Boj s dezinformacemi na Tchaj-wanu v čínském stínu. ‚Využívají strachu z války,‘ vnímá ověřovatelka
Rýma, zemětřesení, nedůvěryhodnost vlády i americká biolaboratoř. Výběr z dezinformací, se kterými se musí vypořádat Tchaj-wanci. „Po propuknutí rusko-ukrajinské války kolovala po internetu spousta obrázků, které měly ukázat, jak lidé trpí. Sdělení bylo jasné: neměli bychom válčit s Čínou, jinak budeme trpět jako lidé na Ukrajině,“ přibližuje fact-checkerka Hui-An Ho v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Jak se pracuje pod čínským dohledem?
Jsme fact-checkeři a hodně se zaměřujeme na obsah, který se ve veřejném prostoru šíří. Je pro nás těžké říct, že nějaká dezinformace pochází z Číny, odkudkoliv ze zahraničí, nebo prostě zevnitř Tchaj-wanu. Je někdy těžké také přesně určit, jestli bojujeme proti dezinformaci, misinformaci a někdy si nejsme jistí, kdo ji skutečně vyrobil.
Hui-An Ho
Pracuje v neziskové organizaci Taiwan FactCheck Center (TFC), která řídí a koordinuje projekty s mezinárodními organizacemi. Je také editorkou anglického zpravodaje s názvem TFC Disinfo Detector, jehož cílem je informovat globální komunity o nejnovějších dezinformačních trendech a pozorováních na Tchaj-wanu. Před nástupem do TFC v roce 2019 působila sedm let jako novinářka a čínská korespondentka tchajwanského deníku Economic Daily News.
Ptám se na to i s ohledem na bezprostřední nebezpečí, kterému Tchaj-wan čelí v podobě čínské hrozby. Zajímá mě, jestli pociťujete nějaký čínský vliv na každodenní život?
Bylo to cítit zejména před prezidentskými volbami (které na Tchaj-wanu proběhly v lednu – pozn. red.). Ve společnosti se šířil určitý druh strachu, který podněcoval obavy z války.
Na konci minulého roku jsme publikovali výzkumný článek, ve kterém jsme ověřovali informace, co se v tu dobu šířily. Můžu jmenovat sedm hlavních dezinformačních narativů, které se soustředily právě na zmíněný strach. Zjistili jsme, že tvůrci dezinformací se snaží jakoby vykreslit obraz, ve kterém staví do kontrastu silnou čínskou armádu a rádoby slabý tchajwanský protějšek.
Spousta narážek se týkala také Spojených států nebo se odkazovala na vztah USA a Číny. Dezinformace vykreslovaly USA jako nespolehlivého spojence, který by mohl v případě nutnosti nechat Tchaj-wan napospas.
Dalším podobným tvrzením bylo, že například americký prezident Joe Biden má plán na zničení Tchaj-wanu nebo že USA budují biolaboratoř pro výzkum nějakého druhu zbraně zaměřené na čínskou DNA.
Nejoblíbenější dezinformace
Co se od prezidentských voleb změnilo? Nebo se šíří pořád podobné dezinformace?
Cítím, že dezinformace a zavádějící informace se šíří spolu s nějakou větší zpravodajskou událostí. Tak například během voleb se všechno točilo kolem nich. Nedávno zasáhlo Tchaj-wan silné zemětřesení, následně jsme viděli spoustu falešných informací o zemětřesení. Teď tedy už není tolik dezinformací kolem voleb, ale pořád něco o zemětřesení. On se ten šířený narativ opravdu živě posouvá.
Tchaj-wan zasáhlo nejsilnější zemětřesení za 25 let. ‚Cítila jsem pohyby budovy,‘ popisuje zpravodajka
Číst článek
Můžete uvést některá další témata, která se na Tchaj-wanu obvykle sdílejí?
Nejoblíbenější jsou dezinformace týkající se zdraví. Například o tom, jak se uzdravit, typicky jak se vyléčit z rýmy. Takové věci jsou nejoblíbenější. Lidé rádi sdílejí, protože jim záleží na ostatních, říkají si, že by to pro druhé mohlo být dobré, chtějí se podělit o zdánlivě užitečnou informaci. Problém je, že si je neověřují a pak šíří nepravdy.
Nic zásadního konkrétně o Číně se ve velkém nesdílí?
