‚Vytvářel si svůj krásný vesmír.‘ Pardubická legenda Krychlič září ve filmu, premiéru má online
Trousil moudra, sbíral vinyly a spal s kohouty – těm nejoblíbenějším říkal Karel. Krychlič býval prostě nepřehlédnutelný. Patřil k Pardubicím, zvláště k jejich nádraží. Mluvit s lidmi ale moc neuměl. Různé stránky osobnosti legendárního Václava Kulhánka představuje nový snímek režisérky Silvie Dymákové. Premiéru má v úterý 29. března na internetu.
„V roce 2012 jsem s ním měla první kontakt. Tehdy jsem dokončovala dokument Šmejdi, ale Václav mi ležel v hlavě. Nejdřív natáčení odmítnul, pak ale přišel na premiéru Šmejdů a od té doby se to všechno začalo dít,“ vzpomíná dokumentaristka pro Český rozhlas Pardubice.
Pro mnohé byl Václav Kulhánek alias Krychlič ztělesněním slova pábitel. „Tohle slovo naskakovalo spoustě lidí, kteří třeba úplně nevěděli, o koho jde a jenom ho viděli,“ popisuje Dymáková.
V soukromí sbíral vinyly, miloval americkou country hudbu. Taky sbíral VHS kazety, říká o Krychličovi Dymáková
„V soukromí sbíral vinyly, miloval americkou country hudbu. Taky sbíral VHS kazety. Velmi rád si tvořil jistou část své reality. Vytvářel si svůj krásný vesmír. Měl potřebu si život ve své hlavě dělat krásnější. Občas měl tendenci negativní věci vytěsňovat.“
Na pardubické nádraží podle ní chodil, aby byl vidět: „Nechtěl být sám, vyhledával společnost. Jeho způsob navazování kontaktů ale nebyl úplně šťastný. Moc to neuměl. Byl to ale sečtělý člověk. Ve správnou chvíli používal spoustu mouder a citátů. Věci uměl perfektně pojmenovávat. S jeho citáty se snažíme pracovat na Krychličově facebooku. Postupně reálné věty zveřejňujeme. Mnoho z nich taky zazní ve filmu přímo z jeho úst.“
Zpráva o jeho úmrtí přišla loni v březnu podle Dymákové jako blesk z čistého nebe. „Nesla jsem to překvapivě špatně, jako kdybych ztratila člena rodiny. Odchod určitě přebolel. Přes tu bolest jsem se dostala do fáze smíření. Možná jsme si teď ještě blíž než předtím. Stal se do jisté míry mou součástí. Vzpomínám na něj s úsměvem a velkou láskou,“ vypráví.
Výstřední kluk z plakátu
Dokument není určený primárně pro distribuci v kinech. K vidění bude na internetu od 29. března na Krychličově stránce.
„Má asi 80 minut a z velké části ho Václav točil sám. Měl ode mě půjčenou kameru a natáčel fragmenty života, které mu přišly zajímavé. Jeho odchod nakonec změnil celou koncepci snímku,“ vysvětluje Dymáková. „Dokumentární film o něm vyprávím já. Budou tam situace, ve kterých byste si Václava ani neuměli představit. Třeba ve chvíli, kdy jde na třídní sraz.“
V kinech budou jenom omezené projekce s besedami. Dymáková potvrdila, že se Krychlič stane zahajovacím filmem letošního ročníku letního kina v Pardubicích.
Pozornost poutá rozhodně filmový plakát, na kterém je Krychlič v červeném saku s motýlkem. „Tváří se trochu samolibě a v ruce drží kohouta. Doma měl tak přes deset kohoutů a slepice. Svým nejoblíbenějším kohoutům říkal Karel. Když mu bylo smutno, údajně obejmul Karla, přikryl ho peřinou a usínal s ním,“ vzpomíná dokumentaristka.
