Přeji si pořád dělat něco nového, i když je to třeba blbější, přiznává režisér Hřebejk
Na filmovém festivalu v Bílovicích si Lucie Výborná povídala s režisérem kultovních filmů Janem Hřebejkem. Baví ho spolupráce s Petrem Jarchovským, připravil slovenský seriál Vítěz a pracovně se dotkl i tématu mafie. „Máme několik filmových projektů, ale přiznám se, že mi ohromně vyhovuje práce pro televizi, protože výrobou se to už neliší,“ vypráví režisér. Na čem nyní pracuje?
Říkala jsem si, že kdybys už nenatočil nic jiného než Pupendo, Pelíšky, Musíme si pomáhat a Kawasakiho růži, už navždycky ti patří můj dík za to, co jsi udělal. A říkala jsem si, jak se režisér od začátku může posouvat? Protože věřím, že to, co tě zajímalo před 20 lety, už tě tolik nezajímá. Jak vypadá profesní posun režiséra?
Všechny filmy, které jsi jmenovala, jsou spojené s Petrem Jarchovským, mým kamarádem od gymnázia, od čtrnácti let. Takže se trošku vyvíjím s ním. Anebo to jde společně z kopce, to nevím.
Pupendo byl první český film, kdy výroba stála méně než reklama na film, říká Jan Hřebejk
Každý člověk, který v životě vytvoří něco, co vzbudí zájem nebo úspěch jako ty první filmy, se dostane do paradoxní situace. Určitá část publika čeká, že takhle to bude furt. A někteří producenti věří tomu, že natočíme film, který bude mít úspěch jako Pelíšky nebo Pupendo.
A zároveň druhá část publika, to jsou většinou lidé, které osobně znáte a kterých si vážíte, ti od vás naopak čekají něco nového, něco jiného, a nechtějí, abyste se opakovali. A to je to, co řeším. Nejenom aby laťka nespadla úplně na zem, ale spíš myslím na tu druhou skupinu, protože pro zachování sebeúcty je to důležitější.
Byl bych šťastný, kdyby Petr Jarchovský zase napsal Pelíšky, zase by se nám povedlo, aby to mělo ohlas. Ale zároveň si přeji, abychom furt dělali něco nového, i když je to třeba blbější.
S Petrem Jarchovským jste rok připravovali seriál o bílé mafii podle knih Radka Kedroně, kde figuruje David Rath nebo Vladimír Dbalý, bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce. A teď, s tím co se stalo v IKEM, jsem si říkala, že je škoda, že jste nemohli scénář realizovat. To se stalo proč?
Je problém zpracovávat, a přesně nevím, kudy vede hranice, hranou kinematografií látky, které jsou dokumentární, kde vystupují skutečné postavy, když to není adorantská věc. Ale i u nich vím, že když jsem se ptal Davida Ondříčka na některé aspekty scénáře o Zátopkovi, říkal mi, že nechtěli jít proti paní Daně.
Sněžím! a Operace Rath. Hřebejk chce natočit film nebo seriál o kauzách Ratha a Dbalého
Číst článek
Nechtěli tam dávat věci, které si ona nepřála. A to je ta nejměkčí varianta, protože Zátopek je sportovní legenda, film nebyl míněný jako investigace o Zátopkových stinných stránkách, byl to v podstatě oslavný film.
Pojďme se bavit o věcech, které nevypadaly, že se stanou, ale nakonec se staly. Mám na mysli minisérii Vítěz.
To je slovenský seriál, napsala ho Zuzana Dzurindová, dcera někdejšího ministerského předsedy Mikuláše Dzurindy na Slovensku, se svým přítelem Peterem Nagyem.
Napsala komediální šestidílnou minisérii, jak ministerský předseda po deseti letech končí ve funkci a po dvaceti letech v politice. A přichází do soukromí a neumí si v něm poradit. A tím, že Zuzana, patrně i se svou sestrou, tohle na tátovi pozorovala, tak to napsala velice vtipně.
Není to satira, je to spíš komediální seriál, kde je hlavní postavou bývalý slovenský premiér. Tahle věc je skoro můj návrat k rodinné komedii, protože je to táta dospělé dcery, je to kecání kolem stolu, jak říkám, žánru, který děláme s Petrem Jarchovským.
Hrozně ráda bych se ještě někdy podívala na film typu Musíme si pomáhat nebo Kawasakiho růži. Stane se to někdy?
Máme několik filmových projektů, ale přiznám se, že mi ohromně vyhovuje práce pro televizi, protože výrobou se to už neliší – štáb, lidé. V 90. letech v České televizi pracovali jiní lidé, byl to jiný typ výroby, digitalizací se to přiblížilo. Akorát u televize odpadá marketing, který má při točení filmů pro kina rozhodující slovo.
Pupendo byl první český film, jehož výroba stála méně než reklama na film. Rozumím tomu, co je marketing, absolutně tím nepohrdám, jenom mě to osobně nebaví. A u filmu to má čím dál větší důležitost.
Uvidím někdy Hřebejka v kině?
Jako diváka určitě. A budu rád, když tam uvidíš náš film, ale nechci to zakřiknout – novinář Milan Tesař, který vymyslel Českou sodu, napsal komedii o dezinformacích. Tak to by třeba mohl být náš film.
Já v té komedii funguji jako deus ex machina. Mám roli?
Ano, my tě tam chceme. Hlavní postava je zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu, a my chceme, aby v těch scénách v Českém rozhlase byli skuteční lidé, tak ti tímto nabízím roli.
Celý pořad Host Lucie Výborné si poslechněte v audiu na začátku článku.
