Reforma péče o duševní zdraví se zmařila, říká psychiatr. Duševní obtíže má přitom 16 procent Čechů

Reforma péče o duševní zdraví měla zajistit kvalitnější a dostupnější péči. Podle zjištění serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu proto ministerstvo zdravotnictví chystá šest nových projektů cílených na zlepšení dostupné péče. Odborníci však mají za to, že nejde o žádnou reformu, nýbrž o dílčí kroky. „Z toho, co vím, se to naprosto zmařilo. Reforma potřebuje lidi a jasné vedení a to úplně odpadlo,“ říká psychiatr Jan Pfeiffer.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Centra se ve svých regionech snaží, aby pomoc byla dostupná okamžitě

Centra duševního zdraví měla být budoucností péče o duševní zdraví v Česku | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

Téměř 1,7 milionu Čechů uvádí, že má příznaky středně těžké a těžké deprese a úzkosti, ukazuje průzkum agentury PAQ Research. „Přibývá pacientů s úzkostnými a depresivními poruchami, je třeba řešit zajištění dostupnosti péče i o tyto cílové skupiny, zajištění psychoterapeutické péče a péče stacionární,“ uvedla pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál předsedkyně Psychiatrické společnosti Simona Papežová.

Dle dat poskytnutých Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v Česku momentálně pracuje jen 797 psychologů, což činí 14,2 úvazku na 100 tisíc obyvatel. Pro srovnání: v Německu pracovalo v roce 2015 průměrně skoro 50 psychologů na stejný počet obyvatel.

reforma péče o duševní zdraví

Idea reformy péče o duševní zdraví se zrodila již v 90. letech minulého století. V roce 2013 ji pak oficiálně schválilo ministerstvo zdravotnictví, ale až v roce 2017 se podařilo získat finance z evropských dotací. Na první fázi reformy z Bruselu přiteklo 2,5 miliardy korun. Z nich se zaplatily transformační plány pro snížení počtu lůžek v každé nemocnici, osmnáct měsíců pilotního provozu Center duševního zdraví (ambulantní péče, která má z velké míry nahradit psychiatrické instituce), ale také rekonstrukce sedmi současných psychiatrických nemocnic.

Reforma si klade za úkol zvýšit kvalitu péče a omezit stigmatizaci lidí s duševním onemocněním. V její první etapě vzniklo 30 center duševního zdraví, kde týmy zdravotníků a sociálních pracovníků poskytují psychiatrickým pacientům ambulantní péči v docházkové vzdálenosti od jejich bydliště, případně pacienty navštěvují přímo u nich doma.

O tom, že v Česku zkolabovala péče o duševní zdraví, mluvil primář dětského oddělení Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě Tomáš Havelka na konci roku 2022.

Pomoci měla reforma péče duševního zdraví, jejíž strategie vznikla už v roce 2013. Cílem bylo například vystavění sítě komunitní péče o duševní zdraví po celé České republice, přesunutí akutních pacientů zpoza zdí velkých psychiatrických léčeben do komunitní péče a také propojení zdravotní a sociální péče, aby se pacienti mohli dříve vrátit do běžného života.

Jenže podle odborníků se reforma zastavila. „Ministerstvu se to velmi zdatně podařilo zabít,“ komentuje současný stav péče o duševní zdraví psychiatr Jan Pfeiffer, jeden z původních architektů reformy.

„Z toho, co vím, se to naprosto zmařilo. Reforma prostě potřebuje čas, třeba alespoň deset let, aby se to nějak uchytilo, zajistilo, pojistilo. Reforma potřebuje lidi a jasné vedení a to úplně odpadlo,“ podotkl.

Podobně to vidí i Papežová. Vysvětluje, že reforma je proces, který ve všech zemích trval léta. „Není možné změnit systém psychiatrické péče rychleji. U nejvážněji duševně nemocných musí navazovat na změny v oblasti sociální, v rámci ochranného léčení je potřeba jej koordinovat s ministerstvem spravedlnosti a dalšími,“ říká. 

