Stovky minimozečků v Petriho miskách. Vědci z Brna na nich sledují vývoj Alzheimerovy choroby
Vědci z Masarykovy univerzity si v Petriho miskách vypěstovali stovky mozečků velkých jako semínka jablek. Pochází z kmenových buněk pacientů trpících Alzheimerovou chorobou. A právě její vývoj výzkumníci na minimozečcích sledují. Zaměřili se na její vzácnou, ale velmi zákeřnou formu postihující i třicátníky. Experti zjistili, že nemoc vzniká mnohem dříve, než lékaři dosud předpokládali.
Dáša Bohačiaková z lékařské fakulty Masarykovy univerzity otevírá inkubátor a vytahuje z něj Petriho misku. Jsou v ní kultivované takzvané minimozečky z kmenových buněk, velké jsou asi půl centimetru. „Je to speciální typ buněk, který můžeme přetvořit v jakýkoliv typ buněk chceme,“ říká Bohačiaková.
„Pacientům jsme vzali deset mililitrů krve a bílé krvinky jsme přetvořili v kmenové buňky, které můžeme množit a vyrobit z nich libovolný počet minimozečků,“ popisuje Bohačiaková dále. Právě minimozečky používají odborníci z Masarykovy univerzity k výzkumu Alzheimerovy choroby.
Bohačiaková vypěstované mozečky nakrájí na menší vzorky a vloží je pod mikroskop, kde pozoruje červené shluky teček. Právě červenou barvou je obarvený protein, který u pacientů s Alzheimerovou chorobou vytváří shluky. Čím více shluků, tím je pacient nemocnější.
Lékaři se dlouho domnívali, že by tyto shluky mohly být příčinou degradace mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou. Jejich odstranění ale stav pacientů nezlepšilo. Proto se vědci z Masarykovy univerzity rozhodli na takovýchto minimozečcích sledovat nemoc od samého začátku vývoje mozku. A zaměřili se na takzvanou familiární formu, kterou trpí pět až deset procent všech pacientů s Alzheimerovou chorobou.
„Tito pacientu mají už Alzheimera ve svém genomu a je jasné, že ho dostanou velmi brzo a velmi závažnou formu. Klidně i ve 30 nebo 40 letech,“ popisuje Tereza Váňová z Masarykovy univerzity.
Dřívější projevy
Mozek samotných pacientů lékaři můžou sledovat až poté, co se jejich nemoc začne projevovat. Příčiny tak nezjistí. Proto si vytvořili tyto minimozečky. „Všimli jsme si, že organoidy, které mají toho familiárního Alzheimera, se už od začátku vyvíjejí jinak,“ dodává Váňová.
Británie jako první na světě schválila lék na úpravu DNA, bude léčit pacienty s krevním onemocněním
Číst článek
To vědci nečekali. Zjistili totiž, že nemoc začíná mnohem dřív, než si mysleli a už na buňkách starých několik měsíců jsou vidět první známky Alzheimerovy choroby. „Vidíme, že neurony předčasně zestárly a v minimozečku se tvoří méně nových,“ ukazuje na snímku Váňová.
Na rozdíl od kontrolních, zdravých, minimozečků se u těch nemocných neobnovují buňky normální rychlostí a mozek tak stárne.
Plaky, které jsou vidět pod mikroskopem, podle vědců nejsou příčinou, ale spíše postupně se objevujícím projevem nemoci. Na vině je dle Dáši Bohačiakové genetika. Většinovému, takzvanému sporadickému typu Alzheimerovy choroby, se pravděpodobně dá vyhnout nebo ho oddálit životním stylem a mentální aktivitou.
„Familiární forma je daná a je jen otázkou času, kdy se projeví,“ připomíná Bohačiaková. Vědci z Masarykovy univerzity ale budou zkoumat různé formy Alzheimerovy choroby dál. A zaměří se mimo jiné na to, jak jejich nemocné minimozečky reagují na možná léčiva.
