„Pozorování evropského klimatu má dlouhou historii. Víme díky tomu, jak se změnilo,“ říká šéf klimatické služby Copernicus, která pozoruje změny klimatu z vesmíru.
„Měly by nám umožnit snížit dávku záření, snížit množství kontrastní látky, které pacientovi musíme aplikovat, a tím pádem by to mělo být pro pacienty bezpečnější,“ popisuje přednosta kliniky.
Genetické inženýrství není jen tématem sci-fi filmů. Dnes díky němu pěstujeme výživnější plodiny anebo léčíme závažné nemoci. Tento vývoj zásadně urychlil objev metody CRISPR/CAS.
„Jsou to polyestery přírodního původu, které mají velký potenciál nahradit plasty, které dneska vyrábíme z neobnovitelných zdrojů – z ropy, z uhlí,“ říká Pavel Dvořák, vedoucí výzkumné skupiny.
Nízkohlučný povrch rychleji stárne a průměrně po pěti letech je stejně hlučný jako běžný asfalt. „Z toho důvodu se dává jen do kritických míst,“ objasňuje specialista na hluk v dopravě Křivánek.
Ovocné sady v Lednici na Břeclavsku se mohou pyšnit největším meruňkovým genofondem ve střední Evropě. Právě zde vědci z Mendelovy univerzity šlechtí odrůdy, které by byly odolné a zároveň chutné.
Záchranná mise se odehrává například na přírodní památce Fládnitzské vřesoviště, o kterou se stará Správa národního parku Podyjí. Nepřítelem je v tomto případě akát.
Čtyřrozměrné modely tvrdých tkání? Dosud nevídané. Na Masarykově univerzitě už ale na jejich základě dělají první výzkumy. Co přesně to znamená? A co výzkum znamená pro lékařství?
Jaký les odolá horkému a suchému podnebí, které přináší změna klimatu? Mendelova univerzita na tuto otázku hledá odpověď ve svém Školním lesním podniku Křtiny.
Dávid Žigo se ve svém výzkumu zaměřil především na takzvanou běžeckou ekonomiku. Jak si může člověk při běhu zlepšit kondici a co se stane, když přežene trénink?
V Dolních Věstonicích na jižní Moravě je jedno z významných nalezišť skládek mamutích kostí. Na ty se zaměřil mezinárodní archeologický tým, který chce s jejich pomocí odhalit, jak žili lovci mamutů.
Prudké kopce způsobují zbytečné náklady. Vědci proto vyvinuli software, který dokáže určit tu nejlevnější trasu. „Jsme schopni odhadnout, kolik času zabere cesta a kolik paliva auto spotřebuje.“
Čeští vědci zkoumají hydrogely, které do sebe mají při dešti nasát vodu a pak ji uvolňovat. Zasadili i sazenice dubů, některé s hydrogely a jiné bez nich. Teď se vydali podívat, jak se stromkům daří.
Vysychavé toky nejsou dobře zmapované. Vědci z Masarykovy univerzity proto spoluvyvinuli aplikaci Dry Rivers. Tu si může stáhnout každý, kdo jim chce pomoci.
„Díky zvětšenému trojrozměrnému modelu jsem mohla vidět, kde jsou různé obliny nebo céva, které útvar zásobuje. Věděla jsem, kde přesně co bude,“ vykládá doktorka.
„Rostlina využívá dva druhy výživy. Jeden je parazitický a druhým je vlastní fotosyntéza. Je to zelená rostlina, která čerpá oxid uhličitý a přeměňuje ho na organické látky, “ říká botanik.
