Evropská komise představila nařízení o klimatické neutralitě. ‚Kapitulace,' reagovala Thunbergová
Evropská komise přišla ve středu s návrhem takzvaného klimatického zákona, podle něhož bude Evropská unie muset do poloviny století vyvážit všechny emise skleníkových plynů ekologickými opatřeními. Nová regulace má být základním pilířem Zelené dohody pro Evropu, tedy dlouhodobé strategie přechodu k ekologicky šetrnému způsobu života, kterou chce prosadit předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Klimatický zákon převádí náš politický závazek do práva a my se jím nevratně vydáváme na cestu k udržitelnější budoucnosti... Udává směr naší strategii zeleného růstu a zaručuje, že přechod bude postupný a spravedlivý,“ řekla von der Leyenová.
Škrty v dotacích do zemědělství? Bitva o rozpočet EU začíná, Michel bude vyjednávat s premiéry
Číst článek
Klimatická odpovědnost je podle ní především závazkem vůči mladé generaci, kterou na jednání komise reprezentovala švédská aktivistka Greta Thunbergová, kterou komisaři pozvali jako zvláštního hosta.
Tvář celosvětového protestního hnutí však označila návrh za „kapitulaci“, protože zatím nestanovuje přísnější cíle pro nejbližší roky. „Nepotřebujeme jen závazky pro roky 2030 nebo 2050. Nejvíce ze všeho je potřebujeme pro rok 2020 a každý další měsíc a rok,“ uvedla v otevřeném dopise komisi.
‚Zelená‘ ekonomika
K dosažení takzvané klimatické neutrality do roku 2050 se na prosincovém summitu přihlásili prezidenti a premiéři všech unijních států vyjma Polska. Norma připravená komisí počítá s nulovými emisemi pro celou EU, takže by teoreticky zplodiny zemí, které své hospodářství přizpůsobí pomaleji, mohly vyvážit státy s rychlejším přechodem k „zelené“ ekonomice.
Konkrétní cíle pro rok 2030 hodlá podle návrhu komise zveřejnit do září, neboť chce nejprve vyčíslit přesný ekonomický dopad opatření spojených se zpřísněním závazků.
Samotné nařízení ale nepočítá s okamžitým zpřísněním limitů k roku 2030, po němž volají některé země, Evropský parlament či klimatičtí aktivisté. Dává však unijní exekutivě možnost v budoucnu rozhodovat o úpravách krátkodobých klimatických cílů EU bez přímého souhlasu členských států či europarlamentu, což patrně narazí na odpor části zemí.