Čína je samozřejmě také docela velké téma. Ale ne tolik jako zdraví. Mnohem víc se šíří něco bližšího každodennímu životu lidí. Takové věci jsou nejpopulárnější.
Pocit nespravedlnosti
To mi přijde zajímavé. Vždycky když se s lidmi o Tchaj-wanu bavím, nebo o něm čtu ve zpravodajství, vždycky se to nějakým způsobem dotýká i Číny. Proto mě překvapuje, že třeba v kontextu dezinformací to není až tak velké téma…
Řekla bych, že Čína je na Tchaj-wanu určitě velké téma. Ale opravdu, co se týče dezinformací, těm dominují spíše jiná témata.
Nový prezident Tchaj-wanu je podle Číny potížista. Tenze s ostrovem už nemají kam růst, míní sinolog
Číst článek
Tak se zeptám ještě jinak: máte pocit, že se Čína snaží ovlivňovat tchaj-wanskou vládu? Podle toho, co sledujete, že se šíří za informace…
Jedním z cílů dezinformací je zasít nedůvěru, rozdělit společnost a vytvořit odstup lidí od vlády. Vytváří pocit, že pravda je jiná, než ji prezentují autority, tedy že by lidé neměli věřit volebnímu systému, protože není spravedlivý. Poukazují na spoustu volebních podvodů a podobných věcí. Což v něčím zájmu je, ale nedokážu říct, že by ty dezinformace pocházely z Číny, jak už jsem zmiňovala dříve.
Jaká je tedy odezva ze strany společnosti? Jsou dezinformace úspěšné?
Je těžké měřit dopad. Když si vezmu jako příklad ty prezidentské volby – vyhrál kandidát vládnoucí strany. Takže by se dalo říct, že ta dezinformační operace moc nezafungovala. Na druhou stranu ale vládnoucí strana prohrála volby do Kongresu. Je to trochu ošemetné.
‚Utrpení jako Ukrajinci‘
Když jsme u těch voleb a dopadů dezinformací na jejich výsledek… Za měsíc se konají volby do Evropského parlamentu a je to jen pár týdnů, co česká bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila ruskou vlivovou síť, jejímž cílem měly být mimo jiné právě eurovolby. Už jsem se vás ptala na čínský vliv, tak bych chtěla vědět, jestli vnímáte aktivity i ruské dezinformační scény?
Abych byla upřímná, já to ze strany Ruska až tak moc necítím. Ale my se spíš zaměřujeme na ověřování faktů, takže se zaměřujeme na samotný obsah. A někdy je pro nás opravdu obtížné zjistit, kdo ten obsah vytvořil, nebo kdo ho začal šířit. Nedokážu tedy říct, jestli je to věc z Číny nebo dokonce z Ruska.
Rusové platili evropské politiky. Chceme znát jména, musíme to brát vážně, zdůrazňuje europoslanec
Číst článek
Je pravdou, že některé narativy, které se na Tchaj-wanu začaly šířit, vytvořili Tchajwanci. Sdílela to místní menší média, influenceři na sociálních sítích, pak někteří politici a později se toho ale také ujali čínští aktéři nebo dokonce státní média, vládní úředníci a podobně. Tento vzorec pozorujeme od loňského roku.
Ze začátku našeho rozhovoru jste zmiňovala, že se před prezidentskými volbami objevovaly dezinformace, které vyvolávaly strach z války. Objevují se v této souvislosti i nějaké informace o ruské invazi na Ukrajině? Protože v Evropě je to velké téma…
Ano, to pozorujeme. A je to přesně v tom kontextu, že se někteří tvůrci dezinformací snaží šířit strach z války. Takže je zajímavé, že po propuknutí rusko-ukrajinské války kolovala po internetu spousta obrázků, které měly ukázat, jak lidé trpí válkou. A tyto druhy obrázků, když se sdílejí, doprovází je komentář, že to ukazuje, jak by to vypadalo, kdybychom vedli válku s Čínou. Že to bude mít takové následky. Sdělení je jasné: neměli bychom válčit s Čínou, jinak budeme trpět jako lidé na Ukrajině.
Řekla bych, že někteří dezinformátoři nebo informační manipulátoři se snaží využít těchto událostí, jako je rusko-ukrajinská válka nebo konflikt mezi Hamásem a Izraelem, aby na Tchaj-wanu rozsévali strach.
