Církevní řády, biskupství nebo farnosti stále častěji využívají restituované objekty k podnikání a dalším investicím. Potvrzuje to Česká biskupská konference. Právě římskokatolická církev, kterou zastupuje, získala v majetkovém narovnání největší podíl, 80 procent. Církve se tím připravují i na odluku od státu, který je v roce 2030 přestane financovat.

Praha 8:46 22. února 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Vznikají tak nejen drobné podniky jako kavárny nebo pivovary, ale velké investiční projekty,“ říká Radiožurnálu generální sekretář Biskupské konference Stanislav Přibyl.

Komunisté jim pozemky zabavili, stát vrátil, soud znovu sebral. Vyšebrodští cisterciáci musí vrátit les

Číst článek

„Jsou tam určitě developerské projekty typu podílu na nějakém projektu. Biskupství královéhradecké se zapojilo do takového na projektu v Karlíně. Potom to budou určitě bytové domy, provozovny typu hotely, tady za Prahou je jeden hotel, který má Pražské arcibiskupství,“ dodává.

S objekty i pozemky si hospodaří každé biskupství podle svého.

V náhradách dostala katolická církev taky 130 tisíc hektarů lesů - na těch si ale hospodaří striktně sama. Naopak Českobratrská církev evangelická, která taky dostala v restitucích část lesních pozemků, na nich nehospodaří vůbec. Ve většině je prodala nebo pronajala.

Kateřina Součková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít