NERV se zaměří na prorůstová opatření a konkurenceschopnost
Konkurenceschopnost a růst české ekonomiky. To budou základní témata, na která se v příštím roce zaměří Národní ekonomická rada vlády. Podle výroční zprávy, kterou dnes představil premiér Petr Nečas společně s členy NERV, se veřejné finance stabilizují mnohem rychleji, než se původně čekalo. Proto se teď stává klíčovou otázka ekonomického růstu a jeho podpory.
Na prorůstových opatřeních budou ekonomičtí poradci vlády, jak uvedl premiér Petr Nečas, pracovat už letos. V plné práci je i tým, který hledá cestu, jak v roce 2014 ušetřit 12 miliard korun a o rok později 25 miliard.
„Pro oblast prorůstové agendy vzniká kompletně nová pracovní, kde zasedá pět členů NERV, pět náměstků ministrů a také pět zástupců zaměstnavatelů. Obě pracovní skupiny by měly být s prací hotovy do jednoho měsíce, poté budeme samozřejmě prezentovat výstupy,“ přiblížil premiér.
NERV se bude zabývat prorůstovými opatřeními i škrty. O tématu jsme na Rádiu Česko mluvili s jedním z členů NERV, ekonomem společnosti Partners Pavlem Kohoutem
Podle Nečase zapracuje vláda do svých kroků až 80 procent návrhů, které vzejdou z jednání NERV. Stalo se to už při přípravě důchodové reformy, rozpočtové politiky nebo protikorupční strategie.
„Klíčové vládní dokumenty včetně konsolidační strategie, včetně té teze, že se nelze zadlužovat, abychom obnovili růst, abychom lépe spláceli dluhy. To je přesně politika vlády pod mým vedením,“ uvedl.
„Myslím si, že míra inspirace názory NERV je skutečně velmi silná a je tam přímý vliv a přímá souvislost mezi konkrétními klíčovými strategickými dokumenty a politikami vlády pod mým vedením a názory NERV, dodal Nečas.
Jeden z členů NERV, ekonom společnosti Partners Pavel Kohout, na Rádiu Česko upozornil, že ho překvapilo, že Petr Nečas tvrdí, že vláda používá 80 procent doporučení NERV.
„Protože například penzijní reforma vůbec nevychází z doporučení NERV, ten navrhoval něco úplně jiného. Nejde ale ani tak o to, kolik procent návrhu bylo používáno, ale aby to byly ty nejdůležitější,“ zdůraznil.
V této souvislosti připomněl projekt NERV, který byl založený na tom, že se ČR stane centrem alternativních fondů. „Že se z ČR stane tak trochu druhé Lucembursko v oblasti správy majetku, což bylo naprosto reálné, ale zatím to nevypadá, že by se to jakkoli pohnulo, protože to bylo pohřbeno ministerstvem financí,“ uvedl.
Premiér prohlásil, že skupina z NERV má měsíc na to, vymyslet, kde v roce 2014 ušetřit 12 miliard korun a o rok později 25 miliard a také jak zajistit růst české ekonomiky. „To už je dávno vymyšleno, stačí ušetřit na veřejných zakázkách, aby se tam netunelovalo. A je pak ušetřeno ještě víc než 24 miliard ročně,“ reagoval Kohout.
Schwarz podpořil zákon o narovnání vztahu s církvemi
K poměrně překvapivým závěrům NERV zřejmě patřil propočet jednoho z členů Jiřího Schwarze, který spočítal, že majetkové vyrovnání s církvemi by mohlo výrazně přispět k růstu české ekonomiky.
„Církevní narovnání spojené s navrácením církevního majetku, vzhledem ke stavu a struktuře toho majetku vyžadujícího velké investice, bude velmi významný prorůstový faktor pro českou ekonomiku,“ přiblížil.
Propočet Jiřího Swarze ale není oficiální doporučení Národní ekonomické rady vlády. „Při podrobných propočtech se ukazuje, že církevní vyrovnání bude velmi pozitivní pro veřejné rozpočty a především pro státní rozpočet v dlouhodobém měřítku,“ zdůraznil.
Jiří Schwarz ještě doplnil, že čistý výnos návrhu pro státní rozpočet bude v příštích padesáti letech 28 miliard korun.
Pavel Kohout nicméně upozornil, že tyto propočty nechápe. „Když ani neexistuje pořádný seznam církevního majetku, který má být restituován, jak je možné cokoli vypočítat?“ uvedl. Odhady podle něj nejsou realistické.
