Čisté spodní vody a zdravá půda. Čeští vědci vyvinuli levnější a šetrnější gelové hnojivo
Měla by být ekologičtější a levnější. Brněnští vědci testují nový typ gelových biohnojiv. Běžná anorganická hnojiva podle expertů často škodí okolí a můžou kontaminovat i podzemní vody. Hnojiva vědců z Vysokého učení technického v Brně se ale v půdě rozpouští postupně a v menší koncentraci, takže by se do spodních vod dostat neměla. A i kdyby se dostala, nepřinesou nic škodlivého.
„Běžné hnojivo se v půdách často hromadí a to může v některých případech vést až k erozi,“ popisuje pro Český rozhlas Diana Černayová z Ústavu chemie, potravin a biotechnologií. Nové biologické hnojivo vědců z Fakulty chemické brněnského Vysokého učení technického je pro půdy ekologičtější.
Ekologická, levnější a s delší dobou účinku. Právě taková by měla být nová hnojiva brněnských vědců
Biohnojivo bude založené na bakteriích, které jsou obsaženy ve speciálním gelovém roztoku. „Doposud se podobné podpůrné roztoky lily přímo do půdy, tím ale bakterie ztrácely na efektivitě,“ pokračuje Černayová.
Gelotvorné činidlo, které výzkumní pracovníci pipetami přidávají k roztoku, vytvoří ochranný obal a prospěšné bakterie tak ochrání a zaručí dlouhodobý výsledek.
„To je ta největší výhoda naší nové technologie,“ vysvětluje Petr Sedláček z Ústavu fyzikální a spotřební chemie.
Aby bylo nové biohnojivo dobře skladovatelné, je nutné jej v dalším procesu výroby vysušit.
V praxi by se mohlo vysušené gelové hnojivo prodávat ve formě prášku či jakýchsi nudliček. Jak vysvětluje Martin Súkeník z Ústavu fyzikální a spotřební chemie zemědělec či zahrádkář ho pak jednoduše nasype k rostlině. Do okolí plodiny se pak bude pomalu vstřebávat potřebná látka, která ale nikterak chemicky nezatíží půdu v okolí.
‚Úroda poloviční a se škůdci.‘ Akce Podívej se do pole ukazuje, jak postřiky zlepšují výnosy v zemědělství
Číst článek
U běžných anorganických hnojiv je často problém, že pronikají do spodních vod, to u biologických hnojiv nehrozí, „Naše hnojiva se v půdě postupně rozpadají a produkty tohoto přírodního rozkladu nejsou nijak závadné, takže nevzniká nic, co by mohlo půdu zatěžovat,“ vysvětluje dále Petr Sedláček.
Postupným rozpadem se totiž zajistí pomalé rozpouštění roztoku a uvolňování bakterií k rostlinám. Přípravek je tedy nejen dlouhotrvající a šetrný, ale i ekonomický.
Gelová hnojiva nejsou na trhu novinkou, ta z brněnského Vysokého učení technického by ale měla být levnější. Gelotvorná složka, která se do přípravků přidává, je velmi drahá, podle vědců tvoří až pětinu celkových nákladů technologie výroby.
Vědci z VUT ale do roztoku používají bakterie, které si samy tento externí gelový polymer tvoří. Přeskakují tak nákladný krok v procesu výroby. Výzkum nových biohnojiv by měli vědci dokončit již příští rok, brzy tak mohou začít jednat s možnými výrobci.
