Autorovi Ještědu by bylo 90 let. Liberec si připomíná narozeniny architekta Karla Hubáčka

Liberec si dnes připomíná nedožité 90. narozeniny autora horského hotelu s vysílačem na Ještědu Karla Hubáčka. Slavný architekt, který zemřel před třemi lety, získal za technické řešení této unikátní stavby prestižní Perretovu cenu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karel Hubáček na snímku z roku 2001

Karel Hubáček na snímku z roku 2001 | Zdroj: ČTK

Ocenění získal v roce 1969 od Mezinárodní unie architektů, zatím jako jediný Čech. Převzít osobně si ho ale nemohl.

„Předseda svazu architektů byl Gočár, měl tam s ním odjet. Hubáček si dal dokonce šít něco na sebe, nakonec ale nejeli,“ vzpomíná autor návrhu interiérů Otakar Binar.

Ještěd oslavil 40 let, stal se národní kulturní památkou a lidé ho zvolili českou stavbou století.Stavba realizovaná v letech 1966 až 1973 má tvar rotačního hyperboloidu a odborníci ji oceňují zejména pro dokonalé propojení moderní architektury s okolním prostředím.

Horský hotel Ještěd
- postavený v letech 1966 až 1973
- vysoký téměř 100 metrů
- stavba má kruhový půdorys o průměru 33 metrů
- od roku 1998 je stavba kulturní památkou České republiky, od roku 2006 národní kulturní památkou
- od roku 2007 je na seznamu českých památek navržených na zápis do UNESCO

„Jednoduše představuje navýšení hory. Jak Karel Hubáček sám řekl, když se na Ještěd koukal a přemýšlel, jakým způsobem věž řešit na takhle exponovaném místě, tak pokračování hory se mu zdálo jako dobré řešení,“ říká teoretička architektury Eva Novotná.

Sám Hubáček se v hlasování o nejvýznamnější osobnost české architektury minulého století umístil na čtvrtém místě, do elitní desítky se přitom dostal jako jediný tehdy žijící architekt. Za druhý vrchol jeho tvorby je možné považovat budovu s koncertní síní v Teplicích.

„Karel Hubáček nepostavil těch objektů mnoho, ale každý z nich se stal takovým symbolem, tím, ke kterému se převážně architekti potom obraceli, ať to byla vyrovnávací vodárenská věž v Praze na Děvíně nebo ať to byla meteorologická věž, která stojí v Libuši, když připomenu jenom t pražské stavby,“ řekla Radomíra Sedláková z katedry architektury Stavební fakulty ČVUT.

Vysílač Ještěd | Foto: ČTK

Ivana Bernáthová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme