Ekonomka: Rozdíl v haléřích u základních potravin nemusí být nic špatného. Důležitý je přístup k datům
Velcí prodejci drží u základních potravin shodné ceny nebo je rozdíl jen pár haléřů. Vyplynulo to z informací reportérů Radiožurnálu a iROZHLAS.cz kteří sledovali ceny ve dvanácti krajských městech. Podle ekonomky Jany Matesové to nemusí být problém, ale může jít o strategii cenového následování. Otázkou ale je, jak vysoko velcí hráči cenu nasadí.
Shodné ceny u stejného zboží nebo rozdíl jen pár haléřů. To jsou výsledky několikaměsíčního sledování cen vybraných druhů potravin reportéry Radiožurnálu a iROZHLAS.cz v prodejnách sedmi největších obchodních řetězců. Co tomu říkáte?
Samo o sobě to nemusí znamenat vůbec nic špatného. To je strategie cenového následování. A u některých výrobků - typicky je to základní pečivo, rohlíky, chleba, učí se to v učebnicích mikroekonomie už sto let - je to, že všichni nasadí stejnou cenu, obvyklé. Na tom není nic špatného.
Konkurenční obchody, ale rozdíl maximálně pár haléřů. Co vyplynulo ze srovnání cen potravin?
Číst článek
Problém může být v tom, že to jsou velcí obchodníci a zpracovatelé, kdo si stejnou cenu nasadí a může být možná vyšší. Oni táhnou ceny. Zrovna u chleba jsme viděli v minulém roce, že táhnou ceny výš, zatímco malí obchodníci a zpracovatelé se na trhu vlastně moc neprosazují.
Jak se tomu bránit?
Důležitá je konkurence, vysoká míra konkurence hospodářské soutěže na trhu, která drží ceny výhodné jak pro zákazníky, tak i pro konkurenty, která zkrátka rozděluje výhodnost rovnoměrně po celém trhu.
Jednou z podmínek je, že všichni na trhu mají stejný přístup k informacím, zejména k informacím o cenách, za které se zboží nabízí. Ti, kdo dnes prodávají, ti evidentně informace mají. To ukazuje vaše šetření například v Plzni.
Měli by je ale mít i ti, kdo nakupují, ale také ti, kdo ještě ani nenakupují a chtěli by – potenciální zákazníci a také potenciální konkurenti. Vidíme, že u nás si zřejmě tyto informace nějakým způsobem, ať už jakkoliv, sdílejí velcí obchodníci nebo možná i velcí zpracovatelé, prostě ti velcí. Zákazníci to zjišťují jedině tak, že obíhají obchody, dívají se, kde jsou jaké ceny, protože mají sice cenové srovnávače pro slevové ceny, ale ne pro všechny ceny.
Informace o cenách všude, kde a za kolik lze co nakoupit, by měly být k dispozici i zákazníkům i akademickému sektoru, aby s nimi mohli pracovat. Z dobře provedených výzkumů a analýz vývoje cen u jednotlivých výrobců, v tomto případě u potravinářských zpracovatelů nebo prodejců, se dá zjistit velmi mnoho. Tyto informace by měly být k dispozici nejen mezi prodejci, ale všem veřejně.
Je to role státu?
Jsme ve 21. století, ekonomika nejenom u nás, ale ve všech vyspělých zemích v celém soukromém sektoru je na zpracování velkého množství dat postavená. To musí umožňovat nějakým způsobem i stát.
Za zvyšování cen může stát, antimonopolní úřad odmítá chápat účel své existence, říká ekonomka
Číst článek
Jak určit, co všechno je třeba sledovat?
Databáze cen kolik, za kolik a kde který obchodník zrovna dnes prodává základní potraviny – protože samozřejmě není možné sledovat úplně všechny, ale třeba tu třicítku základních – by měly být veřejně dostupné. Jestli to bude zajišťovat soukromník nebo stát, je jedno, když to bude dostupné.
V nich si lidé budou moci snadno zjistit, kde jsou jaké ceny...
Nicméně úplně největší výhoda není, že se spotřebitelé budou moct podívat, kam mají dneska jít koupit chleba, mléko, máslo, i když to samozřejmě taky je důležité, protože to bude také na ceny tlačit. Největší výhoda je, že tyto velké časové řady jednotlivých cen u jednotlivých prodejců nebo u zpracovatelů budou k dispozici analytikům, akademickému sektoru, těm, kdo umí zpracovat vysoce kvalitní analýzy takových dat, protože z takových dat se velmi mnoho ukáže.
Potraviny ze zahraničí jsou často levnější, stát ale aktivně omezuje a prodražuje dovoz, kritizuje Prouza
Číst článek
Jenom fakt, že by prodejci a zpracovatelé věděli, že tato data jsou k dispozici a analýzy z nich mohou dělat nejenom oni, ale i vědci, kvalitní datoví analytici, tak to by je samo tlačilo k sebekontrole, protože nakonec z toho velkého množství dat se opravdu každé případné nekalé jednání ukáže.
Které prodejce by bylo dobré sledovat?
Určitě ne každého, ne každou večerku. Jenom ty největší hráče na trhu. Samozřejmě i u zpracovatelů jen ty největší hráče.
Objevují se argumenty, že v databázích nebude zohledněna kvalita výrobku, která může být různá. Za prvé to ve velkých řadách nehraje roli, když je dat hodně. Za druhé s tímto si samozřejmě svět umí poradit, existuje celá statistika národních účtů, srovnávání cenových indexů za všechny možné země světa, na to existuje metodologie. To už je všechno zvládnuté.
Antimonopolní úřad má řešit komplexnější kauzy, říká Neruda. Ničemu se nevyhýbáme, brání se Mlsna
Číst článek
Z průzkumu také vyplynulo, že k prodejci avizovanému zdražení potravin od Nového roku zatím nedošlo.
Je nepochybné, že v České republice u cen základního potravinářského zboží v posledních měsících roku 2023 byl velký veřejný tlak. Ten působil na sebekontrolu prodávajících a vedlo to k poklesu některých cen. Je to dobře a taková veřejná, mediální pozornost věnovaná vývoji cen základních potravin je důležitá.
Jak jsou na tom ceny potravin v Česku v porovnání se zahraničím?
Ceny potravin jsou u nás pořád mírně pod průměrem Evropské unie. Jenže my jsme v roce ještě 2019 byli podstatně hlouběji pod tímto průměrem, z čehož vyplývá, že u nás rostly ceny základních potravin rychleji než v průměru EU, a to zejména v roce 2022 a po část roku 2023.
Teď v poslední době, hlavně v prosinci, ale i v některých jiných měsících podzimu 2023 u nás některé ceny potravin i klesaly. To je zejména případ mléka. Klesaly i rychleji než EU, zatímco tam zase ke konci roku začaly ceny potravin trošku růst.
