Válek jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Začít by mohla během roku a půl
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v České republice. Začít by mohla během roku či roku a půl, řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. S nedostatkem některých antibiotik včetně penicilinu se Česká republika potýká několik měsíců.
„Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat (...), že se během roku, roku a půl se tady spustí výroba těchto léků,“ řekl Válek.
Jedná se podle něj s několika držiteli licencí a několika místy, kde je možné lék vyrábět. Podrobnosti sdělit nechtěl, nejdříve chce o případném úspěchu jednání informovat premiéra a vládu.
„Ministerstvo zdravotnictví a já osobně udělám maximum proto, abychom dostali výrobu penicilinu do České republiky,“ dodal.
Penicilin se v České republice vyráběl už od 40. let 20. století v Roztokách u Prahy a pražských Dolních Měcholupech, výroba ale byla postupně ukončena. V současné době antibiotika dodávají do České republiky firmy ze Slovenska, Slovinska, Rakouska nebo Německa.
Soběstačnost?
Zajištění výroby přímo v České republice považuje Válek za řešení jedné z příčin nedostupnosti léků.
„Bude to znamenat částečnou soběstačnost. Byť by byla částečná, to samozřejmě obrovsky pomůže. (...) Penicilin je obrovský problém, pokud chybí takto dlouhodobě,“ uvedla k tomu v Otázkách Václava Moravce poslankyně Iveta Štefanová (SPD).
Lékaři podle ní musí pak sahat k jiným širokospektrým antibiotikům, která zhoršují riziko vzniku odolných kmenů bakterií.
Zajištění plné soběstačnosti České republiky ani Evropy podle zástupců výrobců léčiv není reálné, v pátek o tom diskutovali na odborné konferenci Unie zaměstnavatelských svazů v Praze.
Novela zákona výpadky léků nevyřeší, říká farmaceut. Zpřísňuje kontroly a pokutování, namítá náměstek
Číst článek
V současnosti se podle Zdeňka Blahuty, výkonného ředitele Evropské federace lékárenských sítí a bývalého ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv, vyrábí mimo Evropu a Spojené státy dvě třetiny účinných látek a 40 procent hotových léků.
Výroba základních chemikálií, které jsou pro léčiva potřeba, není možná v Evropské unii ani z ekologických důvodů.
Další řešení je podle Válka usnadnění dovozu léků z jiných evropských zemí, ke kterému došlo loni v prosinci. Dovezeno bylo podle ministra od té doby už přes 150 tisíc balení.
Antibiotik v tabletách bylo loni v České republice spotřebováno podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv více než sedm milionů balení. Umožnit je podle Válka třeba také větší konkurenci firem vyrábějících stejný lék.
Lepší informování
Podle viceprezidenta České lékařské komory Zdeňka Mrozka by lékaři měli být o výpadcích léků lépe informovaní.
Dodávky penicilinu jsou rozkolísané už rok, ukazují data. Podívejte se, kterým lékům hrozí výpadky
Číst článek
„Já třeba nechápu, když máme elektronický recept, proč když předepisují pacientovi lék, který u nás není dostupný, proč mi to systém nenahlásí,“ řekl v debatě. Vhodné by podle něj bylo, aby se lékař mohl rovnou podívat, ve které lékárně tento lék je.
„Úplně ideální by bylo, kdybych ten lék mohl pacientovi v lékárně rovnou zarezervovat,“ dodal.
Systém spravuje Státní ústav pro kontrolu léčiv, který podle Válka dosud nepřistupoval k lékařům a jejich informování příliš vstřícně. Do čela Státního ústavu pro kontrolu léčiv nastoupila ve čtvrtek nová ředitelka Kateřina Podrazilová, vystřídala Irenu Storovou.
Dramaticky lépe podle něj musí spolupracovat s Českou lékárnickou komorou. Podle Válka má půlroční zkušební lhůtu na to, aby nastartovala potřebné změny. „Pokud se to nepodaří, bude vypsáno nové výběrové řízení,“ řekl ministr.