Redakce serveru iROZHLAS.cz opakovaně žádala ministerstvo zdravotnictví o reakci na kritiku, že se reforma zastavila. Do vydání článku ale nedostala odpověď.

Mluvčí resortu Ondřej Jakob pouze sdělil, že do jara 2023 bylo na reformu alokováno 40 lidí. V současné době tam jsou tři, sdělil serveru iROZHLAS.cz.

,Dílčí projekty’

Co konkrétně tedy podniká ministerstvo zdravotnictví, aby zajistilo zkvalitnění péče o duševní zdraví, ke které se zavázalo?

Podle zjištění serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu v současné době chystá šest projektů. Mají se zaměřit na zlepšení přístupu rodičů ke zdravé výchově dětí, zapojování lidí se zkušeností s duševním onemocněním do systému péče, personální zajištění zdravotní péče o dětské duševní zdraví a další. Projekty mají běžet v období od května 2024 až do první poloviny roku 2028.

Týden na izolaci i dva dny přikurtovaný na lůžku. Proč v Česku stále drhne reforma péče o duševní zdraví?

Číst článek

Podle Marie Salomonové, členky Rady vlády pro duševní zdraví, která reformu péče dlouhodobě sleduje, však nejde o plnění reformy, nýbrž o „pár kosmetických úprav stávajícího systému“.

„Ministerstvo neustále říká, že pokračuje v reformě, ale přitom dělají pouze dílčí projekty, mezi kterými není systémová propojovací linka,“ sdělila serveru iROZHLAS.cz Salomonová.

Upozorňuje také, že mezi chystanými projekty není ani zmínka o centrech duševního zdraví, která měla poskytovat výrazně odlišnou a kvalitnější péči, než co nabízí prostředí psychiatrických léčeben.

Vládní závazek

Do roku 2030 mělo podle vládního strategického plánu na území Česka fungovat sto center duševního zdraví. Jenže v květnu minulého roku ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že je „úplně irelevantní, jestli v roce 2030, 2035, 2028 bude 50, 80, 100 nebo 200 center duševního zdraví.“

A to i přesto, že v Národním akčním plánu 2020–2030, který schválila předchozí vláda Andreje Babiše (ANO), je uvedeno, že současných 30 center duševního zdraví slouží pouze jako „páteře budoucí sítě cca 100 center duševního zdraví“.

Těchto sto těchto center mělo obsluhovat minimálně 7500 pacientů a klientů. K jejich posílení se upsala i současná vláda.

„Aktivním přístupem k reformě psychiatrické péče zefektivníme a zmodernizujeme léčbu duševních onemocnění a snížíme jejich dopady na společnost, a to i pro dětské pacienty,“ stojí ve vládním prohlášení.

Pfeiffer i Salomonová se však shodují, že reforma péče o duševní zdraví se zastavila. „Není jasné, kdo má na co mandát a co z toho bude,“ tvrdí Pfeiffer. „Reforma, která měla zkvalitnit péči, se rozpadla na dílčí projekty, které ale netvoří smysluplný celek,“ uzavírá Salomová.

‚Nemáme mandát ani kapacitu‘

V únoru letošního roku sdělil ministr Válek v rozhovoru pro Deník.cz, že ve snaze o posílení psychiatrické péče „požádal odbornou psychiatrickou společnost, aby prošla všechna psychiatrická zařízení a pro každé navrhla odpovídající strategii.“

Jenže když server iROZHLAS.cz oslovil psychiatrickou společnost, zjistil, že není v kapacitách psychiatrické společnosti zařízení projít. Cílí pouze na psychiatrické nemocnice. 

„Jako psychiatrická společnost nemáme žádný mandát ani kapacitu navštívit všechna psychiatrická zařízení, jen ambulancí je kolem 900,“ sdělil mluvčí psychiatrické společnosti Jan Červenka.

„V rámci transformace psychiatrické péče spolupracujeme s ministerstvem zdravotnictví na metodickém vedení psychiatrických nemocnic, tedy dá se říct, že pro každé zařízení pomáháme navrhnout strategii,“ dodal.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme