Bakteriociny mohou být alternativou antibiotik. Na léky na jejich základě se bude čekat alespoň deset let
Bakteriociny jsou v podstatě zbraně, kterými mezi sebou bojují jednotlivé kmeny bakterií. Mohly by být alternativou k antibiotikům, které na mnohé nemoci přestávají účinkovat. Bakteriociny by navíc oproti antibiotikům neměly tak výrazné vedlejší účinky. Extrémně silné se zdají být ty z Antarktidy, na které se zaměřili biologové z Masarykovy univerzity. Podle těch by mohly být léky založené na bakteriocinech na trhu za deset až dvacet let.
Kateřina Snopková v biologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity vytahuje z kultivačního boxu několik Petriho misek. V jedné z nich jsou kultivované bakterie, ale je tam celkem šest políček, okolo kterých žádné bakterie nejsou.
Brněnští vědci zkoumají bakteriociny bakterií z Antarktidy. Mohly by být alternativou antibiotik
„Uprostřed každého políčka je antibiotický disk, který je napuštěný konkrétním antibiotikem. A právě to se projeví zónou inhibice. Tam žádné bakterie nerostou,“ popisuje Snopková.
V druhé Petriho misce je devět flíčků, které jsou podle Snopkové zdroji bakteriocinů. Ty budou vědci testovat.
Snopková k nim aplikuje bakterie, díky kterým uvidíme, jestli bakteriociny budou fungovat podobně jako antibiotika. „Je to jedna z možností, jak se vyrovnat s antibiotickou krizí. Následným krokem je přilití celé misky bakterií, kterou jsme izolovali od pacienta.“
Snopková vysvětluje, že vzorek je třeba zalít rozehřátým médiem. To má viskozitu podobnou medu.
Boj s antibiotickou rezistencí. Vědci objevili novou třídu léků, zabírají proti odolným bakteriím
Číst článek
Roztok s bakteriemi z pacienta se přidává k bakteriím. „Bude nám trvat 24 hodin, než nám ten vzorek od pacienta vyroste a my budeme moct odečíst výsledky,“ přibližuje celý proces.
V laboratoři je připravený starší vzorek, který vědci předchystali, aby mohli výsledky odečíst během návštěvy.
Z termostatu se vytahuje další Petriho miska, která vypadá velmi podobně té, ve které jsou antibiotika. Zde jsou namnožené bakterie, ale je tu pět čirých koleček. „Tam žádné bakterie nejsou, to právě způsobuje ten bakteriocin. Tam, kde ještě ten bakteriocin účinkuje, je zóna, kde žádné bakterie nerostou,“ popisuje Snopková.
Bakteriociny jsou proteiny, látky, které si některé bakterie vyrábí na obranu před jinými bakteriemi anebo na útok na ně. To dále popisuje David Šmajs, který také působí v Biologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
„Bakterie, které produkují bakteriociny, si tím zajišťují jakési prostředí, ve kterém mohou růst, a potlačují růst těch konkurenčních bakterií. Bakteriociny jsou namířeny specificky proti určitým bakteriím a jejich zásadní výhodou je to, že nezabíjejí ty bakterie s příznivým účinkem pro lidské zdraví,“ uvádí Šmajs.
Těžký boj s řetězci. Tradiční lékárna v Pardubicích přežívá jen díky odhodlání majitele
Číst článek
Pokud by člověk na nějaké bakteriální onemocnění užíval bakteriocin, například angínu, nebude mít vedlejší efekt jako třeba průjem, který by mohl mít při braní antibiotik.
„Tato výhoda je současně také nevýhodou používání bakteriocinu. To zejména v případě, kdy neznáme přesně tu bakterii, která způsobuje dané onemocnění. Potom nemůžeme přesně zacílit na konkrétní typ té bakterie a v tomto případě jsou vhodnější antibiotika,“ popisuje Šmajs.
Bakteriociny tedy podle vědců antibiotika nenahradí. Mohou ale pomoci s problémem, že antibiotika přestávají na stále více nemocí účinkovat. Podle Šmajse toho mohou dosáhnout tak, že „zvětší arzenál použitelných zbraní“. Možností vzájemné kombinace se dle něj výrazně sníží výskyt rezistentních bakterií.
Bakteriociny zkoumají vědci po celém světě. Brněnští biologové se ale zaměřili na bakteriociny bakterií z Antarktidy. Tam se musí vyrovnat s extrémními podmínkami a jsou proto velmi silné.
„Když jsme testovali proti multirezistentním kmenům třeba od pacientů s cystickou fibrózou, tak se nám potvrdilo, že i takové kmeny mohou být bakteriociny zabíjeny,“ dodává Snopková.
Brněnští vědci věří, že léky založené na bakteriocinech by mohly být na trhu za deset až dvacet let.
