je to myšlenkový proces pátrání. V tomhle je kniha nápaditá a zároveň neuvěřitelně věrná,“ říká Pavel Kořínek.
Při Dvořákově práci jde o vteřiny. Během nich se musí rozhodnout, vytěsnit emoce a často si i sáhnout na dno.
„První pomocí nejde ublížit,“ říká. „Potřebujete na ni jenom své ruce a ochotu pomoct.“
Deník Washington Post označil jeho knihu za „triumf kritického myšlení“. Americký profesor kognitivní psychologie Daniel T. Willingham se zkrátka umí dobře ptát, a navíc dobře vysvětlovat.
Kalifornie / Minneapolis||red|Literatura|KNIŽNÍ SOUTĚŽ
Islandská spisovatelka Sigríður Hagalín Björnsdóttir o hovoří v pořadu Mozaika o svých románech Ostrov a Ohně. Fikce je podle ní nástroj zkoumání světa.
„Nechtěl jsem, aby ten sešit vypadal jako perfektní školní zápisník. Přál jsem si, aby to spíš působilo jako nějaký proud myšlenek,“ říká ilustrátor dětské knihy Lukáš Urbánek.
Kde se bere láska? Může za ni genetika? A co když je každý náš další vztah jen přesnou kopií toho předchozího? Tyto otázky si klade Štěpánka Jislová ve své nové komiksové knize.