Smír v zájmu vlastní prosperity? ‚Čína kapitalistický Hongkong potřebuje,‘ říká expert
I když je hongkongská ekonomika v porovnání s tou čínskou marginální, pro Čínu má podle expertů velký význam. Udržení hongkongského kapitalistického systému je pro pevninskou Čínu zásadní a nese s sebou i závazek dodržování zákonů, jak uvádí analytik Tchien-lej Chuang. Reakce Číny na současnou krizi podle The Economist ukáže, kam se bude ubírat budoucnost významného asijského finančního centra.
Od opětovného připojení k pevninské Číně na konci 90. let minulého století Hongkong pro Peking představuje centrum ekonomických zájmů.
„Význam Hongkongu je pro čínskou ekonomiku ke své velikosti neúměrný. Čínští lídři si uvědomují, že v zájmu vlastní prosperity Čína kapitalistický Hongkong potřebuje,“ popisuje ekonomický analytik Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku Tchien-lej Chuang.
S páskou přes oko: Hongkong ruší lety, Peking v souvislosti s protesty mluví o terorismu
Číst článek
Díky rychlému ekonomickému růstu Čína není na Hongkongu tak závislá, jako tomu bylo v minulosti. V roce 1997 se hongkongská ekonomika rovnala zhruba jedné pětině té čínské, dnes dosahuje asi tří procent. Význam navíc ztratil i hongkongský přístav, který není pro převážení zboží do pevninské Číny nadále potřeba.
Zatímco se hongkongská ekonomika za poslední dvě dekády proměnila jen minimálně, z Šen-čenu ležícího na jihovýchodě Číny se stalo centrum technologických gigantů, jako je Huawei, Tencent nebo ZTE, popisuje The Economist.
Hongkong ale přesto pro čínskou ekonomiku zůstává důležitější, než se může na první pohled zdát. „Paradoxem je, že čím autokratičtější je pevninská Čína, tím víc Hongkong ekonomicky potřebuje,“ stojí v článku.
Odbočka přes Hongkong
Kdyby Čína reformovala svůj ekonomický a právní systém, Hongkong by se možná opravdu proměnil v irelevantního hráče. To se ale nestalo, upozorňuje The Economist. Hongkong dlouhodobě platí za bránu pro firmy z pevninské Číny, které chtějí dosáhnout na mezinárodní kapitál, a zároveň bránou pro zahraniční firmy, které chtějí investovat v Číně.
Čínská ekonomika je nejpomalejší za 27 let. Přispěla k tomu i obchodní válka se Spojenými státy
Číst článek
Zvláštní administrativní oblast má totiž jedinečné ekonomické postavení, které jí umožňuje bezproblémový přístup na světové trhy. Mezi výhody The Economist řadí například vyšší rating, snadnější bezhotovostní vyúčtování pohledávek v amerických dolarech, to, že je nezávislým členem Světové obchodní organizace, nebo fakt, že má jednu z největších burz cenných papírů na světě. V roce 2018 měla právě hongkongská burza největší výnos ze všech – 35,4 miliardy amerických dolarů.
Skrze Hongkong jde také většina čínských přímých zahraničních investic. A ačkoliv množství nadnárodních peněz proudících z pevninské Číny a do ní stoupá, většina firem přesto dává podle magazínu přednost razítku z Hongkongu. Počet nadnárodních společností se sídlem v Hongkongu od roku 1997 stoupl o dvě třetiny.
„Pevninské společnosti využívají odbočky investic přes Hongkong kvůli příznivému regulačnímu prostředí i dostupnosti profesionálních služeb,“ popisuje Chuang v analýze.
Ekonomické tsunami
Řešení nepokojů v Hongkongu tak bude mít dopad nejen na tamní obyvatele. Některé nadnárodní firmy už nyní zvažují o tom, že svá regionální sídla přestěhují do Singapuru. Protesty navíc už teď mají dopad na hongkongskou ekonomiku.
Na začátku srpna to potvrdila správkyně Hongkongu Carrie Lamová. Společnosti v asijském finančním centru podle jejích slov mají „velké obavy“ z ekonomických následků protestů, které začaly v červnu a čím dál tím častěji končí násilím.
Hongkongská krize
Bývalá britská kolonie Hongkong se v posledních měsících potýká s největší politickou krizí za několik desítek let. To, co začalo jako protest proti zákonu o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny, postupně přerostlo v požadavek na větší demokratičnost politického systému a na odstoupení správkyně Hongkongu Carrie Lamové.
„Máme za sebou dva měsíce politických sporů a ekonomický pokles přichází velmi rychle,“ řekla Lamová, kterou citovala agentura Reuters. „Někteří lidé to popsali jako tsunami. Ekonomické zotavení potrvá hodně dlouhou dobu,“ dodala.
Podle The Economist Čína situaci v Hongkongu bedlivě sleduje. „Nemůže to brát na lehkou váhu, ví, kolik je ekonomicky v sázce a jak moc jsou na Hongkongu závislé největší čínské firmy,“ uvádí autor v článku s tím, že Peking si zároveň dobře uvědomuje, jaká rizika situace představuje pro vládu komunistické strany.
Důležitou roli však nehraje jen Čína, ale také mezinárodní komunita a její reakce na situaci v Hongkongu. „Peking musí pochopit, že udržení hongkongského kapitalistického systému, který je odlišný od zbytku Číny, je v jeho vlastním zájmu. To s sebou nese dodržování kapitalismu volného trhu a především neochvějný závazek k respektování zákonů, což by se nemělo považovat za samozřejmost,“ uzavírá analytik Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku Chuang.
