V boji s nemocemi u brambor pomůže páternoster vědců z Olomouce. Rozpozná nákazy i jejich stadia
V Olomouci vyvinuli zvláštní stroj. Vypadá jako zmenšený výtah páternoster, ale místo lidí vozí brambory nakažené různými nemocemi. Ve svém nitru má mnoho objektivů a jednotlivé hlízy i natě snímá z různých úhlů. Z databáze fotek se pak umělá inteligence naučí rozpoznávat nejen konkrétní nemoci, ale i jejich stadia.
Páternoster na brambory. Přístroj, který dokáže monitorovat růst hlízek brambor. S Pavlem Klimešem stojíme ve vývojové laboratoři Catrin univerzity Palackého v Olomouci a před námi je dva metry vysoká a asi metr a půl dlouhá skříň.
Páternoster na brambory rozpozná přítomnost i stádium jejich nemocí, říkají vědci v magazínu Experiment
V útrobách páternosteru vidíme zvláštní soukolí, na kterém je uchyceno několik přihrádek, kam se vejde přes 900 brambor. Připravených je několik misek pro malé brambory, které vložíme do páternosteru a přístroj můžeme zapnout.
Soukolí se rozjelo a všechny přihrádky se začaly pohybovat nahoru a dolů jako v páternosteru. Není to ale samoúčelné, uprostřed je fotoaparát. „Tady je tunel, ve kterém se nachází 28 kamer ve čtyřech řadách. Každá řada fotí naše misky zboku, svrchu, nebo zespodu,“ vysvětluje výzkumný pracovník laboratoře Catrin Pavel Klimeš a ukazuje do útrob stroje.
V páternosteru je navíc možné nastavit klimatické podmínky. Přesnou teplotu, vlhkost anebo osvětlení. Vědci tak nasimulují prostředí třeba i konkrétního skladu a pak i týdny sledují, jak se v něm bude bramborám dařit.
Páternoster teď před námi vozí a fotí hlízy různých odrůd, které jsou nakažené mnoha nemocemi. „Naším zájmem je vyselektovat odrůdy, které budou odolnější vůči chorobám, které testujeme, ale zároveň by měl výzkum posloužit k testování přípravků, které by mohly účinně bojovat nebo oddalovat vývoj patogenů na hlízách,“ říká vedoucí výzkumné skupiny Pavel Spíchal.
Bramborově umělá inteligence
Snímky z páternosteru zpracuje umělá inteligence. Umožní vědcům vytvořit aplikaci na rozpoznávání nejen nemocí, ale i jejich stadia. „Umělá inteligence vytvoří jakýsi model, který bude schopen rozpoznávat jednotlivé patogeny a bude schopen předvídat, kdy je dobré vyskladnit odrůdy, aby nedošlo k zásadnímu rozvoji choroby, které se běžně vyskytují na každé slupce hlízy,“ popisuje Spíchal.
K vyšším výnosům při pěstování brambor můžou zemědělcům pomáhat drony. Odhalí suchá místa
Číst článek
Můžeme si představit zemědělce, který pomocí aplikace zjistí, že určitá brambora je něčím nakažená, ale je ještě docela v pořádku, zatímco jiná brambora je na tom špatně a je třeba ji vyhodit.
„Tuto aplikaci by měli používat hlavně zpracovatelé brambor, kteří ve svých skladech používají optické senzory, čili běžné kamery. Naše aplikace by měla být zapasovaná do rutinního provozu,“ doufá Spíchal. Páternoster využije i mezinárodní tým vědců v projektu PATAFEST. Jeho hlavním cílem je bojovat proti nemoci zebra chip, která ničí úrodu hlavně v Latinské Americe.
„Dochází k opravdu velkým ztrátám. Naši kolegové v Ekvádoru nám potvrdili, že mají napadeno asi 90 procent polí. Uvažuje se, že celosvětové ztráty se pohybují někde okolo vyšších stovek milionů dolarů,“ vysvětluje Michal Motyka z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií Catrin univerzity Palackého v Olomouci.
„V Ekvádoru to dopadlo tak, že si musí neinfekční hlízy dovážet z Peru, protože na území Ekvádoru nejsou schopni nalézt zdravé hlízy,“ doplňuje Motyka. V boji se zebra chipem, ale i dalšími nemocemi pomůže právě páternoster olomouckých vědců. Ti věří, že aplikaci na rozpoznání přítomnosti i stadia nemoci budou zpracovatelé brambor ve velkém používat za pět let.
