Babiš plánuje státní rozpočet se schodkem 100 miliard. Podle opozice by mohl být výrazně nižší
Ministerstvo financí plánuje příští rok státní rozpočet se schodkem 100 miliard korun. To je o 12 miliard méně než letos. Deficit by zároveň neměl přesáhnout tři procenta hrubého domácího produktu. Ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO už dříve řekl, že plánuje šetřit hlavně na provozních výdajích státu.
„Chceme mít schodek pod třemi procenty HDP tak, jak jsme se zavázali. Vidíme tam prostor hlavně v šetření, v provozních nákladech státu. Tam si myslím, že je obrovský prostor, protože na druhé straně jsme slíbili, že budeme navyšovat důchody a také platy státním zaměstnancům,“ říká Babiš.
Opozice návrh rozpočtu kritizuje. Nelíbí se jí hlavně výše schodku, který by podle ní mohl být výrazně nižší. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska z TOP 09 je alarmující hlavně zvyšování takzvaného strukturálního deficitu.
O parametrech státního rozpočtu mluvil v Ranním interview Radiožurnálu náměstek ministra financí Jan Gregor
„Vláda příští tři roky, přestože ekonomika začala růst, nikoliv zásluhou této vlády, chce zvýšit tempo zadlužování, vláda nechce šetřit, chce si více půjčovat. Což je strašně špatná zpráva pro budoucnost,“ řekl Kalousek s odvoláním na informace z dnešního jednání rozpočtového výboru.
Analytiky navržená výše schodku příliš nepřekvapila. Podle hlavního ekonoma společnosti Era Jana Bureše si v návrhu totiž ministerstvo stanovilo lehce splnitelný cíl:
„Na první pohled nelze tomuto cíli nic přímo vytknout. Daleko důležitější podle mého názoru bude, zda se vládě podaří v rámci veřejných financí zvýšit podíl investic. Investice, co se týká veřejných výdajů, šly v posledních letech setrvale dolů a zůstávají více jak 20 procent pod předkrizovým průměrem.“
Návrh rozpočtu na příští rok okomentovali na Radiožurnálu exministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 a předseda výboru pro sociální politiku za ČSSD Jaroslav Zavadil z ČSSD
Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář považuje návrh rozpočtu za málo ambiciózní: „Předpokládaný návrh deficitu 100 miliard znamená, že vláda už dál nechce pokračovat, nechce se snažit výrazněji snižovat deficit v absolutní výšce a jenom ho relativně snížit s tím, jak se bude zvětšovat ekonomika, díky ekonomickému růstu.“
Proti tomu se ve vysílání Radiožurnálu ohradil náměstek ministerstva financí Jan Gregor. „I mezinárodní organizace nám doporučují, aby fiskální politika byla neutrální, popřípadě mírně expanzivní, aby nebylo nabouráno křehké oživení české ekonomiky,“ podotkl.
„Zároveň je nutno tu ambicióznost vnímat v rámci toho, že nám rostou samy o sobě takzvané mandatorní výdaje státu, které v současnosti už jsou téměř 900 miliard korun,“ dodal Gregor.
