Guvernér ČNB Rusnok: Proinflační rizika jsou velmi silná. A zřejmě budou bohužel působit dlouho
Rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) o výrazném zvýšení úrokové sazby vyvolalo na české politické scéně protichůdné reakce. Zatímco opoziční politici pozitivně kvitují, že se centrální banka zachovala jako nezávislá instituce, podle premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) kroky České národní banky poškodí ekonomiku, která právě nabírá dech po pandemii koronaviru.
Šéfka státní kasy dokonce bankovní radu osočila z „přehození výhybky hospodářské politiky České republiky na kolej typickou pro rozvojové země“.
Výroky ministryně financí na adresu České národní banky jsou skandální, hodnotí ekonom Křeček
Tato slova ale ostře kritizuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček: „Považuji za nepřijatelné, aby někdo mluvil do mandátu České národní banky. Vyjádření ministryně Schillerové je naprosto skandální a obdivuji, jaké džentlmeny v bance máme, když jen mírně korigují tyto neuvěřitelné výroky.“
Podobné jednání si podle ekonoma nemůže dovolit ministryně financí ani premiér země: „Centrální banka plní svou roli. A to, že budeme zvyšovat úrokovou sazbu ještě hluboko pod normální úroveň, která je kolem tří procent, neznamená, že se posouváme někam k rozvojovým zemím.“
Také hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek se domnívá, že Česká národní banka rozhodla kvalifikovaně. „Nic jiného ani dělat nemohla, pokud si chtěla zachovat kredibilitu,“ tvrdí.
Reakce premiéra
Kroky bankovní rady vysvětluje guvernér centrální banky Jiří Rusnok: „Pokud se ekonomika vrací k víceméně normálnímu výkonu, není důvod držet sazby tak nízko. To by přispívalo spíš k růstu nerovnováhy. Navíc když k tomu přičteme ten mimořádný inflační výhled, který v takovém rozsahu donedávna nikdo neočekával, tak musíme reagovat.“
Reakce Andreje Babiše a Aleny Schillerová Rusnoka nepřekvapila. „Není to nic, co by se nedalo očekávat,“ konstatuje.
„Vláda je velký ekonomický hráč a samozřejmě musela intervenovat. Přidala k tomu ale celou řadu věcí, které s pandemií vlastně nesouvisely. A hlavně nemá žádný uspokojivý výhled na návrat k méně expanzivní fiskální politice. Proinflační rizika jsou tady velmi silná a bohužel vypadají, že budou působit delší dobu,“ varuje guvernér České národní banky.
Proti všem
S rozhodnutím České národní banky nicméně nesouhlasí také investor a bývalý šéf Komerční banky Radovan Vávra, který tvrdí, že Česká republika je v růstu úrokových sazeb osamocená, což je nežádoucí.
Babiš kritizuje rozhodnutí ČNB zvýšit úrokovou sazbu. Snaží se banku ovlivnit, říká opozice
Číst článek
„Rozhodli jsme se, že budeme jako pidizemička, otevřená pidiekonomička, ostrovem vysokých úrokových sazeb – česká koruna strašně posílí a přibrzdíme tuzemskou ekonomiku v situaci, kdy všechny ostatní ekonomiky světa hledají metody, jak křehký růst posílit,“ predikuje a přirovnává Českou republiku k zarputilému muži, který si razí cestu davem v opačném směru.
V širším kontextu ale i Vávra reakci České národní banky chápe jako gesto. „Prostě už práskli rukou do stolu a řekli: ‚Přátelé, takhle už to fakt nejde. Nemůžete se všichni tvářit, že tohle ubojujeme my jako centrální banka. Musíte si konečně přiznat, že se na tom podílíte také‘,“ uzavírá.
Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Renaty Kropáčkové.
