Řecko nedokáže plnit své závazky. Další půjčky jsou ohroženy

Řecko zřejmě letos nezvládne seškrtat deficit rozpočtu tak výrazně, jak slibovalo těm, kdo mu pomáhají. Agentura Reuters zjistila, že by to Aténám mohlo zkomplikovat přístup k další části 110miliardové stabilizační půjčky. Informační zdroje Reuters tvrdí, že schodek řeckého rozpočtu nakonec dosáhne přinejmenším 8,6 procenta a bude tak nejméně o procento vyšší, než slibovala vláda.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Euro

Euro | Foto: Emanuel Macoun

Zástupci eurozóny a Mezinárodního měnového fondu mají podle informací Reuters pocit, že řecké reformy nejsou dost razantní. Podle Atén je to ale kvůli tomu, že úspory brzdí ekonomiku.

Přehrát

00:00 / 00:00

O problémech Řecka mluvil na Rádiu Česko ekonom ČSOB Martin Kupka

„Rozdělení odpovědnosti za horší, než slibované výsledky je i námětem současných diskuzí mezi řeckou stranou a zástupci mezinárodních institucí. Bude to hrát rozhodující roli i při tom, jak budou Řecku dávány další peníze. Recese je nepochybně hlubší a nemůžeme říct, že by se Řecko nepokoušelo o žádné ozdravné kroky. Musíme si uvědomit, že červnový pokles maloobchodních prodejů převyšoval 10 procent, nezaměstnanost se vyšplhala postupně až na 17 procent. Proces tedy bolestný je,“ říká ekonom ČSOB Martin Kupka.

„Na druhou stranu je pravda i to, že ne všechna opatření, která Řecko slíbilo přijmout v červnu, jako součást střednědobého plánu na ozdravení rozpočtu byla už implementována. I opatření, která už implementována byla, nejsou pro rozpočet do té míry přínosná, jak se očekávalo. Například zlepšení výběru daní,“ pokračuje Kupka.

Nedostatečná privatizace

Řecko odhaduje, že letos jeho ekonomika propadne o 4,5 procenta, možná i přes 5 procent HDP. Evropa a MMF čekaly 3,9 procenta. Podle zdroje Reuters Řecko také nedokáže zprivatizovat do konce měsíce majetek za 1,7 miliardy eur, což bylo další z dohodnutých opatření. Neschopnost dodržet cílený deficit a výnosy z privatizace zvyšují pochyby o schopnosti Řeků zvládnout své problémy.

„Zatím privatizovali asi čtvrtinu. Pokud ale Řekové ukážou, že měli vůli, snažili se, ale chyběla poptávka umožňující realizovat privatizaci za nějaké rozumné ceny, Evropa by to asi uznala,“ vysvětluje Kupka.

K tomu přibyla čtvrteční překvapivá rezignace šéfa parlamentní komise dohlížející na udržitelnost rozpočtu.

„Myslím si, že rezignoval zejména v důsledku kritiky ze strany řeckého ministra financí, který komisi vyčetl výrok o tom, že dynamika řeckého dluhu se vymyká kontrole. Jde tedy o vnitrořecký problém,“ uvádí ekonom.

Agentura Moody's nyní mluví o tom, že se Evropa a MMF rozhodnou Řecku další část půjčky nedat nebo její předání odložit.

„Tato nepříjemná situace by mohla nakonec vést k tomu, že by Řecko nebylo schopno dostát svým závazkům a zkrachovalo by. To by potom vyvolalo další kroky. Nebyl by to ale nevyhnutelně rozpad eurozóny,“ dodává ekonom ČSOB Martin Kupka.

Roman Chlupatý, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme