Učebnice Soudobé dějiny připravená historiky z Ústavu pro studium totalitních režimů rozpoutala debatu mezi odbornou veřejností, rodiči i historiky. Podle vedení ústavu obsahuje faktografické chyby.
Otce Jany Rejtharové za druhé světové války popravili nacisti za protinacistický odboj. Příběh její rodiny teď zpracovaly žákyně jedné pražské základní školy pro projekt Příběhy naších sousedů.
Sunak ale na poslední chvíli jednání zrušil a to kvůli Mitsotakisovým výroků o tzv. parthenonských mramorech. Ty před 200 lety z Řecka odvezl tehdejší britský velvyslanec Cařihradu.
Veselá hudba, postavičky z pixelů pobíhající po mapě a pět hráčských profilů. Vypadá to jako začátek nějaké videohry z 80. let, než se z postaviček stanou pamětníci z východního Německa.
Aristokraté chtěli reprezentovat svými velkolepými sídly stejně jako okázalou spotřebou, oblibou luxusu a čím dál více také kulturním mecenátem, který se projevoval například sbíráním uměleckých děl.
Za posledních deset lidé adoptovali více než 300 pražských hrobů. Starají se tak třeba i o místo posledního odpočinku Karla Havlíčka Borovského nebo Elišky Krásnohorské.
Královéhradečtí archeologové zkoumají dva částečně opracované kmeny, které stavbaři objevili v polovině října na staveništi u hradecké fakultní nemocnice.
Spisovatel Pavel Radosta představil titul Šaman ze země mamutů, který čtenáře vrací do pravěkého světa. Cílem autora je reflektovat nové poznatky, které přinesla moderní věda.
„Viděli jsme, jak viceprezident Johnson složil přísahu, abychom nebyli bez vlády. Ale ztráta Kennedyho bylo něco, čemu nešlo uvěřit,“ vypráví Peter, který v roce 1963 studoval na střední škole.
Nález lebky tzv. piltdownského člověka měl být dlouho hledaným spojovacím článkem mezi lidoopem a člověkem. Jenže šlo o podvrh vytvořený z lebeční kosti člověka a čelisti orangutana.
Přestože se Jozef Kycka k ničemu nepřiznal, byl odsouzen k 18 letům těžkého žaláře. „Proč nás popravovali a dělali z nás zločince? Dvě stě čtyřicet lidí popravili, kolik jich umlátili...“ říkal Kycka.
Důležitá bude spolupráce hlavně u zámku v Roudnici nad Labem. Tam mohou akademici a studenti obstarat dokumentaci památky, která začala vznikat jako hrad už ve 12. století.
Berlín/Praha||Adam Drda|Historie|Příběhy 20. století
Jaroslav Javorský nebyl západním špionem, ale za vyzvědačství ho v Československu odsoudili v roce 1978 ke 13 letům odnětí svobody ve vykonstruovaném procesu.
Hostky Anna Šabatová, signatářka a mluvčí Charty 77 a Hana Holišová se zúčastnily svátečního vysílání. Hovořily o pravdě, lidských právech i obavách o budoucnost.
„Čím hůře se nám tu společně bude fungovat, tím hůře se každému z nás bude žít. Je to trochu úkol pro každého z nás, abychom si tu realitu dělali trochu příjemnější,“ řekl v rozhovoru Karel Kovář.
„Nejsme v katastrofických číslech, ale cítíme extrémní vystrašení do budoucna. Nevíme, kam jdeme, česká společnost očekává, že co bude dál, bude už jen horší,“ popisuje nálady ve společnosti Hořejš.
Spolu s Adile Abljalimovou ze spolku Díky, že můžem byl hostem Radiožurnálu Petr Brukner, herec Divadla Járy Cimrmana, který zavzpomínal, jak vypadaly v divadle revoluční dny.
„V 90. letech začal nový velký příběh a idea pokroku byla polita živou vodou. Měli jsme daný horizont a dobře se nám z něj žilo, byli jsme ukotvení,“ vysvětlila filozofka Tereza Matějčková.
„Pracujeme na tom, aby si politici uvědomili, že by mělo jít pro stát o prioritu. A podobně jako v dalších vyspělých zemích na západ od nás by těmto rodinám měli pomoct,“ uzavírá Vlček.
„Jsem rád, že byla oceněna práce celého Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných,“ řekl ve speciálním vysílání Radiožurnálu disident Jan Litomiský, který večer převezme Cenu Paměti národa.
„Společnost je z historie nepoučitelná. V politice se trochu vracíme do první republiky, kdy politické strany vládnou, ale je otázkou, jestli mají nějaké hodnoty,“ podotkl historik pro Radiožurnál.
Němci během říjnových protestů postřelili studenta Jana Opletala, který zraněním o necelé dva týdny později podlehl. Jeho pohřeb 15. listopadu 1939 se stal dalším výrazem vzdoru českého obyvatelstva.
„Postoloprty patří k událostem, kterým souhrnně říkáme divoký odsun.Všechno to byly akty státní moci, dnes bychom řekli státního teroru či genocidy," říká historik.
Jeden podnikatel se dřevem přesvědčil desítky Čechů, aby přesídlili do Banátu, hornaté oblasti na jihu Rumunska poblíž Dunaje. První vlna českých osadníků tam přijížděla v letech 1823 až 1825.
Archeolog David Wengrow v knize Dawn of Everything, oponuje představě, že s civilizací nutně přichází hierarchie. Co když mohou lovci a sběrači nabídnout demokracii víc než starověké Řecko?