Jsme nejprůmyslovější v Evropě a teď bychom na to mohli doplatit, připouští ekonom Miroslav Singer

Poslanecká sněmovna v úterý pustila do druhého čtení návrh dalšího nevýšení letošního schodku státního rozpočtu. Aktuálně chce vláda zvýšit deficit na 500 miliard korun. Je to v tuhle chvíli na místě? „Chápu opatření, která maximálně uvolňují fiskální i měnovou politiku. Náraz, který jsme zažili, si takové kroky vyžaduje a naše ekonomika si to může dovolit,“ vysvětluje bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

Čeští poslanci už týden debatují o tom, zda je nutné navýšit deficit státního rozpočtu o dalších 200 miliard. Podle ekonoma Singera je to velmi podstatné rozhodnutí. „Myslím, že k tomu načasování a snaze ministryně financí dostat na rozpočet štempl vede to, že přichází léto a parlamentní prázdniny, čemuž rozumím,“ říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jediná jistota je to, že takový propad jsme od počátku transformace nezažili, myslí si bývalý guvernér ČNB Singer

Podle vládního návrhu by se měl z původně navrhovaných 300 miliard deficit státního rozpočtu dostat až na 500 miliard. Podle ekonomů ale propady příjmů zatím tak vysoké nejsou. „Škody v ekonomice v řádu stovek miliard s jistotou budou. Vidíme propady průmyslu o třetinu, které jsou bezprecedentní. Bude to znít blbě, ale opravdu bych se nebál, že ekonomika nebude trpět,“ tvrdí bývalý guvernér ČNB.

Odhady toho, jak moc se ekonomika tento rok propadne, se pohybují mezi 7 a 8 procenty. Podle Singera ale takovou věc moc dobře odhadnout nejde. „Je to nejistá doba. Myslím, že fakt, že je deficit státního rozpočtu zaokrouhlen na stovky miliard, vyjadřuje míru nejistoty, protože nevíme, co přijde.“

Bude podle něj záležet i na tom, jak se z koronavirové krize bude dostávat celý svět. „Když se podívám na jiné krizové situace z minulosti, tak po roce 2008 si Spojené státy americké střihly deficit až skoro 13 procent a to byla trochu lehčí situace než tato,“ popisuje.

Potíže automobilového průmyslu

Singer minulý týden napsal do Lidových novin článek, ve kterém mimo jiné zmiňuje, že efekty koronaviru a krize jen velmi těžko změní relativní výhody české ekonomiky. „Jsme nejprůmyslovější země Evropy a to se nezmění. Myslím si, že to odráží nějakou tradici, která tady vždy byla a to se těžko změní. Koronavirus nezrušil fabriky ani to, co umíme,“ vysvětluje.

Česká ekonomika stojí hlavně na automobilovém průmyslu. Ten měl ale problémy už před koronavirovou krizí, například v důsledku tlaku na snižování emisí. „Zdá se mi, že jsme v Evropě automobilový průmysl hodně přetížili a teď bychom na to mohli doplatit,“ říká.

„Špičková evropská auta jsou stále předmětem prestiže na většině světových trhů. Pokud budeme automobilový průmysl tlačit někam, kam zbytek světa nepůjde, tak erodujeme konkurenční výhodu,“ tvrdí Singer.

Tomáš Pancíř, vla Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme