Raději papír než displej. Čtení tisku zvyšuje schopnost porozumět textu, zejména u dětí, zjistili vědci
Výzkumníci z Valencijské univerzity analyzovali více než dvě desítky studií o četbě s porozuměním z let 2000 až 2022, které zahrnovaly téměř 470 000 účastníků. Jejich závěry naznačují, že dlouhodobé čtení tisku šestkrát až osmkrát zvyšuje schopnost porozumět textu oproti jeho čtení v digitální formě. Negativní dopad má digitální čtení zejména na děti. Informoval o tom The Guardian.
„Spojení mezi digitálním čtením a schopností porozumět textu se blíží nule,“ řekl Ladislao Salmerón, profesor Valencijské univerzity a spoluautor studie. Příčinou toho může být mimo jiné i to, že „digitální texty obvykle mívají nižší lingvistickou kvalitu než tradiční tištěné texty,“ dodal Salmerón. Například texty na sociálních sítích často kopírují obecný hovorový jazyk a postrádají tak komplexní větnou skladbu či jazykovou kvalitu.
Školáci se baví hlavně přes sociální sítě, třetina dětí přečte ročně alespoň čtyři knihy, uvádí průzkum
Číst článek
U tištěné literatury také častěji dochází k vědomému čtení, které je tak v danou chvíli hlavní činností. Digitální čtení bývá povrchnější, čtenář si text mnohdy spíše prohlédne, než aby ho skutečně přečetl. Do textu se tedy tolik neponoří a mohou mu unikat složitější informace a souvislosti.
Studie publikovaná v The Review of Educational Research dále zjistila, že zatímco vztah mezi digitálním čtením a schopností porozumět textu je velmi negativní u žáků základních škol, u starších studentů a dospělých se zlepšuje.
Podle Salmeróna to souvisí s tím, že děti jsou náchylnější k rozptýlení, třeba příchozími zprávami a upozorněními při čtení na telefonu či tabletu. „Schopnost usměrňovat naše vnímání se vyvíjí až v období dospívání. Menší děti se tak často neumí s rozptýlením samy vypořádat a hůře se na čtení soustředí,“ vysvětlil. Dětem, které výrazně preferují digitální čtení, pak může chybět slovní zásoba.
Ve školách po Česku čtou dětem pohádky senioři. ‚Je to pohlazení, potřebujeme se vzájemně,‘ říká babička
Číst článek
Autoři se ale proti digitálnímu čtení nestaví. „Nejsme proti, pouze jsme zjistili, že digitální čtení se nevyplatí tak, jako čtení tiskovin. Proto by třeba učitelé měli klást důraz na tištěné knihy a texty, když například doporučují literaturu svým žákům, hlavně pokud jsou to menší děti,“ říká Lidia Altamura, doktorandka, která se na výzkumu podílela.
Výzkumný tým narazil také na jednu překvapivou informaci. Negativní spojení mezi digitálním čtením a textovým porozuměním se nemění v závislosti na typu obsahu. Výsledky jsou stejné, nehledě na to, zda uživatel čte obsah na sociálních sítích nebo na vzdělávacích webových stránkách.
„Očekávali jsme, že digitální obsah zaměřený na vzdělávání bude schopnost porozumění ovlivňovat pozitivněji, než třeba sociální sítě, to se ale podle našich dat neděje,“ uvedl Salmerón.
