Největší hvězdy dneška jsou ženy – a Tom Cruise, říká herecká legenda Meryl Streepová

Meryl Streepová je jednou z největších hvězd letošního 77. ročníku festivalu v Cannes. Přijela sem po 35 letech a na slavnostním zahájení převzala čestnou Zlatou palmu za své herecké dílo. To zahrnuje filmy jako Madisonské mosty, Kramerová vs. Kramer, Sophiina volba, Vzpomínky na Afriku, ale i třeba muzikál Mamma Mia! a další. Mluvila o nich během festivalového setkání s publikem.

Od zpravodaje z místa Cannes Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Meryl Streepová se do Cannes vrátila po 35 letech

Meryl Streepová se do Cannes vrátila po 35 letech | Foto: Sarah Meyssonnier | Zdroj: Reuters

„Zajímají mě ženy, které jsou jiné než já sama,“ prohlásila herečka během takzvaného Rendez-vous, jak se v Cannes říká setkáním velkých hvězd s diváky. Vysvětlila, že je to proto, že „nakonec jsme přece všichni víceméně stejní. I když si to nechceme připustit“.

Stevena Spielberga během diskuse označila za génia, který dokáže věnovat pozornost všem elementům natáčení a už v hlavě slyšet filmovou hudbu. V případě Vzpomínek na Afriku z roku 1985 zase mluvila o „sexy“ scéně s Robertem Redfordem, který jí v řece myl hlasy a masíroval hlavu, ale také o setkáních s hrochy, lvy a velkým hmyzem.

Herečka se v průběhu setkání charakterizovala jako dítě, které je pořád zvědavé na to, „kým jsme a kým se můžeme stát“.

Meryl Streep (vpravo) převzala speciální Zlatou palmu z rukou francouzské herečky Juliette Binoche | Foto: Yara Nardi | Zdroj: Reuters

Uvedla sice, že je unavená po náročném zahájení festivalu, po kterém setrvala do tří hodin ráno v debatách nad zahajovacím filmem Quentina Dupieuxe Druhé dějství, ale působila velmi přemýšlivě a vyrovnaně, a to když se ohlížela za svou kariérou, i když se kriticky vyjadřovala například k nerovnostem mezi muži a ženami v Hollywoodu.

‚Muži se do nás neuměli vcítit‘

V případě snímků Lovec jelenů a Kramerová vs. Kramer čelila otázce, jak je možné, že v divácích zanechala vedlejšími rolemi tak silný dojem. Odpověď byla prostá: „Byla jsem tam přece jediná žena.“

Poodhalila také, že některé dialogy (v případě Kramerová vs. Kramer dokonce podstatný monolog u soudu) si napsala sama, protože režiséři neměli přesnou představu, co jejich hrdinka cítí a jak by to měla formulovat.

Fisherová byla přesvědčená, že jí Star Wars zničí kariéru. Přesto ji role silné princezny nadchla

Číst článek

„Jednu verzi soudní řeči jsem napsala já, jednu Dustin Hoffman a jednu režisér a scenárista Robert Benton. Hlasovali jsme pak o tom, která je nejlepší. A já jsem vyhrála,“ řekla k filmu Kramerová vs. Kramer. Ten se podle ní v roce 1979 dokonale trefil do podstatného tématu doby, což byl nástup ženského hnutí za rovnoprávnost a také následné vzedmutí odporu proti němu.

„Vždycky byl problém v tom, že muži se nedokázali identifikovat s ženskými hrdinkami. Necítí nás,“ sumarizovala to Meryl Streepová. Hodně věcí se ale podle ní změnilo k lepšímu.

„Největšími hvězdami dneška jsou ženy. Snad až na Toma Cruise,“ přidala herečka, jejíž některé největší kasovní hity jako Ďábel nosí Pradu nebo Mamma Mia! přišly až v relativně pozdním věku. Velký ohlas a návštěvnost ale měly i Vzpomínky na Afriku.

Tři kapsy hereckých metod

Za svou výhodu považuje držitelka tří Oscarů to, že se během studia herectví na škole střídali vyučující. „Jednoho učitele vždycky vyhodili a na další rok přišel někdo nový, kdo měl jinou metodu. Mám teď tři kapsy se třemi různými metodami a vždycky můžu podle potřeby sáhnout do některé z nich,“ smála se.

U znepokojivých projektů, jako byla například Sophiina volba o přeživší holokaustu, ale prý žádná metoda nefunguje. Taková témata podle Streepová odbourají ochranné techniky a dostanou se hercům a herečkám přímo na tělo.

„Technika je ale naopak dobrá během 17hodinového natáčení, kdy jednu větu musíte opakovat po padesáté,“ řekla s nadhledem. „Abyste režiséra nezabili.“

Streep okouzlila canneský festival stejně jako v roce 1988, kdy tu získala cenu pro nejlepší herečku za Výkřik ve tmě | Foto: Sarah Meyssonnier | Zdroj: Reuters

Na natáčení Madisonských mostů z roku 1995 ji fascinovalo, že Clint Eastwood často natáčel záběry na první pokus, nebo si dokonce do filmu ponechal jen natočenou zkoušku. Podle Streepové byl nesmírně efektivní a také až na jediný případ nezvyšoval na svůj štáb hlas.

Zaplněný sál odměnil herečku ovacemi na začátku i na konci setkání, ale tleskalo se také při první zmínce o jakémkoli z jejích nejzásadnějších filmů.

Streepová canneský festival okouzlila stejně jako v roce 1988, kdy tu získala cenu pro nejlepší herečku za Výkřik ve tmě a bála se podle svých slov, že její kariéra se těsně před čtyřicítkou chýlí ke konci.

Pavel Sladký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme